Na cestě

Včera jsem si na rychlo vyřídila průkazku do knihovny. Jsem překvapená , kolik knižních novinek tam mají. Milé bylo zjištění, že tam pracuje kamarádka, která chodila k nám do mateřského centra.

(To mi jen připomíná, že ke konci září je uzávěrka grantu, který vypisuje Ministerstvo práce sociálních věcí.My se na to vrháme příští týden.)

Půjčila jsem si Murakamiho  ,,O čem mluvím , když mluvím o běhání.'' a Vámi doporučenou knihu Tajemství karet.

David chodí do knihovny už dva roky .Nedávno zahlásil, že je pravidelný sponzor neziskového sektoru, díky pravidelnému  placení upomínek.Musela jsem se zasmát, i když to bylo nevýchovné.

 D. si půjčuje děsný braky, jako třeba ,, Když pes zavyje ze záhrobí'', ale pořád si říkám, že lepší něco než nic.
Už jsem dávno vzdala podstrkováni Verneovek.

Za chvíli pŕesedám z vlaku do auta směr Znojmo . Posledně jsme se s klientem nabourali , protože nedal přednost .Je to takový roztržitý milionář.
Ale velmi pokorný a vzdělaný člověk.Dnes tedy jen jedno přání, hlavně ať dojedeme živí a zdraví.