Pozvěte ji na sbírku motýlů

Půl třetí ráno je tak akorát doba na moje blogování. Pravidelní čtenáři dříve zaznamenali tip na výrobu obrazu a někteří čtenáři, jako je třeba Žaneta, nelenili a obraz si vytvořili. Je to krása nesmírná I. Moc chválím . Díky za foto.
My taky neleníme. Máme zateplenou půdu. Zbývá už jen podlaha na kterou nemáme, ale to mi nezabránilo v tom, že jsem si na půdu dala velký stůl, židli a lampu. Schválně jsem si nenatáhla kabel s internetem, protože u tohohle stolu budu kreslit.
Moc chválím mého muže. Za 3 týdny obytná půda. Krása nesmírná II.

Výzdoba třídy pro mého prvňáka

Ještě Borek ani nenastoupil do 1. třídy a už jsem byla požádána, jestli bych nevyzdobila třídu. Trochu byli z návrhu rozpačití, ale nakonec les namalovaný magnetickou barvou a zafóliované obrázky s magnetem měly úspěch. Jsem si téměř jistá, že děti vymyslí i jiné obrázky a předměty,které by se mohly uchytit na stěnu. Myslím,že to bude výborná učební pomůcka. V matematice budou počítat ptáky, v češtině budou lepit písmena do slov, ekologické okénko - najdi , co do lesa nepatří atd atd.

Letos mě ty stromy drží. Žlutá taky.

Asi budu muset třídu vymalovat i Davidovi. A jak tak budou postupovat výš a výš , vymaluju celé dvě školy.:-)))

Tip na čtení

Clařina válka mi stačila na čtení tak akorát na cestu tam a zpět, když jsem v úterý vyrazila do Prahy.Podle skutečné události sepsaný příběh desetileté židovské dívky,která se ukrývala 18 měsíců ve sklepě s dalšími 18 židy.

Čte se jedním dechem. Brečela jsem ve vlaku jak trotl.Vřele doporučuji.

Pouštěj svůj chléb po vodě ...

Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš ( Kazatel 11: 1-4)

Je jedno z mnoha přísloví, která jsou prověřená staletími. Celý minulý rok jsme dali spoustu energie do projektu neziskové organizace. Málem to zničilo naše duševní i fyzické zdraví a skoro i manželství. Množství pěněz, které jsme do toho investovali, jsme radši ani nepočítali.

Celý rok náš dům stál ladem, ač na první pohled potřeboval ještě hodně, hodně práce.

Letos, díky velmi milým lidem, kterým jsem navrhovala obývací pokoj, jsme získali dotaci od státu z programu Zelená úsporám na zateplení domu. Podmínky pro získání dotace se od minulého roku výrazně zlepšily a tak téměř každý starý dům má možnost získat finance na zateplení.Podotýkám, že jsme už měli vyměněná okna, kotel a střechu.

Takže začínáme zateplovat.Nejdříve půdu, pak plášť.

Za 3 měsíce budeme mít krásný dům.

Tchán říká, že máme obrovské štěstí. My tomu říkáme - Chléb, který po čase připlul z jiné strany.

Nová série nábytku potřebuje jméno

Návrhování bývá často o detailech.U této komody jsme navrhla šuplíky cik cak. Kombinace jasan dýha a čela z masivu. K tomu patří konfenční stolek (krátká noha pokračuje ze šuplíku, ostatní nohy jsou dlouhé), knihovna, Tv stolek.
Jen ještě nevím jméno pro nábytek .Nenapadá Vás něco?

PS: Musím napravit poznámku z předminulého blogu o nicnedělání. Nicnedělám večer. Jinak celý den navrhuju ,až se ze mě kouří.To jenom kdyby to četl někdo, kdo čeká na mé návrhy.

Knihy na léto

Je to možné,že už je zase neděle. Nicnedělání se mi protáhlo do dalšího týdne. Ne a ne , nasadit původní tempo. Koupila jsem si další knihy.
Zeptej se táty od Jana Balabána.Škoda přeškoda takového spisovatele. Od Evy Tvrdé Okno do pokoje. Asi to paní myslela dobře ,ale dobré to není.
No a pak jsem našla zakopnutou knihu u botníku od Ivana Krause Snídaně v poledne.Koupila jsme si ji na minulém tripu do Prahy.Postávala jsem na stanici Vltavská a čekala ,až si mě klienti vyzvednou.Na rohu byl antikvariát a kupa hezkých knížek, jenže jsem to neměla jak pobrat.Vyhrál Kraus.Je vtipnej- rozhodně víc než jeho bratr.V knize popisuje začátky kočovného divadla, když s celým spolkem, manželkou a dítětem emigrovali v 68. A pozor !Na straně 53 je zmíňka o Havířovu.O NAŠEM Havířovu!!!

.....Pokoud jde o mne , byl mi už pár let před tím zakázán pobyt v Pardubicích a Havířově, vždy kvůli textu kabaretu....
...pokud jde o Havířov , byl zákaz pobytu dokonce jistým vysvobozením.Město vypadalo architektonicky tak velice rusky, že se člověk občas musel ptát, jestli je ještě pořád v Československu...

Tady bych si dovolila vsuvku. Architektura Havířova se jmenuje SORELA. Zkratka socialistického realismu. Je třeba vidět, pochopit a zamilovat si město,které má uměle vytvořené náměstí uprostřed hlavního tahu městem, ve středu náměstí je gilotina (má to být kašna) a všude spoustu zeleně.Vážně. Jsme město květů a ročně uvalíme za akci Havířov v květech 1 milión korun. Navzdory tomu všemu , bych se nestěhovala ani náhodou.
Doma je doma.

Slovo neděle od slova nedělat

Nedávno jsem se snažila nějak inteligentně odpovědět na dotazy redaktorky časopisu o umění.

Kromě otázek týkajících se práce , byla otázka:,, Jak si představujete ideálně strávený víkend?"

V první chvíli jsem měla chuť si slovo ,,víkend" vygooglovat. Co že to vlastně je. Ale v zápětí mě napadlo, že bych měla napsat něco extra, protože co kdyby to četl můj muž a nechal se inspirovat.Nebo tajný ctitel a koupil mi zájezd .Manžel by si ho pak doplatil a jeli bychom spolu. Tak jako se nám to stalo před dvěmi lety.Někdo nám tajně zaplatil dovolenou na Šumavě .Luxusní hotel, týden lyžování. To ovšem nemohl být ctitel, protože to zaplatil i mému muži.

Ideální víkend mám právě tento. Všichni odjeli do Jeseníků .Málem jsem odjela taky.Jenže před odjezdem mi v poště naskákaly černé pruhy a nešlo je jen odentrovat, ale chtěli číst nutně můj názor. Další dilema bylo kam s morčetem.Víte, že máme morče? A vůbec. Byla jsme tak zmordovaná. Ve dveřích jsem se loučila s dětmi, že po příjezdu jim to určitě vynahradím. Připadala jsem si jako ti tatínkové, co mají bílou košili , kufřík a jdou do práce , slibují , že tentokrát se vrátí brzy...

Do večera jsem se vyjádřila ke všem linkám, světlům, dveřím a vyrazila k Hanele.Vypadá to, že mám jen jedinou kamarádku a to Hanele. Ale to není pravda, jen o ostatních nepíšu. Večer byl na téma básně. Nesnáším, když muži v dospělém věku píšou básničky. Protože na 99% vyzní sentimentálně (i když světlé vyjímky se najdou) a nebo se v nich objevují podivná slova jeko ,,nozdry splašených koní" Pravda je taková, že básně nečtu a možná bych je i začla mít ráda, ale nechci. Z principu. Stejně jako z principu si nedolévám vodu do chladiče, i když bych to zvládla. Nakonec jsem ráno odcházela se sbírkou od Hraběte. Jen proto, že jsem Mišíka ve 14 letech poslouchala. ...láska je jako Večernice, plující černou oblohou.....

A pak...jsem dva dny nedělala nic.Prostě nic. Špatné myšlenky z nicnedělání jsem odháněla knihou. V poledne jsem začala na stráce 1.Mezi stranou 179 a 178 jsem si šla koupit sýrové tyčinky. Výborné vyústění zápletky na starně 251. U str.252 jsem usoudila, že by neměla být jen povinná četba, ale některým spisovatelkám by se mělo nařídit taky povinné psaní.

Na závěr příběhu jsem si nalakovala nehty. Každou ruku jinačí barvou, protože už zítra zase točím na hrnčířském kruhu.

Prostě - ideální víkend.