Kurz keramiky část 1. Výroba konvice

Vždycky mě pobaví,když dávají s Demi Moore ,,Ghost". V bílém tílku a lacláčích vytváří iluzi ,že keramika je to nejromantičtější zaměstnání.
Začínala jsem v 19 letech ve sklepě,kde bylo jen malé okno,bez topení,bez záchodu.Elektickým topením se v zimě vyšplhala teplota na 15°C.Ještě do teď vzpomínám, jak jsem skládala 2 tuny zmrzlé hlíny do sklepa.Krystalky ledu a bahna....romantika.Velmi povznášející taky bylo, když jsem v zimě na kole vezla plnou krosnu hotové keramiky do obchodu.Šmejkne se to,nešmejkne.
Ikdyž už máme svůj dům a v něm mám ateliér,záchod a teplo-dřina je to pořád.
Kurz keramiky ,který čas od času vložím na blog z Vás neudělá keramiky,ale budete mít možnost nahlédnout,co to obnáší.

Poměrně často se mě lidi ptají, jak vlastně tu konvici točím. Přeskočím samotné točení na kruhu a jsme u toho , kdy konvice je mírně ,,zavadlá,,.To je výraz pro fázi, kdy necháme vytočenou věc trochu uschnout tak, aby se nelepila, ale zároveň se ještě dala tvarovat.
Za těch 17 let jsem nechala už stovky věci zavadnout až do úplného vyschnutí:-))))Hlava děravá. (Jen málokdy se podaří dostat hlínu zpět do zavadlého stavu tím,že na věc položím mokrou hadru.Spíš se to rozpadne, než zvlhne.)

To samé uděláme s vytočenou hubičkou.

Hubičku seříznu tak,aby byla o trochu výše než okraj konvice a dobře se z ní nalévalo.
Podle seříznuté hubičky si obkleslím obrys na konvici a vyřežu díru. Nechám si O,5 cm okraj na spoj.


Hubičku ve spoji nařežu, aby se lépe hmoty propojily.

Vyrobím si ,,šliku,,.To je další výraz, který často keramici používají. Je to rozdrcená suchá hlína s vodou.Toto pojivo se dává všude, kde chcete něco přilepit.(proto je v keramických kroužcích tolik odpadlých nožiček)


Otvor na konvici taky naškrábu a pak přilepím hubičku.Zahladím houbičkou a je to.

Zbývají už jen uši, ale to bude samostatná kapitola.