Jeden den a porušená pravidla

 Tato fotka je  pro And, jako průkazný materiál, že se ve spaní nesměju. Já jsem se totiž narodila se zahnutými koutky nahoru, takže to vypadá, jako bych se mírně usmívala.(má to i můj bratr) Ve skutečnosti určitě ve snu skřípu zuby, slintám na polštář a vykřikuju nesmyslné výroky, ale muž ( ve své lásce ke mně ) mi to za ta léta neprozradil.

JEDEN DEN : DAVID NICHOLLS

Představte si, že někdy během střední školy potkáte člověka, který vám tak přiroste k srdci, že už ho nikdy nedostanete z hlavy. Chodit spolu ale nezačnete. Přesně to je případ Dextera a Emmy, kteří jsou přátelé už dvacet let 


 (tolik z recenze z internetu.)


Emma a Dexter nejsou schopni dát se dohromady jenom proto, že D. je idiot.(byl by ze mne skvělý recenzent ha ha)) Není to ovšem tak, jak jsme zvyklí. Ona ho miluje a on jí ne.  Tak jako Emma nemůže být bez Dextera, tak i on bez ní nedokáže žít, proto jsou v častém kontaktu. I když D. neustále s někým souloží a chlastá, stejně si celou dobu přejete, aby se nakonec dali dohromady.

Po pěti letech přátelství vyrážejí na dovolenou a sepisují Pravidla.

Už jsou na dovolené a takhle to dopadá:-))

Samozřejmě v románu nemůže chybět výlet do Paříže a noční koupání v moři na Adama. Kdyby existovala paní Nichollsová, koukla by Davidovi přes rameno a řekla mu, aby noční koupání přesunul na pozdní odpoledne v opuštěném zálivu. Nám ženám je zima u moře někdy i v pravé poledne a představa okusujících  ryb v nočním moři v nás vyvolává ztuhlost ve tváři, jak ze strachu , tak ze zimy. Ale budiž, nechme Davidovi jeho romantické představy o muchlování ve vlnách..(vsuvka: Někdy ze sebe dělám záměrně cynika, aby jsem zakryla rozpaky, že se mi něco líbí. Obzvláště při sledování filmu s kamarádkami, cupuju romantické scény  , za což mě zbytek sledujících kamenuje, ale snad se i baví) Ještě jedna povedená vsuvka o romantických scénách. A nebo radši ne. To je k neuvěření. Někdy příště....

Vypadá to, že jsem odbočila od tématu aspoň čtyřikrát.

Je zajímavé sledovat E. a D., jak se během let mění jejich předsevzetí, ideály, snižující laťky i hodnotový žebříček. Komu bylo dvacet a už se blíží ke čtyřicítce, moc dobře sleduje tento vývoj na sobě.

Extra dojímavé jsou dopisy, které si napsali po čas odloučení. Ty si ale přečtěte sami. Ze své knížky.

Tak to vypadá, že jsem o knize nenapsala zas tak moc.

Možná bude lepší, když si přece jen přečtete recenzi na netu.

dobrou