Sedačka do obýváku

Taky jste tak zoufalí při hledání originální sedačky do obýváku. Tato je zrovna ve slevě!!!!:-))))
Za 25.000,-. Musí se hodit snad do každé domácnosti.Zvláště do paneláku.
Ale vážně.
Pokud už jste nezabrousili na http://www.maisonsdumonde.com/ ,tak šup tam.
Většina věcí je uživatelná i u nás a nejen ve Francii. Sympatické je u nich to,že najdete celé kolekce v různých stylech.Koloniální,Marocco,Čína.Indonésie,nádech Anglie,Francie.

Tuto postel bych brala,jen nevím ,jak bych ji dopravila z nejbližší prodejny.Mít vysokou pelest,opřít se a ťupkat do klávesnice.Yes.Yes.Yes.

Hrnek pro bloggerku

http://www.chillijulie.cz/ CHilli papričky pro Jůlii.

Stěhování MC

(stěhování molitanového bazénu pro MC)

Uvařila jsem si šesté kafe,naplnila pec,dopsala grant,shlédla konkurenční pořad o bydlení(jestli náhodou nemají lepší nápady než já-a kupodivu mají) Taky mají v rozpočtu o jednu nulu navíc.
Ale já jim to přeju a doufám, že jednou natrefím na lidi, co mi řeknou-na peníze nehleďte,hlavně ať je to krásné.
Na druhou stranu ,všichni mí známí(sociální případi)mě vždycky vybičují k super kreativititě.
A už mám v hlavě krásnou knihovnu postavenou s ytongu .Bude jako
http://www.mamaisoninteriors.cz/index.php?page=shop&kat=301
ale nechutně levná.

Minulý týden mě pohltily myšlenky a nadšení pro věci,které dřív měly pro mě větší prioritu.
Nadšení je zpátky díky tomu, že naše mateřské centrum stěhujeme na místo,kde můžu dát průchod svým vizím.A jen co se ohřejeme,tak taky design prostoru dostane co pro to.

Až teprve teď si uvědomuju ,na kolik je omezující špatný prostor pro rozvoj.A to myslím všeobecně.Vyměňit prostor nebo aspoň prohodit pokoje,obklopit se hezkými věcmi ,setkávat se s lidmi,kteří jsou dál než já.To všechno mě nakopává.

Kurz keramiky část 1. Výroba konvice

Vždycky mě pobaví,když dávají s Demi Moore ,,Ghost". V bílém tílku a lacláčích vytváří iluzi ,že keramika je to nejromantičtější zaměstnání.
Začínala jsem v 19 letech ve sklepě,kde bylo jen malé okno,bez topení,bez záchodu.Elektickým topením se v zimě vyšplhala teplota na 15°C.Ještě do teď vzpomínám, jak jsem skládala 2 tuny zmrzlé hlíny do sklepa.Krystalky ledu a bahna....romantika.Velmi povznášející taky bylo, když jsem v zimě na kole vezla plnou krosnu hotové keramiky do obchodu.Šmejkne se to,nešmejkne.
Ikdyž už máme svůj dům a v něm mám ateliér,záchod a teplo-dřina je to pořád.
Kurz keramiky ,který čas od času vložím na blog z Vás neudělá keramiky,ale budete mít možnost nahlédnout,co to obnáší.

Poměrně často se mě lidi ptají, jak vlastně tu konvici točím. Přeskočím samotné točení na kruhu a jsme u toho , kdy konvice je mírně ,,zavadlá,,.To je výraz pro fázi, kdy necháme vytočenou věc trochu uschnout tak, aby se nelepila, ale zároveň se ještě dala tvarovat.
Za těch 17 let jsem nechala už stovky věci zavadnout až do úplného vyschnutí:-))))Hlava děravá. (Jen málokdy se podaří dostat hlínu zpět do zavadlého stavu tím,že na věc položím mokrou hadru.Spíš se to rozpadne, než zvlhne.)

To samé uděláme s vytočenou hubičkou.

Hubičku seříznu tak,aby byla o trochu výše než okraj konvice a dobře se z ní nalévalo.
Podle seříznuté hubičky si obkleslím obrys na konvici a vyřežu díru. Nechám si O,5 cm okraj na spoj.


Hubičku ve spoji nařežu, aby se lépe hmoty propojily.

Vyrobím si ,,šliku,,.To je další výraz, který často keramici používají. Je to rozdrcená suchá hlína s vodou.Toto pojivo se dává všude, kde chcete něco přilepit.(proto je v keramických kroužcích tolik odpadlých nožiček)


Otvor na konvici taky naškrábu a pak přilepím hubičku.Zahladím houbičkou a je to.

Zbývají už jen uši, ale to bude samostatná kapitola.

ing. and arch.

(otec v bílém kabátě na stavbě:-))
Otec: -ing architekt
Matka - stavební průmyslová škola
Bratr - architekt
Já - keramička

Nakonec mě rodinné geny přece jenom dostihly.

Známí si mě pozvali ke konzultaci ,jak udělat z obývacího pokoje pokoj multifukční i s ložnicí.
Hned od začátku jsem byla mile překvapená, jak řadový domek ze 70 let byl velkoryse naprojektován. Propojený obývací prostor s jídelnou, oddělený pódiem a malou zídkou.
A jak tam tak běhám s pásmem,vyměřuju a vymýšlím, prohodili , že ty řadovky projektoval můj otec,který už nežije.

Patetický konec jsem smazala a na místo toho píšu, jak moc je důležité, čím své děti obklopíte.Vaše zájmy a koníčky se bezděky stanou jejich zájmy.

Dopisy

Včera mi přišel dopis.Poštou.Nebyl to výpis z banky ani upomínka z knihovny.
Pravověrný , ručně psaný dopis od spolužačky z Bechyně.

Jedna z výhod toho,že jsem šla ve 14 letech studovat 400 km od domova byla ta,že mám plný pytel dopisů.Od mámy,od kluků ,od spolužaček.
A páč mé spolužečky jsou umělecky nadané, čtení je požitek.

Úryvek z dopisu od K.(v 19-ti letech))
...Koupila jsem si hrozně pěknej starej americkej psací stroj a chce se mě psát,tak to vodneseš ty.Určitě tě ze všeho nejvíc zajímá ,co dělám.jestli jsem třeba nevyrostla,neztloustala, nezmužněla,nepobrala rozum atd.
Tak tedy : stále ještě nepracuji, ne že by mě nikde nechtěli, to voni zase cejtěj kvalitu, tak dolejzaj, ale já jsem už 2 měsíce nemocná....
Předevčírem bratr slavil 20-té narozeniny. Šli jsme do cukrárny a tam si L. koupil blaho v podobě zmrzlinových pohárů a mnoho zákusků,však ho znáš...Stálo nás to 86 korun a samozřejmě spousty ostudy, protože se bratr doposavad nenaučil přiměřenému společenskému chování. Já se sice taky nechovám vždy akorát, ale na L. v tomto případě nemám..Přece jen,když si někdo balí zbylé zákusky do kapesníku a strká do kapsy...Co je moc, to je moc.

..Rozhodla jsem se pro sebevzdělávání a sebezdokonalování.Prakticky to vypadá tak,že jsem se přihlásila do knihovny a dělám ze sebe sečtělou.Teď čtu od Egona Hostovského-Všeobené spiknutí a čumím.Je přinejmenším zvláštní, ale úsudek ještě nemám.Včera jsem v N. koupila knížku se třemi díly Karla Čapka-Hordubaj,Povětroň,Obyčejný život. No, nekup to,když to stojí 12 korun. U nás v N je nový antikvariát,čili nový požírač mých těžce vydřených pěnízků.....

A jak to tady opisuju,vím ,kam se vydám letošní prázdniny.

Recyklace římských rolet

Před pěti lety jsem si ušila římské rolety.(To jsme ještě bydleli v bytě.) Šňůrky trochu drhly a tak jsme je ani nespouštěli a vlastně ani neprali:-))

Včera jsem je vyštrachala ze skříně,už vyprané ,a ušila si nové závěsy do ložnice.Z provázků jsem uštrikovala řetízek a udělala z něj poutka.

Ložnice vypadá trochu lépe(ložní prádlo se nebije se závěsy),ale stejně je to nejhorší místnost v domě. Jak já se těším, až zateplíme půdu a přesuneme se s poselí k trámům.

laku nočju

Dárky od maminky

Až jednou přijdu na to,jak si nastavit na mém blogu odkazy na jiné úžasné blogy a také jednotlivé složky,jako třeba dekorace,nábytek,tvořivost, tak jeden bude tipy na Vánoce 2009.
Zcela neumělecký,praktický dárek mi tiše vrčí v koupelně.Dokonce mi nevadí,že nápisy jsou v mě neoblíbeném jazyku,němčině.
Žádné rozkládání prádla na topení,vlhké okna,žehlení....

Druhý dárek jsem dostala včera.Taška na lyžařské boty.

Úžasná odvětrávaná taška, do které se vejdou i rukavice.

Sádrokartonové písmo

To, co v cizině už dávno šlo, tak u nás ještě stále frčí.Písmo.Velké.Malé.Ale hlavně plastické.

Nejlépe v chromu a v kuchyni.Už i sto let stará fabrika Rako chytla,že by mohla udělat doplňky v obkladačkách s písmem.Velmi levná varianta mě napadla při pohledu na nově vydesignové sádrokartonové podhledy.Jedna tabule(60x60 cm) stojí 55,- kč. Celý nápis tedy za 110,-.Pokud máte velkou holou stěnu a nevíte co s ní, vyřežte si nápis. Celá ,,akce,, mi zabrala 30 minut i s nákresem. Řeže se to jako máslo.ROCK v tomto případě neznamená hudební styl, ale v překladu SKÁLA.

Do kuchyně navrhuji nápisy zcela komerční COFE AND TEE.

Do ložnice DREAM.

Reklamní hrnky

Konečně firma,která nemá potřebu mít své logo na přední straně hrnku.

Dřevěné houpací křeslo ze 70 let

Toto houpací křeslo designově není ničím zázračné, i když lidové vzory ala velikonoční vajíčko z Valašska stojí za povšimnutí :-))), ale perfektně se v něm sedí. Chvíli jsem se v něm houpala v bazaru s nábytkem a bylo moje.
Propadla jsem bílé, takže půjde na bílo.
K tomu nějaký ňuni polštář.
Jen ještě nevím,kam ho dám. Možná skončí u někoho, kdo místo ještě má.

Za měsíc jedu vystavovat na Pragointeriér.Strašně se mi nechcéééééééé. Ale dneska mě napadlo, že si musím nějak pomoct, aby se mi chtělo.Udělám si nový stánek. Bavilo by mě mít tu starou pokladnu, co zatočíš kličkou a vyjede ti kasa. Nevíte, kde bych ji mohla sehnat,půjčit? Už to slyším.Cink.Cink.Těšilo mě. Ať slouží.

Jestli jste někdo blízko od Prahy,zastavte se za mnou na kus řeči nebo to tam nevydržím.

Výroba skříně

Hotová skříň je velký skok od toho dne, kdy mi pořád volal popletený majitel dřevoprodeje. Dřevo jsem skutečně nakoupila se slevou ve velikostech 250x120x18 cm. Podle plánku , který jsem propočítávala dva dny , mi tyto desky rozporcovali přímo na místě . Nezapomeňte vždy počítat se 4 milimetry,které se uberou řezem! Kupu dřeva jsem si nechala dovézt na místo realizace.

Tak trochu jsem doufala,že já budu jen tak přidržovat desky a měnit vrtáky, ale majitel V. se vrhl na výrobu stolů a mě nechal na pospas skříni.

Hrdost mi nedala přiznat porážku a tak jsem vyměřila a předvrtala všechny spoje.

Spolu jseme pak korpus sešroubovali za půl hodiny.

To nejhorší nás ale čekalo až po tom.Předsazený rám a vložené dveře s panty za 12 kč-jak jsem mohla takovou šílenost vymyslet!!! Psycho na další 4 hodiny.

Ve 21:30 hotovo.

Závěrečné poměřování uhlopříček 230 cm a 230,1 cm. Na otázku, jak to, že jsem to tak přesně vyměřila, jsem mohla upřímně říct, že jsem se celý den v duchu modlila.

Drahé kuchařky, recept na výrobu je jednoduchý

30 dk šroubků

20 dk kolíků (průměr dle síly dřeva)

vrtáky (různé průměry)

0,5 litru lepidla na dřevo

80 kg dřeva smrku

kuchyňské náčiní:

elekrický hoblík(na srovnání případných nerovností)

vinkl( jakýkoliv úhelník) Kdyby na něm byly i poznat centimetry, ušetříte si mnoho práce:-))))

aku vrtačka,šroubovák

excentrická bruska( nedělá vám podivné kruhy při broušení)

metr,tužka

vykružovák

Konečná cena i s panty a olejem na povrch: 5.000,-

Dnes můj muž říkal na návštěvě, že jsem mnohem šikovnější než on.

Není to pravda. Vždyť opravil celý dům. Jen prostě já mám na některé věci více drzosti.

Takže co z toho plyne?

Nic.

Čau.

Návrh prostoru

Moje návrhy na papíře začínají být koloritem natáčení.
Úplně nejlepší bylo, že jsem včera při zahájení natáčení tento ušmudlaný papír zapomněla a tak jsem dispozici pokoje nakreslila na stěnu.
Amatérismus prvního stupně.
Mám ale nový melír a mikinu, která ladí s výmalbou a to se počítá:-))))
Opět nové tváře štábu.Vrána k vráně sedá.Skvělá Kamila, skvělý tým.

Dnes ve stavebninách mě osvítilo při pohledu na sádrokartony, které mají úplně nové struktury.
Řežu,piluju a výsledek pak ukážu.

Po hodinové konzultaci s kamarádkou, jak užívat takzvaný zkrácený blog Twitter, mi došlo, že
už na to nemám kapacitu.

Lidi, běžte spát, je hodně hodin a zítra se jde do práce.
Ale že nám ty svátky utekly!!!!

Můj ateliér

V našem domě jsem zabrala 3 místnosti a trochu si myslím i na půdu,kterou bychom rádi opravili na jaře. Vím,že někteří se ke mě chystají na návštěvu.Nebo i byli tací, co na návštěvě byli, ale zapomněla jsem jim ukázat moje 13 komnaty.

V zadní místnosti mám pec,regály a všechno, co si manžel na ,,chvíli,, ke mě odložil.

V první místnosti točím na kruhu , piju kafe, koukám skrze francouzké dveře, dlouze telefonuju s bratrem, vymýšlím megalomanské projekty, abych si pak ukroutila pidi presso hrnek.Tak tady já přebývám povětšinu dne.