Víkend

V sobotu od šesti rána retušování keramiky a nakládání pece. Přesun do galerie. Musela jsem zasádrovat a přemalovat díry po minulé instalaci. Naštěstí to šlo lokálně. Před polednem doma. Původně jsme chtěli jít na kolo, ale venku docela chladno, i když svítilo slunce. Navíc já se pořád cítím nějak pokažená. Mám nové léky, nová analgetika ( bez nich den nedám) . Naštěstí si pan neurolog nemyslí, že jsem simulant nebo že je to psychosomatické. 

Druhý plán byl  - zajít si na oběd do restaurace, kde jsme dřív často jezdili. Nejsme úplně šetřící typy, ale když jsme se podívali na ceny, tak nás  chuť přešla. Uvařila jsem oběd  a vyrazila do zahradnictví . Monika s Gabkou slaví příští týden 50 . Obě vášnivé zahradnice. Monika dostane převislou moruši a nějaké kytky, Gabka nářadí. Zdárně jsem moruši narvala do auta a přicvakla si do dveří prst. To by člověk nevěřil, jak moc člověk potřebuje prostředníček při řízení. 

Za hodinu už jsem stříhala na zahradě uschlý bambus. Měla jsem ho sice přes zimu svázaný, ale i tak z něho lítal hrozný bordel. Možná ho příště do něčeho zabalím. Opečený párek na našem vánočním stromku. Málem nám shořela garáž. 

D. byl dopoledne plavat, oběd a pak spal až do večera. Život triatlonisty:)

Letos se přihlásil na irona man do Krakowa. Našli jsme krásné ubytování.  Veganský hotel ( snad nás z hotelu nevyhodí, až uvidí skladbu jídla v lednici) , vybavení z netoxických materiálů ( to zelené marmoleum je krásné, že?!) , v sobotu lekce jogy, kousek do centra, kousek na start i cíl závodu.Už to začíná být tradice. Jede s námi i Borek. 

Byla jsem si stoprocentně jistá, že lampy jsou od HAY. Děsně  se mi líbí, ale stojí 20 tisíc. A ona je vyrábí jedna Polka. Po pravdě, už dřív jsem přemýšlela, že si jednu umudlám sama. Neměla bych svědomí to prodávat, ale vyrobit sama pro sebe, s tím problém nemám. Jak to máte vy ?

Ááááá je tu neděle. Do desíti jsem dělala podklady pro elektro na jednu stavbu. Znovu do galerie. Přijela Iveta Śafránková a kurátor ( který u mě vystavoval ) Ivo Sumec. Instalace výstavy. Stihli to v rekordním čase. Tři hodiny. Já jsem jen přicmrndávala. Vernisáž už tento pátek v 17 hod. Ještě nemám ani plakát, tak jen tak písemně pozvání. Iveta maluje pískem, vyvřelinou z vyhaslé sopky, mokrými šlupkami od ořechů, krásně figury vrství.  Hlavně je vidět jak má figuru skvěle zvládnutou. I když ji pak zjednodušuje, naznačuje, pořád ji v tom vidíte. Musíte to vidět na živo. Pokud jste nikdy nebyli na vernisáži, tak teď je ta příležitost. Garantuju Vám, že se Vám tam bude líbit, nebudete se cítit divně  a budete všemu rozumět.  

Odpoledne jsem se chystala na specifikaci materiálů u jednoho domku v Krásné, ale jsem úplně vygumovaná. Potřebuju na to být svěží. Ale na blog ještě trochu energie je. 

Rekonstrukce, která proběhla už v loni...

...ale ještě jsem to nebyla obkouknout.

Tak aspoň fotky od klientů a půdorysy, abyste chytli, jakého rozsahu to bylo.

Původní půdorys. Oranžová kuchyňská linka ( už je zas v módě) stála podél zdi sousedící s koupelnou. 

Naproti linky byl sporák a lednice.Všechno by se dalo přežít, ale za to vaření na sporáku majitelku obdivuju, smekám. Stolování čtyřčlenné rodiny u stolu muselo být taky survivor.

Vedle kuchyně byl pidi pokoj s hernou na playstation. Mám velké pochopení, protože můj muž hraje téměř denně. Byl to ale moc velký luxus vymezit speciální prostor.

Pár příček se ubouralo, abychom vytvořili jeden souvislý prostor. Díky tomu jsme mohli linku přesunout k oknům. Pokud je možnost, vždycky je lepší koukat při vaření ven, než do zdi. Vyrovnal se i špajz, na něj jsem navázala vysoké skříňky. Na výkresu vypadá, že mezi koupelnou a pidi pokojem je okno, ale ve skutečnosti bylo zazděné deskami.

Musím vypíchnout osvícenost majitelů. Byli otevření pro parkety, které jsou ve zbývající části bytu. Hodně to opticky prostor zvětšilo. Parkety jsou držák. Kdyby se přece jen s nimi něco stalo, mohou se přebrousit. Ne že bych byla kdo ví jaký ekolog, ale přece jen mám ráda materiály, které se dají opravit.

Líbil se jim i nápad s luxferami, díky kterým prochází denní světlo do koupelny, ale i hezky osvěcuje, kuchyň, když se někdo večer v koupelně šlechtí.  

Pokud jste čekali nějakou barevnou pecku, tak to mě asi neznáte. Jsem pro nadčasový základ  a k tomu barevné doplňky. Kuchyň je z bílého supermatu, pracovní deska vysokotlaký laminát. Dekor, na kterém není vidět nepořádek. 

Vysokotlaké lamináty mají tu výhodu, že můžete umístit džez pod pracovní desku. Tím pádem není kolem žádný rantl, o který by se zadrhávaly drobky. HPL laminát je mnohem pevnější než klasická laminátová deska. Další výhoda je vizuální. Deska je subtilnější a čelní hrana hranatá. 

Úchytky jsme vybraly z švédského obchodu. Byly docela drahé, ale tyhle detaily dělají celek.

Skříňka na digestoř částečně využitá.

Vrchní skříňky často navrhuji vysoké, úzké a bez úchytek. Přijde mi kuchyně elegantnější. Ale to je možná jen můj dojem. Otevírá se za dvířko, které je o 1 cm delší než korpus. Kuchyňskou studio pro sichr přidalo sklo za sporák, ale já bych nebála vařit i bez skla.

Herní koutek naproti jídelnímu stolu. Playstation schovaný v komodě na míru s šoupacími dvířky.

Tak a teď to ještě musíme oživit. Nad jídelním stolem to vidím na malou galerii. Barevnou stoličku na odsednutí na vaření. Výrazné hodiny . 

                    

                                                    

Spřízněná duše

V úterý se v galerii zastavila Lenka ( už si konečně pamatuju jméno). Sama se mi nabídla, že by ráda s něčím pomohla. Hned jsme si řekly, že bychom mohly něco uspořádat v rámci Den architektury . Sama bych do toho nešla, ale s Lenkou se na to moc těším. Těšte se i vy na komentovanou prohlídku městem, na film a jeden workshop pro děti. Říjen daleko, ale dobré vědět. 

....

Koupila jsem  lístky na Přepište dějiny . ( tip od Hanele)  Není jisté s kým půjdu, protože D. nerad chodí mezi lidi.

Historický podcast Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny se zaměří v živém natáčení podcastu na dějiny Havířova. Podívá se nejen na moderní dějiny nejmladšího města u nás, ale i předchozí dějiny místa. Hlavním tématem ale budou jak ideje, tak realita budování zcela nového města, hledání jeho názvu, charakteru a identity.

Znáte jejich podcast ?

...

Dnes tradičně jarní  cyklovýlet z Hranic do Přerova a zpátky. ( 52 km podél řeky...zvládne i netrénovaný člověk) D. si šel ještě na chvíli zaběhat. Já jsem s radostí počkala v obytňáku. Těším se, až s ním vyrazíme do Čech. 

Co děláte o víkendu vy, když je tak krásně?

Volavky a predátoři

 V roce 2013 vyšla skvělá kniha Vetřelci a volavky . ( v té době mi bohužel unikla). Spoluautor knihy v roce 2022 natočil pro Českou televizi Týdeník o výtvarném umění ve veřejném prostoru . Každý díl má pouze 7 minut. Podané vtipně, poučně  a srozumitelně.

Pokud Vás to zaujalo, tak na Stream obdobný pořad se stejným průvodcem Pavlem Karousem.

...

Do soboty jsem pomáhala Borkovi dotáhnou nový barber, v sobotu  slavnostní otevření. Potkala jsem se tam po letech s maminkou a sestrou mého bývalého muže. Probraly jsem kde co a dost se nasmály.  Výborný catering od šéfkuchaře naší oblíbené restaurace. 

V pondělí nastartovaná na plné pracovní nasazení. Volá David, že ho ukrutně bolí ledviny nebo co. Dopoledne strávené u jeho doktorky. Mamka má chřipku. Já se cítím na nějaké lázně u moře. 

Jediný D. je zdravý jako řípa. Jestli to nebude tím každodenním sportem.

Chtěla jsem si pustit záznam z předávání Czech grand design , ale vydržela jsem jen pět minut. Ale mám radost z ceny, kterou získal Michal Bačák za intarzii v baru Forbína. Na podzim jsme potkali v Ostravě a domluvili výstavu. Těším se.

I když už jednu koženou bundu mám, téhle jsem neodolala. Za stovku. 

pár kalíšků na espresso nebo lungo tady

 

Design news

Včera mě kamarádka lanařila, ať se přihlásím k nim na výběrové řízení kurátorky galerie ( v jiném městě). Moc by mě to bavilo, kolektiv skvělý, částečný úvazek taky vyhovující,  ale pud sebezáchovy mi velí sedět doma na zadku. Moje práce mě nesmírně naplňuje, galerie Krystal taky. Mám ráda svůj volný čas a zevlování na gauči.

Ale třeba někdy....

Pokud máte daleko do galerie, tak reportáž z probíhající výstavy na ČT TADY . Je to skoro na úplném konci. ( díky Dájo za upozornění) . V sobotu ještě  na ČT Události v kultuře. 

.....

O víkendu ( v dílně)  jsem projela magazín o designu a lidech DESIGN NEWS . Kromě článků. rozhovorů, mají i PODCAST , který skvěle moderuje Veronika Pařízková. Dřív psala a natáčela podcast pro magazín  Czech design . Veronika se rozhodně nebojí nahlížet na design kriticky, mluvit o židli, na které se nedá sedět, byť ji navrhl renomovaný designér. Probrat Design blok a ceny Czech grand design. Rozhovory jsou velmi civilní. Nesnaží se mluvit zenovýcm hlasem. 

Doporučuji rozhovor s Annou Tran . Povzbuzení, že i ti, co nemají ostré lokty, se dokáží prosadit. 

....

Tak i já jsem podlehla dlouhotrvajícímu trendu mít něco v barvě  ultra marine blue . Vlněný pléd vyrobený v Litvě .

Po dvou měsících ....

..mě začala znovu bolet hlava v plné palbě. Snažím se rozklíčit, co to spustilo, ale nemůžu se k ničemu dobrat. Pomalu se blog stává deníčkem hypochondra:) . Ale zapsat si to musím, protože díky blogu vím, že kolem  19. 11 mě hlava bolet přestala. Snažím se být statečná, ale když nezabírají ani opiáty, tak trochu malomyslním. Určitě je mezi čtenáři i někdo, kdo má taky chronické bolesti ( čtenářská základna stárne se mnou:), tak by mě zajímalo, co děláte, aby Vám z toho nehráblo. Mně pomáhá taková blbost. Dlouhá sprcha. Ve sprše se vždycky uklidním. Ve sprše dostávám i nejlepší nápady. Jako třeba teď. Koupelnová skříňka s bočními boxy na šminky a pro druhou polovičku holící strojek. Klientům se moc líbí. Nemůžu se dočkat, až se vyrobí. 

( jdu se přesunout do galerie, dopíšu to tam) 

Jsem tady a snažím se vyfotit MISKU na zrcadlovku. Nemůžu si vzpomenout, jak všechno nastavit. Nakonec ta telefonem je lepší.

Je 17:20 a ještě je světlo. To už je únosné, že? Ale i tak pořád s D. kutíme, kam bychom jeli.  D. by rád jezdil každý rok na stejné místo. Ideálně do kempu na Staňkov, kde jezdil jako malý se svými prarodiči. Naštěstí se nechá zlomit i na nová místa ( i když s velkou nevolí) a některá pak zařadí do destinací, kde by rád taky jezdil častěji. Bechyně. Třeboň. Já taky nejsem jednoduchá. Potřebuji jezdit nejen na hezká místa, ale do zajímavých interiérů. Nebo ať tam jsou aspoň parkety. Kromě toho oba preferujeme méně lidí . To znamená být někde mimo sezónu, což se vylučuje s mojí touhou se někde koupat. Ve slabé chvilce včera prohlásil, že by i jel s karavanem k polskému moři. Mimo sezónu.( vidím to na  trojfázový trénink)  Ok. Tak nemůžu mít všechno. Karavan je pro mě rozhodně přijatelnější, než nudný interiér. Na moře budu zírat, což mi taky dělá dobře. Hned jsem našla hezký autokemp. 6 km pěšky do centra Gdyně. 300 m k moři. Na konci června jedeme s karavanem hádejte kam? Na Staňkov:)

....

Dopoledne v galerii točila Česká televize. Mělo by to být  o víkendu v Události v kultuře na ČT1.

Podlahy

V Cukřence položili v obou patrech podlahy. Velká nádhera. Pořád na to koukám. Jsem vděčná, že do toho majitelé nakonec šli.

....

Valentýna neslavíme, ale prý už mi dlouho nic nekoupil.  

Válovky miluju. Kniha není k sehnání. O to víc si vážím.

Náušnice byl risk, ale trefil se. Drží hezky na uchu.

Sobota. Budu celý víkend pracovat a těším se na to. 

 

Oslava u Borka

David upekl slané štrůdly, já dort, mamka šneky, Borek zajistil zbytek. 

Borek s Davidem.

Nemá to ještě úplně zařízené, ale už teď se mi tam líbí. Stůl a koberec IKEA. Manšetrovou sedačku si našel na e-shopu. Trochu risk, ale naštěstí se na ní sedí hezky. Skleněný stolek na údržbu peklo, ale ladí k průhledné židli. Černá židle a křeslo od nás z domu. Mělo to být provizorní, ale už to tam asi zůstane. Několik retro plakátů. To ani nevím, kde koupil. Krásná velká stříbrná stojací lampa, která není vidět.( z Polska)  Mix židlí má běžně u stolu, ale na narozeniny přesunuté k sedačce. Jo a  sametové závěsy, TV stolek si koupil v JYSKU. Jak moc neholduju vinylové podlaze, tak tento odstín mi přijde v pohodě.

David s Kájou opálení z Thajska. Vzali jsme na narozeniny INSTAX . Dokonce i Kája, která se nerada fotí, byla nadšená. Fotky jsou pidi, ale lepší něco než nic. Kdo v dnešní době vyvolává fotky? 

.....

V sobotu jsem po dlouhé době šla běhat a kupodivu mi to šlo. Osm kilometrů. Tempo nijak závratné, ale měla jsem i horší. D. vařil špagety, odpolední spánek a pak glazování pece. V neděli ještě glazování, spaní, vaření. Koupila jsem si krémovou tvářenku a jsem nadšená. Mně ty krémové přijdou mnohem přirozenější a pleť jasnější. 

Dočetla jsem knihu EXPATI . 

Bude bavit ty, co se pohybují kolem architektury. Dokonce je v ní Marek Obtulovič  původem z Havířova. Dan pro něho něco fotil.

Znovu jsem si koupila knihu O rodičích a dětech . Klasicky jsem v nadšení někomu půjčila a už se ke mě nedostala zpátky. 

Čím větší odstup mezi příspěvky...

 ...tím víc jsem v tlaku, že bych měla napsat něco opravdu plnohodnotného, inspirujícího a tím víc to oddaluju. No nic. Napíšu jak se mám, co dělám, prostě takovou tu klasiku.

Dnes změnili náhledy na fotky na instagramu. ( místo čtvercových fotek, obdélníkové ). Nemám ráda změny, i když to myslí dobře. IG jsem si založila před 12 lety.  Nikdo na IG nebyl, takže jsme se sledovali  navzájem mezi přáteli. Pět srdíček, to už bylo něco!  Tehdy nikoho nenapadlo, že by to mohl být nástroj k prodeji, vydělávání peněz, velký zdroj inspirace a propojování.  Přes IG si i často kontaktuju umělce ohledně výstav, píšu se syny. 

David se dnes vrací po měsíci z Thajska. Předevčírem se přesouvali s přítelkyní z Malajsie do Thajska ( cesta lodí, buse, autem) Dvanáct hodin byli bez příjmu a neodpovídali. Takové nervy! Příště mi povinně povolí sdílení polohy a k opasku si dá lokátor. 

Borek ve čtvrtek slaví 22.  Jeho wishlist : karimatka na jógu, velkou kytku v květináči, dva plakáty, hrudní pás na sport. 

Poprvé slavíme u něj doma. Oni už jsou vážně dospělí.

....

O víkendu jsem byla obkouknout co nového v ,,Cukřence".  Dva roky probíhaly stavební práce. Tento týden začínají s podlahami a začínáme zařizovat. Sláva!