Ahoj

Ahoj. Co děláte? Já celkem nic. To jste si asi všimli. Ale hlavu mám k prasknutí, protože dělám na novém projektu a kudy chodím, tudy na to myslím.
Dala jsem si dnes deadline pro odevzdání slíbeného, aby se té mojí kebuli trochu odlehčilo.
Ke všemu jsem se ještě nechala uvrtat k návrhu (zadarmo a ještě to musí být hotové do týdne) . Mají jediné štěstí, že mě jeden večer osvítilo a za hodinu jsem to měla.Tyto charitativní aktivity mám jen vůči neziskovkám, veřejně prospěšným organizacím atd.

Celé to bylo šílené. Druhý svátek vánoční mě ,,unesli" z návštěvy v Čeladné, převezli na místo ,15 minut focení a předání informací a pak mě zase převezli na oběd k mojí mámě.

Je to trochu nefér, protože s jedním obývákem se už trápím 14 dní a pořád mám pocit, že to není ono. Nechce se mi to odevzdávat, i když už je po termínu a je těžké vysvětlovat, že někdy trávím celé hodiny, než najdu to správné křeslo ke krbu.

Leden bude asi stejně šílený jako září. Rychle si musím pořídit diář.

Kdyby jste náhodou věděli o něčem zajímavém, co se děje 4.1. v Praze (výstava, koncert), tak mi, prosím, dejte vědět.

Hezký Silvestr.

Falešný krb

Dnes první den kdy je opravdu volno. Vzbudila jsem se v devět a ještě dvě hodiny jsem zůstala v posteli. Děti poskakují na wii už od rána.

Dostala jsem od muže knihu. Nové pařížské interiéry. Rodina mě nerada vidí, když pracuju, ale prohlížet knihy mám povoleno. (netušili, že zrovna navrhuji pokoj s falešným krbem a listování knihou byla taky práce:-))

Člověk nabyde dojmu, že snad každý francouzský byt má svůj krb. Když ne funkční, tak aspoň jako římsu na odkládání. Zajímavé, kolik možností jsem jen v knize zahlédla a to jsem se nepustila ještě do časopisů Art and Decoration.

žula na krbu a křesla Barcelona

                                    zrcadla nad krbem jsou krásná ... asi taky nějaké nad krb navrhnu

zrcadlo v krbu jsem ještě neviděla, ale líbí se mi to (zlatý bobek už méně)

                          Tato fotka vyšla zajímavě. Pokaždé, když se na ní podívám, mám pocit, že nějaké obří prsty leží před krbem a přitom si jen přidržuji stránku.
Hanele mi koupila  skvělou kombinaci dárků : červený lak na nehty, sexy silonky, knihu a alkohol. Po probuzení se vždy leknu, co to mám s prsty:-) Silonky jsem hned natáhla druhý den a měly úspěch.
Silonky a lak na nehty nebrat na pracovní schůzky.Pozornost by se ubírala nesprávným směrem.

 Není úplně patrné, zda krb je funkční, nicméně kovová římsa s pohrabáči vytváří dojem skutečného krbu. Ještě tam naházet pár polen a hotovo.

                                          opět kámen s téměř neznatelnou kresbou, jednoduchý, krásný

                                                jak je vidět...ve Francii je všechno možné...hotový oltář:-)

Příspěvek jsem psala dohromady 1,5 hodiny. Z toho hodinu jsem telefonovala s kamarádem mého muže (řešili jsme pracovní záležitosti). Seznámili jsme se teprve před čtyřmi dny, ale po dlouhé době mám pocit, že  s někým můžu mluvit celé dny a pořád bude co. Neuvěřitelně osvěžující. Jeho žena je v bledě modrém, jen je samozřejmě mnohem krásnější než on:-)

Abych se neztratila

 Den před Vánocemi mi přišel balíček z Brandýse. Pod stromem jsem si rozbalila spoustu krásných darů a taky krásný notes a plán města Prahy do kapsy, na kterém bylo vidět, že už hodně posloužil, ale nyní se přátelé rozhodli, že je čas poslat ho dál. Vyznačili mi všechna místa , které v Praze znám a přidali popisky.
I když mám iPhone, mapu si budu brát sebou. Už jenom kvůli tomu vzkazu na první straně.

 Mám Vás taky moc ráda.

Od rána ...

...poslouchám CD, které přeletělo oceán.  Poslechnout si můžete zde .

před dvěma měsíci jsem se jen tak letmo zmínila, že se mi CD moc líbí, ale věděla jsem, že se prodává jen ve Státech, takže to bylo jen zbožné přání....

Zásadní momenty

Tento rok se toho událo hodně, ale přece jen několik událostí trochu více  ovlivnilo moji práci.

LEDEN:  rekonstrukce Třinec 
Byla to moje první celková rekonstrukce bytu . Sice už jsem měla za sebou rekonstrukci našeho domu, ale přece jenom pro cizí je to jiné. Trochu jsem se bála. Od té doby už jsme udělaly několik rekonstrukcí, ale na tuto budu vzpomínat nejvíce

ÚNOR :návštěva redakce Marianne Bydlení.
Rozhovor s šéfredaktorkou Pavlínou Blahotovou byl pro mě důležitý, ale když bych si měla vzpomenou na něco konkrétního, tak nevím proč. Prostě byl.
Na podzim na designbloku mě oslovila jedna mladá designérka  a bylo na ní vidět, jak je šťastná, že mě vidí na živo.Byla jsem z toho hrozně rozpačitá. No a tak nějak jsem to měla s tou Pavlínou. Jakože vidím nějakého guru . Legrační, co dělají média z lidí.
http://www.malinovasona.com/2011/02/zpatky-z-prahy.html

BŘEZEN: pracovna
Zrekonstruovali jsme půdu a s Alicí jsme se tam přestěhovaly. Vidíte. Objevení Alice byla pro mne vlastně nejzásadnější událost tohoto roku.Protože nejen, že je hrozně pilná a chytrá, ale taky má skvělý smysl pro humor a já už si nepřipadám na všechno tak sama.

Miluju svoji pracovnu.
http://www.malinovasona.com/2011/03/pracovna.html

DUBEN:
V dubnu se nic zásadního nedělo.
Jo,přece jen něco. V MB vyšel článek o blogerkách a díky tomu spousta z Vás mě našla.


KVÉTEN: výlet s právníky a advokáty
Zní to šíleně, ale celý den mi dělali koučing a hustili do mě, co dělám blbě.
Ještě ten večer jsem si napsala doma pár poznámek a řídím se jimi.
http://www.malinovasona.com/2011/05/co-jsem-nasla-v-mediich.html



ČERVEN
Četla jsme knihu ,,Jmenuji se Ašer Lev". Nejlepší kniha roku, kterou jsem četla.V něčem jsem se ujistila.






SRPEN



http://www.malinovasona.com/2011/07/kdo-nema-rad-breda-at-se-nediva-ale-ja.html
Napsala jsem ten měsíc 47 příspěvku  a přidávala hudbu před půlnocí.Šílené.

Taky vyšel rozhovor  v Lidových novinách, ale vůbec né o designu:-)
http://www.lidovky.cz/malick-zdravi-darwina-a-maminku-d3f-/ln_kultura.asp?c=A110829_160858_ln_kultura_wok

ZÁŔÍ
V září jsem spala denně tak 4 hodiny. 
Ještě teď se z toho nemůžu vzpamatovat. Začalo to PKNO , hned na to byly Kunštácké keramické trhy a hned na to jsem natáčela s TV.

Díky PKNO jsem se seznámila s designéry z Moravy a mám chuť se  sdružovat a něco v tomhle směru dělat společně. Hned v lednu mám schůzku v Cooltour, tak třeba něco společně vymyslíme.





LISTOPAD: 
malinadesign vyšla v ELLE decoration
Téměř každý měsíc vyšlo v nějakém časopise  o malinadesign , ale ELLE je ELLE.

To mi připomíná film, který jsem nedávno viděla.Skafandr a motýl.(hlavní hrdina je šéfredaktor francouzského ELLE) http://kultura.idnes.cz/skafandr-a-motyl-cekatel-na-ctyri-oscary-fdi-/filmvideo.aspx?c=A080209_912036_filmvideo_kot
Je natočený podle skutečné události. Hrozně mě to sebralo. A je zvláštní, že není den, kdy bych si na film nevzpomněla. Je dobré užívat šťastných okamžiků naplno, protože člověk nikdy neví, co se stane zítra.

Tak si ty dnešní Vánoce hezky užijte.
Šťastný to den!

Na poslední chvíli

...jsem včera nakoupila spoustu krásných dárků. Samozřejmě hlavně pro děti. Výborné je, že když děti trochu odrostou, radují se z  pěkného skate oblečení, věcí na sport  a jiných praktických dárků.
Já už jsem dárek dostala. Napadl sníh.

Dnes je den pro výrobu náušnic pro kamarádky.Vybírat bylo z čeho. Líbily by se mi pneumatiky, ale nebudu testovat jejich odvahu a zvolím něco decentnějšího. Ostatně, pokud se jim zvolená kombinace barev nebude líbit, dostanou přibaleno pár kostek lega navíc.

Tady bych žila

                                                   (foto Jaroslav Hejzlar)
V únoru minulého roku vyšel článek na IDNES.
Jasně. Beton, část domu obložená dřevem, známe, známe....ale  červená branka naznačuje, že přece jen ten dům něčím vybočovat bude. Architekt Vladimír Nikiforov vymyslel jednoduché funkční bydlení, rozdělené na klidovou část a část běžného dění. Zbytek si můžete přečíst přímo na idnesu, nerada bych se opakovala.
Kdybych se znova rozhodovala pro dům, tak tento. Jen bychom potřebovali jeden pokoj navíc pro hosty.

Z čeho jsem úplně uchvácená, je materiálová různost , barevnost a hravost s jakou to pojal uvnitř v prostoru mladý architekt Lukáš Holub. Znova  a znova si uvědomuju, jak mě ta česká zaprděnost, uhlazenost, ,,materiálová čistota " nezdravě ovlivňuje a  že se vlastně u většiny interiérů, které jsou nám prezentovány jako ,,moderní", ukrutně nudím. Jako třeba ZDE a ani ta židle od Eamesových to nezachrání.
Popravdě, dvě realizace jsem v podobném duchu dělala (než jsem se rozkoukala) a vždycky, když si na to vzpomenu, je mi na blití.(já tak normálně mluvím, jen jsem se do teď před Vámi trochu  přetvařovala)




.

Jediné, co už je na mě moc, je dřevo uložené v dřevu...ale je to vtipné a já já humor miluju a získá si mě každý, kdo ho umí v životě užívat .

Klíďo píďo si tam dají stůl z bazaru v naprosto jiném stylu a je to skvělé.

Posuvné dveře.
100% ano. V každém francouzském časopise najdete a dokonce i u nás na oknech v bowlingové místnosti v hospodě  Na Zaguří.

Tak pozor. To, co vidíte na skříňkách , je překližka. Stejný materiál, z kterého jsem dělala nábytek SYSAL. Velmi levný materiál zkombinovaný s červenou digestoří a opět - minimalistické, ale zároveň útulné.

Je to jako by jste překlikli na THE SELBY. Vítejte ve světě.

Co dodat na závěr. Je jisté, že stěhovat se nebudeme, ale stejně tak je jisté, že už nikdy neudělám hezký, ,,vkusný" obývací pokoj, i kdyby  mě na kolenou prosili. 

Ať žije eklektický styl!!!

PS: Tématu úmrtí V.H. se záměrně vyhýbám. Z toho je mi taky na nic, kdo všechno a jak se k tomu vyjadřuje. Snad jen jeden moment dne. Už jsem dlouho neviděla mého muže brečet. Já nebrečím, protože jsem se za poslední rok nabrečela docela dost a už ve mě není ani jedna kapka slané vody. 

Žít v souladu s vnitřním přesvědčením, je to nejhezčí, co člověk může dát sám sobě. Potom i to odcházení je lehčí.

Vánoční večírek s Bydlením je hra, oslava narozenin s neteřemi a večírek s dobrovolníky Rodinného centra byl jediný luxus, který jsem si za poslední týdny mohla dovolit.
Předsevzetí, že všechny objednávky keramiky  odevzdám do Vánoc se v určitých momentech zdály jako naprosté scifi, ale díky Riji a Alici jsme nakonec nabalily všech třicet beden, oštítkovaly, vyprovodily ke dveřím a teď jen doufám, že ucpané depo PPL v Ostravě se zmátoří, nabere lidi a balíky přece jen do pátku doručí.

Včera volám jedné paní....směje se..,, ano, vím z dubna...těšíme se".

Letos poprvé a doufám že naposledy, nevím, co dostanou mé děti k Vánocům. Všechno zařídil můj muž, včetně nákupu balících papírů, ubrousků a větví na stůl. Každý rok to byla má role. Nákup nejen pro příbuzné, ale i dárky pro nás od nich, popřípadě dárky od nich někomu jinému.Vždy okolo 40 dárků + jsem jim to rovnou nabalila.....Soničko, když ty to  umíš tak pěkně vybrat...

Jediné, co jsem stihla, je nákup knížek. Sama jsem jich letos docela dost přelouskala, takže volba byla jednoduchá. Nemůžu říct jaké, protože někteří z obdarovaných chodí taky na můj blog .
(taky kolegové designéři, jak jsem zjistila na večírku:-). To mě těší.

Za chvíli vyrážím do shopping parku IKEA. Trochu naivní představa, že tam třeba bude málo lidí.
Kde se potkáme :
- v knize
- tchibu
- parfémy
- promode
- sport
- CD
- oběd v IKEA

Dovětek: Teď mi napsala jedna paní, že jí přišel plakát, ale zadarmo, protože jsem nevypsala cenu:-)) Tak myslím, že letos budou mít lidé hezké Vánoce.

(tchán a vnučky, muž a neteře, otec a syn - jeden klon)

Že já se nechám vždycky ukecat. Tak ještě na rychlo  výroba lampy pro jednu paní. Bezva , že ostatní mají krásné dárky a já ještě nic nakoupeno.

Zachovejte klid

Od rána si říkám KEEP CALM.
Doufám, že všichni, co přepravují balíky v PPL, rozumí velkým nápisům KŘEHKÉ!!!

Od rána taky poslouchám rádio. Moc hezky o něm mluví.

Dnes všechno zapijeme na vánočním večírku na Stodolní.

Ping Pong

Včera se  můj muž s Davidem (ten starší) zúčastnil turnaje v ping pongu. Byli osmí . Oslněni úspěchem si hned domluvili registrační kartu na soutěže. O patro níže si laskavě se mnou zahráli jeden set.
Všechny mé smeče muž vracel na stejný bod na stole, aby jsem opět s vervou mohla odpálit míček znova.
Aby jste tomu rozuměli, svého času byl druhý nejlepší v České republice, takže když už se opravdu při hře nudí, otočí pálku a hraje rukojetí.
Ach jo:-)

On Off

Zapla jsem

-myčku
-pračku
-sušičku
-keramikou pec


a vypla mozek.

Dobrou noc

( Je to naprostá blbost. Jen mě fascinuje, že si něco natočím na ufouna a hned to pošlu na youtube. Musíte si pustit dost nahlas zvuk, aby jste měli představu, jak nám to doma hezky hučí )

Štědrovečerní večeře

Včera u truhláře.

Povinná výbava do auta: CD ( Otcovy děti), káva, sušenky z benzínky.

Truhlář: ,, Holka zlatá, vyser se na všechno a pojď se mnou na ryby".

Přemýšlím. Dost lákavá nabídka. Jenže všichni chtějí sedět na Vánoce u stolu a k tomu si přejí lavice a to bych jim nemohla udělat. Tak ještě honem honem poslední stůl a lavice směr Praha.

Já: ,, Ale to nám bude hrozná zima."

,,Tak budeme chodit okolo rybníka a vezmeme si sebou tu naši slivovici".

,,Tak víte co, počkáme, až napadne sníh, aby nám to pod nohama hezky křupalo, jo?"

Legrační je, že od začátku on mi tyká a já jemu vykám, i přes to, že mezi námi je věkový rozdíl jen pár let. On totiž tyká úplně každému, aniž by se ptal:-)

Sezame,otevři se !

 (kontrola u klientů + vynikající oběd)

 Je to tak trochu vzpomínka na tátu, který na naší chalupě udělal jednu stěnu otevírací s tajným vchodem.

 Labradorit patří do velké skupiny drahých kamenů Živce, které okouzlují svoji dramatickou hrou barevných efektů. Tento efekt se nazývá labradorizace a je vidět při působení světla nebo otáčením kamene na světle. Výraznější efekt labradorizace je na leštěných plochách, proto se labradorit brousí do tvaru mugle, aby vynikly barevné odstíny modré, prolínající se se zelenou, zlatou či oranžovou barvou.

Na cestě

http://www.skalak.cz/stranky/kontakt.html

Jestli Vám chybí, tak jako mně, vyrazit někam do neznáma, tak se můžete vydat Na cestu s Filipem Skalákem a jeho fotografiemi  napříč USA, Čínou, Indií, Mongolskem, Izraelem.......

Tahle fotka se mi děsně líbí. Nevím, jestli je to Filip před patnácti lety nebo jeho spolucestující, ale zachycuje přesně to, co mladý člověk cítí na cestě. Rozepjaté ruce. Tady jsem. Jsem  _Kerouac  a kdo je víc. 


Šťastnou cestu!!

Spící

V Třinecké nemocnici byli na mě moc hodní. V obou odděleních  měly sestry vzrůšo, protože je tam TA paní z televize a ještě na operačním sále probíhaly rozhovory. V nemocnici většinou všichni mluví po našimu. Legrační řeč- mix češtiny a polštiny.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slezsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD
 Nikdo si s tím hlavu neláme a klidně na Vás tak mluví, i kdyby jste nerozuměli.

Jsem zpátky doma.Hrozně unavená a ani nevím z čeho.To asi z toho čerstvého vzduchu třineckých železáren.

Dnes balím, ne balíky, ale sebe. Zítra richtung Pardubice- Praha.
Koupila jsem si hrozně teplou bundu s kapucí, takže klidně můžu chvíli postávat před nádražím s bezdomovci, než si mě klienti vyzvednou.
 Minule jsem jednoho pána vedla k úschově zavazadel.(čtenáři ví, že si tím krátím čas na hlavním nádraží  a navíc , to oni mě oslovují!!!)  Hrozně spěchal  na pohovor a kdyby přišel pozdě , možná by tu práci nedostal. Doufám, že došel v čas a stal se nejlepší z nejlepších adeptů na pracovní místo.

desing a business

(odpadkový koš s třemi boxy na třídění odpadu)

 Design a business moc nejde dohromady, nebo aspoň většina  lidí, kteří něco tvoří, zároveň nemají schopnost podnikání. Mohla bych vám vyjmenovat z fleku 30 lidí, kteří jsou v něčem dobří, ale neuživí se tím. I velmi schopní architekti, designéři mají někde svoje teplá, jistá místečka na vysokých školách a nebo pracují pro firmy. A já tomu rozumím. Protože jen dostatek financí, dovoluje člověku dělat to, co skutečně chce.
Minulý týden jsem se sešla s Monikou Brauntsch v Polsku na vernisáži. Naše ,,business" setkání vždycky spojujeme s něčím hodně příjemným. Navíc, ještě jsem nezažila, aby na vernisáži v PL nebyl vynikající raut. Kdyby mi nebylo trapně, tak si to jídlo vyfotím. Bylo to tak krásně naaranžované. Smotečky něčeho, co se rozplývalo na jazyku , pidi krásné dezerty ...mňam.
Monika je od začátku pro mě motivátor a tak trochu kouč. Ona je to dokonalé spojení skvělé designérky a businessu.  Je deset kroků vpřed. Myslí na to, že musí předělat weby, protože do dvou let si většina lidí bude prohlížet internet přes ufouny .Vystavuje v Japonsku a sbírá ceny, jako jahody v lese.
M. má navíc tu vlastnost, že je perfekcionista. Jen kvůli ní jsem zdokonalila balící techniku, vytvořila e- shop, začala  vystavovat.
Stýkat se s lidmi, kteří Vás přesahují schopnostmi, je to nejlepší, co můžete udělat pro osobní rozvoj.

Obě máme stejný příběh  Strašná dřina, všichni okolo ti  říkají, ať zbrzdíš, dlouho nic, jen radost ze samotného tvoření, ale pak zlom a člověk se tím dobře živí.
Díky za všechny kamarádky, které mi poslední rok tloukly do hlavy, že design není charita.
Včera mi došlo, že když na to přijde, nemusím pracovat klidně rok. Hrozně dobrý pocit.
Mám čas na psaní  blogu, šudlit si katalog a otevřít obchod v Praze. Vize 2012 !

Včera mi napsalo několik z Vás čtenářů. A jedna věta byla obzvláště milá.
Prý můj blog je jako adventní kalendář. Každý den se těší, co bude v okénku. Mašinka, hříbek nebo květinka.
Tak tady je jeden záchod, který je supr extra a připevňuje se na stromy, když se pořádají  festivaly.

Vlci

Hanele psala, že vlk je moc agresivní. Mám ještě pár hezkých fotek, které jsem si dříve uložila.

Krásná fotka

nádherná fotka  Moniky Brauntsch (lampy KAFTI) ...

není úplně fér, že když jsem smutná, jsem ultra produktivní
i ten nejlepší zápis na blogu jsem napsala  v den, kdy jsem byla totálně unhappy

ale kdyby jsem si měla vybrat, jakože si člověk trochu vybrat může , ale trochu taky  ne, budu radši pořád šťastná a neproduktivní

včera jsem četla tomu mladšímu povídku z knížky Okénko do nebe. byla o předsevzetích, která často nejsme schopni dostát  a Bohu to prý nevadí ( nevadí mu ani špatné známky, psali v té knížce, ale to jsem přeskočila:-)

ptám se kluků, co by chtěli u sebe změnit

borek: chci mít větší svaly
já: borku, myslím tím charakter.
borek: tak to fakt nevím.asi nic.
já: taky dobrý:-)

Přesně naopak

Místo abych hledala nějakou ilustrační fotku podle produktu, vyberu si nejdřív nějakou hezkou fotku a pak horko těžko přemýšlím, jak do toho věc zakomponovat + nějaký normální slogan. Skoro hodinu jsem byla zaseklá na jedné koncepci, což byla naprostá chyba. Pořád jsem se motala kolem slova dravost, krev, být ve střehu...a vůbec jsem si nevšimla zorniček v samém středu fotky. Počítám s tím, že stejně polovinu návrhů vyhodíme, ale stejně mě to baví.

Snesu kritiku.Sem s ní. Proto to tady dávám.

Text ???

Kdyby vás napadl nějaký vtipnější text nebo to lépe přeformulovat nebo cokoliv,  budu ráda, když napíšete.
Je to hrubý nástřel (15 minut práce).Font bude určitě jiný. Přidala jsem fotky autorů.
Nemám přidat do zeleného lesa sluneční paprsky nebo mlžný opar?

Dovětek: Roman mi poslal tento text a moc se mi  líbí. http://www.romanday.com/smolicek.htm
vypravěč:

Jezinky se však nevzdávaly. Dál ťukaly, dál se doprošovaly otevření dveří, dál nahlodávali nebohého Smolíčka. Těžko říct, coby se stalo, kdyby se zrovna jelen Zlaté parohy nevrátil z pastvy. Jakmile uviděl jezinky před prahem své chaloupky, hned mu bylo vše jasné.