Vybrala jsem si ZMIZET od Soukupové a je to horší, než jsem si myslela. Brečím od začátku. ( tajně, jakože mi něco spadlo do oka)
9 komentářů:
Anonymní
řekl(a)...
Soni, jsem čtěnářský analfabet, jestli se to tak dá nezvat nebo spíš barbar, tak prosím o rodu, jestli je některá z knih vhodná jako dárek Vánocům? Děkuju Jana P.S. Vím, že záleží na vkusu autora, ale nechci kupovat jen tak něco ....-)
Nedočetla jsem. Bohužel mám z knih Petry Soukupové pokaždé dlouhotrvající depresi a pocit, že svět je hnusnej. Poslední její knihu už jsem si proto nekoupila. Ale vím, že je to úspěšná autorka.
No, do vlaku to teda není... já ji četla loni o Vánocích a přesně si pamatuju, jak jsem z té záře a pohody vlezla do postele (čtu většinou tam) a přenesla se do úplně jiného světa... Dočetla jsem, ale vracet se k ní asi nebudu.
Soukupovou jsem zhltla celou (celé 3 knihy) jedním dechem a je to z toho ranku "přečíst větu a hodinou koukat tupě před sebe". Tereza Boučková - Rok kohouta - to samé !
Já jsem (abych se nevymykala :)) probrečela Soukupové "K moři", ale myslím, že to bylo hodně dáno naladěním v tu chvíli. Zmizet jsem četla potom a nic silného ve mně nezůstalo, marně marně se snažím něco si teď vybavit. A ještě k Cestě - z té jsem na rozdíl od jiných deprese neměla, působila na mne moc vyumělkovaně. To Ostrov Sukkwan, ke kterému jsem se dostala přes váš blog a který s Cestou hodně srovnávají, byl daleko silnější.
Pro mě kniha byla hodně silná a nemohla jsem vůbec pochopit, jak tak mladinká autorka(bylo jí snad 27, když to psala)může tak hluboko proniknout do dětské duše a popsat, co děti prožívají.
9 komentářů:
Soni, jsem čtěnářský analfabet, jestli se to tak dá nezvat nebo spíš barbar, tak prosím o rodu, jestli je některá z knih vhodná jako dárek Vánocům? Děkuju Jana P.S. Vím, že záleží na vkusu autora, ale nechci kupovat jen tak něco ....-)
Omlouvám se za překlepy "nazvat" a "radu" a vkus čtenáře ne "autora" míněno samozřejmě. Jana
Nedočetla jsem. Bohužel mám z knih Petry Soukupové pokaždé dlouhotrvající depresi a pocit, že svět je hnusnej. Poslední její knihu už jsem si proto nekoupila. Ale vím, že je to úspěšná autorka.
já mám knihy p. soukupové ráda, ve "Zmizet" mám stejně nejraději tu poslední povídku. Nejmíň mi sedla "Marta v roce vetřelce".
No, do vlaku to teda není... já ji četla loni o Vánocích a přesně si pamatuju, jak jsem z té záře a pohody vlezla do postele (čtu většinou tam) a přenesla se do úplně jiného světa... Dočetla jsem, ale vracet se k ní asi nebudu.
Soukupovou jsem zhltla celou (celé 3 knihy) jedním dechem a je to z toho ranku "přečíst větu a hodinou koukat tupě před sebe".
Tereza Boučková - Rok kohouta - to samé !
Já jsem (abych se nevymykala :)) probrečela Soukupové "K moři", ale myslím, že to bylo hodně dáno naladěním v tu chvíli. Zmizet jsem četla potom a nic silného ve mně nezůstalo, marně marně se snažím něco si teď vybavit. A ještě k Cestě - z té jsem na rozdíl od jiných deprese neměla, působila na mne moc vyumělkovaně. To Ostrov Sukkwan, ke kterému jsem se dostala přes váš blog a který s Cestou hodně srovnávají, byl daleko silnější.
Pro mě kniha byla hodně silná a nemohla jsem vůbec pochopit, jak tak mladinká autorka(bylo jí snad 27, když to psala)může tak hluboko proniknout do dětské duše a popsat, co děti prožívají.
Těším se, až budu mít čas na čtení.
Okomentovat