Starší syn úspěšně předal štafetový kolík s chřipkou tomu mladšímu. Evidentně se mu ulevilo, druhému se evidentně přihoršilo. Ještě, že to nemáme všechno najednou.
Včera v noci, když jsem psala minulý příspěvek, jsem byla rozhodnutá, že ráno vyrazím na pohotovost. A ejhle. Ráno zlepšení. Celý den jsem v klidu natáčela. Dokonce jsem nic nemusela přetáčet znova.Huba mi jela a byla jsem chytrá až na půdu, ale večer mi sklaplo. Všichni koukáme na superstár, Borek spí u nás na gauči, já odbíhám k počítači, protože na některé star mezera .... nemám nervy . Nervy si šetřím na další kolo panadol-ibalgin-mukosolvan-napít-smrkat-mami já se nudím. Vzhůru do nového týdne!!
2 komentáře:
Jé Soni, nebyla jste náhodou u nás? Naprosto stejný scénář! Nejdřív starší syn, pak mladší a teď už došlo i na maminku. A je fakt, že nejhorší je, když jim trochu otrne a začnou se nudit. Tak jsme malovali, četli pohádky,lepili přáníčka, pekli perníčky...když ten den je táák dlouhý...
Doufám,že nedojde na maminku.Jsem z toho nočního poměřování teploty a podávání léků už tak zmožená.
Pečení perníků je dobrý tip pro fázi reknvalescence.
Hne d si udělám těsto.
Okomentovat