Fasáda a hrnky

Před třemi lety jsem začala psát blog,protože jsme rekonstruovali dům. A teď, když se děje u nás zásadní rekonstrukce, nenapsala jsem zatím ani ťuk. Trochu je to taky tím, že tentokrát nejsem do celé akce vtažena a makám na jiných rekostrukcích mých klientů.

Zateplujeme.

Respektive zatepluje firma a my (manžel) dělá veškeré přípravy,aby zateplení mohlo proběhnout. Na mě bylo pouze vybrat barvu na fasádu a tu jsem vybrala úplně špatně. Měla to být krásná olivová a je to podivná pistáciová. Na vzorníku se to jevilo mnohem lépe. Jsem neskonale vděčná muži, že mi to nedal vyžrat ( designérka a vybere něco takového) a spíše mě utěšoval, že za 5 let to přemalujeme.

Trochu se bojím, že si za tu dobu zvyknem a taky, že mi bude líto peněz.

Ale zpět k zateplení. Z firmy jsem nadšená. První den jsem se nesměle zeptala, jestli chce pán kávu , řekl, že rád, ale ve 14 hod. Jdu za druhým a taky mi řekl,že ve 14 od.Pak mi došlo,že mají první pauzu až po obědě a tak jsem zbývajícím členům party uvařila kávu taky na dvě odpoledne.

Makají jak šroubci.

Žádné lekování, žádné pivečko atd. Navzájem se okukujeme. Já obdivuju, jak krásně natahují omítku, oni (úplně nenápadně) během omítání kolem oken koukají, jak točím na hrnčířském kruhu. Všichni jsme v montérkách ,ale zítra vytáhnu své nové montérky a to teprve budou zírat.

Omítky nebo hrnky, řemeslo jako řemeslo. Oni honí metry, já kusy. Včera 120 hrnků. Tím jsem se jen znova utvrdila v tom, že interiéry jsou mé charitativní akce, které je třeba dotovat keramikou.

Tapety

Když mi někdo dává vzorník tapet na CD, trochu se škubu. Bojím se,že na něm budou barokní vzory , psycho geometrické vzory, z kterých přechází zrak a nebo něco podobného. V posledním čase jsem zaznamenala více firem, které vzory nevytváří v PC ,ale dekor se nejdříve nakreslí rukou a nebo se třeba něco uháčkuje a teprve potom se to nafotí a udělá se z toho tapeta. Vracíme se částečně k ruční výrobě a upřímně, ovce s úly mě více baví než barokní kytky,nasázené strojově jedna vedle druhé.
Česká firma sofistick patří mezi ty osvícené.

http://www.sofistick.cz/cs/katalog/umelci-1/ta-pe-ta

Studioditte nafotili dřevo a přenesli taky na tapetu.

http://www.studioditte.nl/page/home/&nav_active=1

PINCH - design nábytku

http://style-files.com/ Už tak dlouho jsem se nedívala na style -files. Někdy mám období, že nemůžu vidět vůbec nic. Protože, jen co se kouknu na jiné blogy, mohla bych množství krásného nábytku přehazovat vidlemi, až jsem z toho unavená.
Minulý týden mi psala Hanele o PINCH. A dnes jsme na ně znovu narazila právě na blogu style- files.
Tak jednoduché, precizní a samozřejmě dobře nafocené.Myslím, že čím dál více bych radši pro lidi navrhovala pouze prototypy než celé interiéry.

http://www.pinchdesign.com/aboutus.htm

A teď z jiného soudku, protože psát jen o hezkých věcech mě nebaví.
Když je někdo strašně ,strašně unavený a celý týden strašně, strašně pracuje, tak jediná představa o hezkém víkendu je ,že leží , spí a nic. Nicméně jsem namísto toho vyrazila s přáteli do Sulovských skal a v neděli si šla poslechnout dobré kázání . Děti byly s tatínkem v pizzérii a během dne si hrály s maltou ( zrovna zateplujeme dům). Někdy máme utkvělou předtsavu, co přesně potřebujeme, aby se nám ulevilo, ale cesty jsou různé.

Hodiny pro světoběžníky

http://www.atelierdsgn.com/
V záchvatu paniky, že v sobotní příloze Lidových novin vyjde o mě článek, mám chuť polovinu příspěvků smazat. Nejvíce příspěvků patří do kapitoly Jen tak. O designu ani půl slova .Pak Nedělní příloha. To taky dost lidí nakrknu. Tak rychle, rychle zpátky k původní myšlence vyzdvinout krásné věci.
Dnes potěším spíše muže.Nebo aspoň mě se tak jeví, že by se hodiny hodily spíše k mužům do kanceláře.
Když už ten čas tak letí a nebo se vleče, proč se při pohledu na hodiny chvíli nepokochat ?
A nebo. Vykuchejte staré hodiny a nalepte tam svoji dekoraci.Fotky, mapy, jídlo, všechno, na co se rádi často díváte.
Originálních dárků na Vánoce není nikdy dost.

Ateliér SAD

http://www.ateliersad.cz/design-cz.html

Všechno o Designbloku Vám mnohem lépe poreferuje
http://designeclectic.blogspot.com/, včetně krásných fotografií. Po návratu jsem si řekla, že konec srandy a je třeba začít navrhovat.

Kromě komentu, že moje instalace na DB vypadá jako v mateřské školce, mi přišel mejl od ateliéru SAD. Na cokoliv kliknu, je to krásné.Od budov po prototypy nábytku a hraček.Užijte si to.

Nazdááár

Kdo si ke mě přišel přisednout

Děti,které šly kolem.

Hanička, kterou znám od jejich 5 ti let ,ale teď už je z ní krásná velká slečna.

A taky jedna blogerka Eva, co před týdnem dorazila do Čech.Díky za návštěvu.

DB - pokračování

Tolik pozitivních a negativních pocitů v krátkém čase už jsem dlouho neměla.
Můj plán, vyrazit brzy ráno Pendolínem do Prahy, se hned rozpad, když jsem zjistila, že místenky jsou vyprodané. Nezbývalo, než si krapet přivstat ( 3: 30 ráno) a počkat si, jestli se před odjezdem nějaké neuvolní.
Tři hodiny spánku ( do půlnoci jsem dělala poslední přípravy a balení tiskovek na CD, které jsem pak měla chuť vytrhat všem novinářům z ruky, když jsem zjistila, jaké mají ostatní) mi nepřidalo na pozitivní náladě. V kupé jsem narazila na mého kamaráda Aleše , takže nakonec byla cesta velmi příjemná. Probrali jsme totálně všechno a hlavně to, že na některé věci člověk musí sebrat hodně odvahy a i když jsou kolem lidi, co jsou možná lepší, fundovanější, tak je to třeba zkusit.
Tak tedy.Zdárně jsem dorazila na DB. Během tří dnů všichni stihli ještě své instalace dotáhnout do dokonalosti. Na mé instalaci se kupodivu nezměnilo nic :-)) Jen se ještě více zvýraznila páteční improvizace. Evu napadlo rozházet po zemi plastová kolečka, já jsem navěšela na hnusnou stěnu řetězy a přidala růžovou.Hned to bylo o poznání lepší.
Odpoledne jsem vyrazila do Motolské nemocnice.Kafe a zákusek s G. a znovu si připomenutí, že moje účast na DB je vlastně něco úplně nepodstaného.

U Evy strašně ráda vždycky spím. Všechno je u nich útulné a jejich pohostinnost mě vždycky dojímá. Nicméně mi je v Praze strašně smutno a dnes jsem využila příležitosti a svezla se se známým do Havířova. Zítra zase zpátky s kamarádem do Prahy. Já jsem tak ráda, že jsem chvíli doma! Asi napíšu pokračování hymny ....Kde domov můj, kde domov můj....

Polštáře s malinami

Sladké.

První kusy na živo uvidíte na DESIGNBLOKU. Až si budete vybírat ženicha, je třeba přihlédnou i k faktu, jaké má příjmení.

Pořadatelé DESIGNBLOKU tajně testovali designéry

Včera jsem došla k odhalení tajného testu, který pořadatelé DESIGNBLOKU vytvořili pro designéry.(dále jen D) Kdo se v tomto testu osvědčil, získal plusové body a je blíže k ceně designér roku.
Začalo to tím, že D. měl zaplatit nejdřív horentní sumu za nájem, aniž by věděl, kde bude vystavovat.
Ano, umět riskovat je jedna z vlastností, kterou většina D. prokázala hned u prvního chytáku.
Jako druhý testovací bod byl , zaslání fotografií objektu a plánek se zaškrtnutou kanceláří , kde se D. nachází. Kdo si naivně myslel, že bude vystavovat v otevřených prostorech, aby volně davy mohly proudit, byl hlupák a na test se dostatečně nepřipravil.Nazvala bych tento bod testu: Jak se umí D. vyrovnat s šokem.
Myslím, že jsem prošla brilantně i ve chvíli , kdy jsem si z Havířova udělala výlet 4 hodiny vlakem, abych na vlastní oči spatřila kancelář v děsivém stavu. Nemrkla jsem ani okem,tušíc, že jsem pod drobnohledem sledována , s úsměvem jsem vyjádřila nadšení nad industriálním vzhledem.
Třetí test bylo sdělení, že kancelář budu obývat s vodními dýmkami. Řekněme, že to je test, zda designér je přizpůsobivý a umí spolupracovat s jinými designéry.Jsem si vědoma, že jsem v této zkoušce ztratila nejméně 5 bodů, protože jsem okamžitě pořadatelům volala, jestli by jsem nemohla být s někým jiným.Podotýkám, že dýmky jsou velmi krásné,ale dohromady by naše expozice působila komicky. Naštěstí jsem nebyla sama,kdo ztratil body.
V následujícím kole testů jsem získala opět náskok.A to, když mě požádali (před 14 dny), zda bych laskavě zaplatila nájem. Namísto toho, abych vystartovala s argumentem, že dvakrát za takové prostory platit nehodlám, vyjádřila jsem myšlenku, zda by se ještě jednou nemohli podívat do seznamu a ujistili se, že jsem zaplatila už před 3 měsíci.
Test komunikace – nejmíň 10 plusových bodů.
Nezařazení do seznamu vystavovatelů - to byl test ješitnosti designéra, ale věda, že projdu-li touto poslední zkouškou a tím pádem, budu mít reálné vyhlídky získat ocenění, vůbec jsem na sobě nedala znát úžas nad faktem, že seznam aktualizují po třech měsících od přihlášení –těsně před zahájením.


Když jsem včera dojela do Prahy , bylo to přesně tak, jak jsem si myslela. Něco jako, když se objeví skrytá kamera a vy zjistíte, že všechno je jinak, pořadatelé jsou normální, příjemní lidé, kteří mají na bedrech stovky nerudných vystavovatelů. Dělají chyby, ale hned je rychle napraví.Vymyslí krkolomný plán, kdy si můžete vyzvednout instalační pasy,ale v zápětí to uzpůsobí potřebám designéra. Líbí se mi tu a to ještě výstava nezačala.
Přijďte se podívat 5.10.na tu krásu.