Zpátky

Poprvé byl David na čtrnáctidenním táboře. Týden byl pro mě fajn oddych, po týdnu jsem počítala dny.

Tábor byl bez elektřiny, spojení, mytí pouze v řece a strava střídmá tak, že zhubl 3kg. Zvládala bych to určitě mnohem lépe, kdyby jsem mohla občas zavolat. Po 10 dnech mi přišel pidi dopis o tom, že má horečku a je mu hrozně zle. Kdyby zrovna v ten den nebyla na táboře kamarádka a nevolala, že David už je ok, tak šíleně plaším.

Navzdory tomu, že mu 3x vyházeli celý stan pro extrémní nepořádek, neustále dělal dřepy za zapomenuté věci a na dvoudenním výletě museli ujít 58 km i s báglem , byl z tábora nadšen.

Druhý dopis už zněl lépe. (celý ho za něj napsala Magda, on jen diktoval:-)

Štastný v posteli u mě v pracovně. Mami, na tohle jsem se těšil.