V Praze v Ligne Roset

Už jste si určitě v životě ověřili, že né všechno, co vidíte na fotce , je pak ve skutečnosti tak, jak se zdálo.Z aparmánu s výhledem na moře se vyklubě bungalov s výhledem do lesíka. Z hořčicového polštáře, který vidíte na netu , je nakonec podivná vyblitá žlutá. Když se byla kamarádka podívat na živo do nejmenovaného pražského  obchodu na zrcadlo, v duchu si říkala, že jí to za tu výpravu stálo.Nekoupila ho.

Včerejší výpravu do Prahy jsem spojila obhlídkou Ligne Roset. http://www.ligne-roset-praha.cz/cz/home/Na všechno jsem si sedla, ohmatala, ohýbala a jsem nadšená. Pravda, ceny vyšší, ale odpovídají kvalitě. Jsou to takové drobnosti, kterých si běžný kupující ani nevšimne.Spoje u nábytku, prošívání, materiál na stínidlech atd atd. Detaily, které dělají nábytek nádherný. Druhá věc , která mě nadchla , je samotný obchod. Z ulice obchod vypadá jako menší prodejna, ale omyl. Projdete úzkou chodbičkou na konci místnosti a dostanete  se do obrovského prostoru (původně kino¨). Tady navazuje venkovní átrium, které už vůbec nečekáte. Vysoké vzrostlé stromy, zpívající ptáci , pár metrů od metra Karlovo náměstí.Mě podrž.Rozhodně stojí za návštěvu.

Co bych Vám přála, potkat tam i majitele Jiřího Poulíčka. Totální nadšenec, blázen do designu, který pro své klienty kreslí návrhy ručně. Za ty nákresy získal u mě 100 bodů. Většina lidí, kteří v Ligne Roset nakupují nejsou pracháči, ale stálí klienti, kteří si šetří a kupují si nábytek po částech.

Hlavní cíl cesty, obhlídka prodejny taky v Praze, která je v rekonstrukci  a brzy bych ji měla zařizovat, na mě udělala  velký dojem. Neuvěřitelné kolik se za dva měsíce dá nestihnout.Ale stále věřím, že pronajimatel to má pod kontrolou.Ale jinak.Krása nesmírná.Myslím na ni ,kudy chodím.Jsem na 120% přesvědčená, že obchod bude úspěšný.Z výše zmiňovaných důvodů. Krásný prostor Vás inspiruje.Chce se vám tam zůstat a pak si něco koupit. Protože všechno co vidíte, je opravdové  a lidé, kteří za tím stojí taky.

Zpátky ve vlaku myslím na to, že navrhovat nábytek je krásné povolání. Že jdu dobrým směrem, i když mám někdy záchvěvy.Taky  na to, že jsem poslední dobou udělala drobné kompromisy, které už nechci opakovat.Nejtěžší je odpustit sám sobě.

Víkend před námi a my se s Hanele stresujeme, protože připravujeme nedělní bohoslužbu pro celé rodiny, zvláště děti.Bude tam lítat mléčná dráha, myslivec i vědec a to všechno dohromady bude jeden velký mišmaš.Poselství ještě né zcela jasné, ale hlavně, že to bude zábava.
Hezkou sobotu i neděli.