Ve čtyři ráno jsem se vzbudila s hrůzou, že se mi nevejde nábytek do obývacího pokoje. Blbost, ale už jsem neusla. Napadlo mě, že když už se chystám na DB, mohla bych se podívat, kdo vystavuje. Velké firmy jsem přeskočila . Módu vyfiltrovala ( i když mě taky baví) a zůstalo mi pár lidí. Ono to je celkem logické, protože náklady na výstavu jsou nemalé a proto nejen talent, ale i schopnost sehnat peníze určuje, zda se designér DB zúčastní.
I když Helena Dařbujánová v loni taky vystavovala, nějak mi zapadla v davu.
Líbí se mi její kukaň. Připomíná mi podložku z dětské hry, kterou jsme měli ve školce. Z barevných plastových hříbečků se skládaly obrazce. Kdyby kukaň byla v čekárně, mohli by si lidi do děr vyskládat třeba kytku. Moje úchylka - potřebuji promítat do designu zábavu a když už nic, tak aspoň nějakou finesu.
Když mi poprvé jeden můj klient napsal, že by si přál, aby se i v kuchyni objevila jedna z mých fines, musely jsme s Alicí googlovat. S Louis de Funese to nemá nic společného:-)
- finesa
- jemná podrobnost, jemný významový rozdíl
- důvtip
O to jde. Důvtip, který z nábytku dělá něco výjimečného.
Doufám, že se s některými na DB potkám. Posledně tam byla firma, co prodává presovary. Úplně mi není jasné proč, ale měli výborné kafe.Velká pravděpodobnost, že se v těchto místech budu zdržovat i letos.
3 komentáře:
Moc pekny clanek. Iveta
děkuji...úplně nejradši bych dala fotky z natáčení,ale to už by nebylo překvapení..
Jo jo, taky se chystám a snad víc než na produkty a inscenace vystavujících se těším na Šporkovský palác...moc se mi líbí ta myšlenka obsazovat zatím nevyužité a polozchátralé objekty, slast pro mé zvědavé šmírácké očko :o)))
Minulý rok jsem se vrátila hodně do minulosti, v dávnověku jsem zde hopkala v tanečním kroužku :o)
Okomentovat