(zkulturnění hnusné chodby v cooltouru)
Už zase pár dní neberu telefony, protože bych nic neudělala.
Pátek smršť jako by bylo pondělí.
Máme doma takové nepsané pravidlo, že muž ráno dělá snídani, já mezi tím házím klukům oblečení na hlavu do postele a pak dělám svačiny. Obvykle ještě stihnu přemístit prádlo ze sušičky do skříně, prádlo z pračky do sušičky, prádlo z prádelního koše do pračky. Pokud nevyprázdním nejdřív sušičku, přesun prádla je nemožný.
Muž rozváží kluky do škol. Jsem ráda, že jsem odvozů a rozvozů ušetřena. Dnes muž odjel pracovně do Vsetína a protože mě zná, ještě odpoledne volá, aby jsem nezapomněla vyzvednout Borka z fotbalu.
Do dvanácti hodin jsem dělala spoustu nesmyslných věcí kolem e-shopu, odepisování na mejly....co jsem to vlastně dělala? Do toho jsem telefonovala s klienty. (jeden telefonát vydá za 1000 mejlů)
Ráno jsem měla předsevzetí, že odvezu truhláři do 12 hodin technický výkres na lampu, ale to by nesměl zavolat parketář, že už má volno dnes a jestli by nemohl jít brousit podlahu už dnes.
12:00 a já šťastná, že vůbec stihnu odvézt tchánovi dres a kopačky k nim domů, aby pak mohl odvézt Borka na tréning.
Hned po tom směr Ostrava. Sraz se Soňou.( Trochu mi to zní divně, když se někdo jmenuje jako já:-) .
Koukla jsem se , co je u nich v Cooltouru nového . Zrovna předělávají další místnosti. Mají na to jednu architektku a designéra. Skvělý nápad je stěna z krytů ze zářivek viz foto. Vila Tugendhat s onyxem je oproti tomu nuda. Soňa domluvila schůzku na fakultě umění, aby jsem si mohla vybrat obrazy do Bydlení je hra. Pokud Vám něco říká jméno spisovatel Balabán, tak jeho bratr vede ateliér malby.
Splňoval všechny parametry umělce. Škoda, že nebude na kameře. Nikdy jsem neviděla během hodiny 40 obrazů ve formátu 2m x 1,5.
Trochu jsem se styděla fotit, ale pár fotek později vložím.
Cestou z OV jsem málem usla za volantem. Doma rychlé kafe a pro Borka. Trochu jsem znejistěla, jestli jsem jela do té správné sportovní haly, ale jo. Ok.
David volá, že se zdrží s kamarády venku a pak všichni dorazí k nám domů.
Teď hodina pauza.
Jdu pro dřevo, zatopit, večeře a pokud mi hlava neupadne na žehlící prkno, pokusím se vyrovnat žehličkou všechno, co jsem nevytáhla ze sušičky v pravý čas.
Ještě pořád máme rozečtenou knihu Tajemství karet. Večer jsem obvykle tak zmrvená, že přečtu sotva deset stran. S takovou to vidím na tři upomínky z knihovny.
dobrou
(cooltour workshop)
stěna ,,onyxová "
Žádné komentáře:
Okomentovat