Zpátky

Večer na Letné, kde ze země vyvěrá pivo, je krásný výhled na Prahu.  Tady by se člověk mohl rychle stát alkoholikem.

iSoňa a iPetr - otevřená jablka svítí do tmy.

Jediné mínus přesunu z Letné k And bylo, že jsem ztratila notes a knihu. Navíc - kniha byla půjčená z knihovny a v notesu jsem měla pár osobních poznámek typu: ,,Soňo, je to kretén, nech to být".

( už pár let píšu sama sobě vzkazy). Některé jsou vyvěšené na stěně a to se pak máma vyděšeně ptá, kdo mi něco takového píše.

Co mě ještě více štve , že jsem tam měla svoje čmáranice nábytku.

K večeru jsme s kamarádkou narazily na sportovní sekáč a ač zrovna značky na oblečení nemusím,  boty za 300 kč + mikinu s krásnou kapucí a límcem nosím od té doby jak přísahu.

Vždycky mě udiví, že lidi najdou odvahu a osloví mě na ulici. Že prý moje realizace má moc ráda. Trochu mě to dojalo, trochu jsem se styděla, ale určitě to udělalo dojem na mou klientku, která šla se mnou:-)

Asi jsem to potřebovala slyšet. Moje věčná nespokojenost sama se sebou je bezbřehá.

Návrat domů - jako obvykle prudký nápor úkolů. Včera jsem dostala balík peněz od klienta a dnes jdu utrácet. Koupit nábytek, objednat dopravu, montáž, výmalbu. Za dva dny to musí být k nastěhování.

Sec mazec. Ale těším se.