čtvrtek 15. března 2012

V neděli

tady. Trochu se bojím. Protože jsem díl neviděla ve střižně , během natáčení jsem měla teplotu a brala antibiotika.Určitě budu mít oči jak skleněnky.  Myslím, že v tomto díle bude úplně nejlepší pes Bertík. On je totiž zlatíčko a děsně prdlej.
Hrozně mě mrzí, že jsem na kameru nevychválila řemeslníky. Udělali krásný botník za neuvěřitelně krátkou dobu.
Některé rozhovory se točí i na pětkrát a to už si člověk nepamatuje, co vyzdvihl a co ne.
(podsedák a vodítko, který je na fotce, jsem dělala hodinu před dotočením dílu).
Platí na mě na 200% rčení ze Šťastného blogu :,, Nejjistější způsob, jak něco nestihnout? Je mít na to dostatek času".
Za 14 dní  začínám točit a mám neblahý pocit, že opět budu dodělávat věci v noci, povezu si šicí stroj na místo činu a  truhlář David se bude zlobit (aspoň na oko).
......................................................................................................................................................

Dovětek ke včerejšímu příspěvku.
Borek dnes dostal z písemky za 4. Brečel. Objali jsme se a řekli si, že oba děláme co můžeme a že VO TO DE.
A že je báječné, že je zdravý  a rád chodí do školy. Na rozdíl ode mne, ač jsem byla premiantka třídy. Borek mi nastavil laťku  k druhým. Chtít po druhých, aby překročili svůj stín, je hloupost. Snaha se počítá. Někdy víc než vlohy.





16 komentářů:

Rosa řekl(a)...

Už jenom třikrát se vyspím a ...

la bum řekl(a)...

Příjemný koutek :))
Na polštářku je použitý sítotisk?

Soňa Malinová řekl(a)...

ba bum:Nejdřív jsem nad sítotiskem uvažovala,ale nakonec jsem to nechala potisknout v grafickém studiu.

Rosa Mitnik: to je moc milý vzkaz:-)

la bum řekl(a)...

mám namyšlený taky nějaký polštářky a pořád nějak nevím jak to uchopit a kde to nechat potisknout, ten váš potisk vypadá příjemně... tak asi prověřím místní garfický studia :)))

Soňa Malinová řekl(a)...

www.ethics.cz
Všechno nechávám tisknout u nich a jsem moc spokojená.

Monika řekl(a)...

To s Borkem znám důvěrně a řeším to stejně. Když vidím ty uplakané oči tak to snad ani jinak nejde.

A na tu předsíň se těším velmi. Fotka jako lákadlo zabrala, šedou miluju.

Brigit řekl(a)...

Krásný den Soni.
Mooc se mi tady u Tebe líbí..Fotky jsou super,ale ty písmenka hladí:-)Obzvláště děkuji za dovětek k tomuto příspěvku..Našla jsem tam kousek sebe..
Měj se co nejlépe
Brigit

Ilona Ř. řekl(a)...

Soni,
další proměna už v neděli ?
Hned si dávám upomínku do mobilu a těším se už teď !
A s tou matikou , já s ní také bojovala celou školní docházku ;-)
A ještě donedávna se mi zdály strašné sny, že nic neumím :-o
Borek bude mít určitě jiné vlohy, třeba umělecké, po mamince :-)

Soňa Malinová řekl(a)...

Borek umí neuvěřitelně hodně kliků za sebou. To je určitě znamení, že bude mít v životě kliku:-)

Anonymní řekl(a)...

velmi příjemný příspěvek a vůbec velmi příjemný blog!

Soňa Malinová řekl(a)...

díííky

Anonymní řekl(a)...

Dnešní proměna byla super! Polštář byl skvostný. Ale co mě dostalo - úžasný "šněrovačkový" lustr. Manžela tyto programy moc nezajímají (trpí je jen kvůli mě
a s hrůzou v očích, co si zase domů vymyslím :)), ale tentokrát koukal na celý díl.
Vasickoa.Rena@seznam.cz

Anonymní řekl(a)...

Soni v neděli jsem se náhodou dívala a byla jsem nadšená z té předsíně. Udělals to citlivě a akurátně, moc pěkně...Takovou předsíň bych brala. Jen, prosím tě, ty krajky nejsou paličkované, ale háčkované, jo, takový detail...
Budu teď od středy do pátku v Praze, co ty?
Irena H.

Soňa Malinová řekl(a)...

Jo, to už si taky všimla nějaká pozorná divačka a hned o tom informovala na stránkách televize.Když mluvím na kameru, mám temno.Háčkované nebo paličkované, všechno jedno:-)
Musím taky do Prahy. Pošli mi, prosím, telefon na mejl.
Třeba scuk vykutíme.

Anonymní řekl(a)...

Moc příjemná proměna! Asi budu šít polštáře :-)

A na to, jak jsi psala, že ti při natáčení bylo, vypadáš úplně zdravě a křepce!

Anonymní řekl(a)...

Původně jsem chtěla napsat,jak jsem zhltla tento díl a celá rodina se mnou..........,protože chtěli vědět o čem tak nadšeně povídám...............
Jenže.....přečetla jsem si příhodu s Borkem a to je ta chvíle,kdy bych chtěla všem nadšeně vyprávět,jak jste to zmákli.....A místo toho si tu utírám mokrý oči(mi do nich napršelo,nebo co)Protože se stydím......zato,jak očekávám každý týden v žákajdě jen jedničky,dvojek napočítám za celé pololetí na prstech jedné ruky a naposledy jsem si to uvědomila ,když mi syn vysvětloval,že to prostě čelem ke třídě nezazpívá a já jsem věděla ,jak je to pro něj těžký. A když tak v pátek koukáme na ty známky a krátíme si chvíle čekání,než děti spořádají oběd........,tak si málokdy uvědomím,jak pohodově a mile mi nastaví moje dítě víkendovej čas a volno.Proč si tohle uvědomím až když vedle jásá jiná maminka,že tentokrát je to jen pár trojek.....
Soňo,nikdy nevymyslím a neprobleskne mi hlavou ani jeden z podobných nápadů...........Ale s tím přístupem k dítěti musím sakra něco dělat.......to je to,co neskutečně závidím a nestydím se zato.
P.S: A moje maminka mi taky nikdy nevyhazovala hračky........Tailor