Bechyně a Laufen

Jedno z nejhezčích období mého života - střední umělecko-průmyslová škola v Bechyni. Přesuňte ve 14 letech růžově oháknuté, panelákové dítě z ateistického Havířova do nádherného města mezi umělce a vrátí se po 4 letech úplně jiný člověk. Mohlo by se tomu říkat - na převýchovu.

Na srazu jsme si říkaly, že škoda, že jsme tak na školu kalily , mohly jsme být šikovnější a věcem více rozumět. Ale to je taky sporné. 

Soudružka učitelka:,, Takže děvčata, buď si tu hodinu tělocviku nahradíte a nebo dostanete všechny třídní důtku". ,,Tak my bychom radši tu třídní důtku".

,,Slamjáková ( mé jméno za svobodna) , už dokuřte a konečně začněte něco kreslit".(kreslili jsme často venku).

Cesta do Bechyně tehdy trvala 12 hodin.V Šohaju jezdívali šohajové ze Slovenska, kteří byli totálně na mol a podle toho také kultura cestování vypadala. Někteří nestíhali ani doběhnout na záchod.

Pořád ještě cesta není úplně coby dup, ale cestování si člověk užije. Snad poprvé v první chvíli zklamání z RegioJetu, protože na místo zarezervovaného sedadla v otevřeném kupé, samostatné sedadlo, po směru jízdy, připojili  kupéčkový vagón plný lidí. Jenže já už jsem velká holka a poprosila je, aby to nějak vyřešili. Dali mi úplně prázdné kupé. Šťastná jsem se celou cestu prolévala kávou , připojená on-line  až do Prahy.

                    ( optický klam, prázdné je jen jedno kupé a takhle vychrtlá taky nejsem)

                                                                   ( škola)
No a co asi možná všichni nevíte. Ta hezká umyvadla a záchody se lijou v naší keramičce.Vyslechla jsem si všechny drby od místních a opět a znovu se utvrdila, jak jsou Češi blbí. Slyší Laufen a myslí si, že se snad sanita vyrábí rovnou v Miláně.
http://www.cz.laufen.com/wps/wcm/connect/laufen_cz/cz_cz/company/production+plants/bechyne,+czech+republic