Finišujem

Když už se vkládají knihy do knihovny a vybírají se fotografie na zeď (Vano nebo Saudek), dokupují se takové ,,drobnosti" jako socha anděla z barokního kostela, znamená to, že už za chvíli jsme hotovi. Bude se mi po nich stýskat. Skvělí lidé, krásná práce , velká důvěra.

                      lampa Lucie Koldové (chudák spoluautor, jeho jméno si nikdo nepamatuje).

Stůl snad váží tunu. Zespodu desky jsou vložené ocelové pruty, jako výztuž proti ohybu.

(tajný průchod)

Poslední tři dny byly trochu husté. Uzávěrka grantu na kraj, zadání nábytku ,,český venkov " do výroby , posílání návrhů , aby klienti věděli, že na ně myslíme. Už se zase budím v noci.

Dnes se mi zdál sen.

Poslouchala jsem hudbu ( měla jsem bílá sluchátka od applu :-) , jedno sluchátko jsem půjčila kamarádce , aby si poslechla nějakou fakt dobrou hudbu .Vložila si sluchátko do ucha  a poslouchala. Jenže já jsem místo hudby najednou slyšela její myšlenky.  Byly hrozně smutné. Zvláštní, že ve snu je člověk schopen vymodelovat hlas tak, že jste si stoprocentně jistí, že neslyšíte hlas, ale myšlenky. V tom snu mě taky napadlo, jak může poslouchat hudbu a zároveň myslet na tak šílený věci.Já vím, měla jsme jí říct, že to slyším.

Některé myšlenky  k Vám doputují  tak jako tak.

Zítra o knížce, cestování a čistých záchodech.