Vtipné je,že ani já ani můj muž jsme si nevzpomněli, že jsme měli před 3 měsíci dvanácté výročí svatby.Zjistili jsme to, až když se nás rodiče vyptávali, jak jsme to oslavili, když nám v ten den hlídali děti.
S blogem je to jiné. Je to první výročí. A je skvělé vidět, co se všechno za ten rok událo.
Jen ve zkratce:
Tento rok mě bavil.
Většinu roku jsem byla unavená,ale šťastná.
Kromě keramiky čím dál více dělám design.
Začala jsem s textilem a taky jsem skončila.
Seznámila jsem se asi se 100 novými lidmi a proto se nedivte,že Vás nepoznávám.
Můj melír je čím dál bělejší a já jsem čím dál bledší.
Poprvé v životě jsem byla na pedikůře.
Byla jsem poprvé na plese a taky naposledy.
Mé děti jsou čím dál více kamarádi a ne soupeři.Díky Bohu!!!
Zjistila jsem,že některé věci lidem nevysvětlím,ani kdybych se na hlavu stavěla.
Počet návštěvníků blogu prudce vzrostl.
Jo! Začala jsem v Bydlení je hra a šíleně mě to baví.
Mnoho změn v mateřském centru.Možná až moc v krátkém čase.
Po letech zasévání , sklízím.
Přestala jsem se bát dělat kroky do neznáma.
Vyrobila jsem svou první skříň.
(Letos poprvé Silvestr na horách. A to jsem ještě nezačala slavit!)
Je docela možné,že za rok tento blog už existovat nebude,ale naše manželství doufám ano.Běžím koupit dátrek pro muže.