DC pokračování

hezký blog a její dokreslované fotky....
zalaminovaný řetěz taky úžasný
............
zítra u nás bude 12 dospělých 5 dětí. naštěstí 6 z nich se  dokolíbá domů...nevím, kam bych je uložila
píšu seznamy, povlíkám peřiny a plánuju menu

Slibuju, že to je první a poslední....

...příspěvek o vaření/pečení. Na to jsou jiné BLOGY.
Návštěva u Gabky měla význam nejen společenský, ale i poučný. Naši kluci zjistili, že žijí v naprostém přepychu. Mají vanu, svůj pokoj a omítnuté stěny, což se dětem od Gabky může jen zdát. Kluci hráli deskové hry, já se dala do pečení skořicových rolek ala IKEA pod odborným dohledem Gabky.
 Čtyři hodiny jsme  probíraly téma eko a bio, jejich budoucí farmu, etikety na její výborné džemy, likéry atd.
Mým rolkám chybí nejenom perlový cukr, ale hlavně správný tvar. Ale jsou prudce jedlé.

Gabko, dík!

Co děláme, když není sníh?

V pátek jsme se scukly s Gabkou a Hanele v našem obchodním domě ELÁN- dříve Budoucnost.

  Taky tady máme hotel Merkur, restauraci Jitřenku, Hvězdu, kino Úsvit. Člověk by si skoro mohl myslet, že je to rodné město Vladimíra Remka. Politickou základnu by tady měl moc dobrou...


Gabka nám donesla vánoční dárek - domácí vajíčka . Skvělý dárek! Dnes jdu s klukama obkouknout její chov in natura.

Včera dopoledne jsem žehlila u Císařův pekař. Viděla jsem to jen jako malá a jsem trochu překvapená z budovatelských písní . Ale jinak film výborný. Musel stát majlant. Chtěla bych mít doma taky tajné výtahy a vchody.

Odpoledne jsme šli do kina. David seděl o 15 řad níž s kamarády.
S Borkem jsme si objednali dvojsedačku úplně nahoře, nakoupili spoustu popkornu a ve 3D sledovali se zatajeným dechem tříhodinový masakr. Krásný Hobit2. Doufám, že už točí trojku.

                                                       (kino centrum)

Navrhuju vánoční úklid přesunout na jaro. Při mytí oken nikdo nemrzne a hlavně se to nepojí z dalšími aktivitami jako pečení cukroví, výroba dárků, koupě stromku atd.

Za to bych zavedla před koncem roku tradici: ukliď si svou plochu. U mě už skoro nebyla vidět fotka.

U úklidu můžete sedět, popíjet likér a za každých třicet přesunutých ikonek se můžete odměnit odskokem na svůj oblíbený blog.

Pokud máte rádi ....

                                     

... I.Bergmana nebo vás zajímá prostředí natáčení filmu nebo se  celoživotně snažíte získat uznání svého rodiče  nebo máte náboženské povědomí a nebo všechno dohromady, tak si kupte tuto knihu.
Šla jsem spát ve dvě.
A.Ahndoril  popisuje období, kdy Bergman natáčí film Hosté večeře Páně. (Je to o knězi, který ztratil víru po smrti své ženy).
Asi je důležité vědět, že Bergmanův otec byl také kněz a velmi si přál, aby šel v jeho stopách.
Hosté večeře Páně je vlastně Ingmarova snaha ukázat otci, jak by dopadl, kdyby ho poslechl.

Když si knihu Bergman přečetl, údajně autorovi řekl: "Jak jste to sakra věděl. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvil." Ingmar Bergman, švédský režisér a ústřední postava Ahndorilovy knihy, četl rukopis ještě před vydáním. A když dočetl poslední stránku, šel se plahočit hlubokým sněhem. Když se domů vrátil, vzal telefon, zavolal Alexanderovi Ahndorilovi a řekl mu: "Byl jsem hluboce pohnut a myslím, že jste úžasný spisovatel." Ale o půl roku později, ve svém posledním televizním vystoupení, poznamenal, že ta kniha je "urážka a ponížení".
( anotace Kosmas)

Dárek od M

Rodinné tradice.

Hodně z nich jsme během let zrušili.
Ale pár jich je jistých. Například to, že bratrovi se podaří  vždycky vytočit  mámu na Štědrý den.
Příští rok musíme vymyslet nějaké preventivní opatření.

Na druhou stranu splní mámě jakékoliv přání. Letos iPhone .Mamka s ním vypadá cool.

David každý  rok obdarovává členy rodiny linoryty. Doufám, že mu to vydrží ještě pár let. Babička Šárka pózuje s obrazem.

           Jak se jmenuje budova?

Já pózuju v běžeckém outfitu. Prý to vydrží mráz, déšť, hromy i blesky. 

Poslední výpal

Jsem z toho volna úplně vedle. Spím, jím a koukám na filmy. S brýlemi je to super.

Dneska dávají Barevný závoj a hned potom V žáru noci. Oba na ČT2

Časopis SOFFA

No teda! Muselo to dát spoustu práce. Adéla Kudrnová a další dvě její kamarádky vykouzlily časák SOFFA na  netu. Já už fakt žádný časopis nekupuju. ( kromě MB)
Pinterest a pár těhle virtuálních magazínů je až nad hlavu.

Land art a Andy Goldsworthy...

...už na to koukám podruhé.

během dokumentu mě napadalo spoustu věcí

- on se tím jako živí?

- vypadá jako ten švec z pyšné princezny

- panejo, to je nádhera

- je to magor

- ne , je to fakt krásné

- zajímalo by mě, co si o něm myslí jeho žena

- všechno, co stojí za to, potřebuje čas

- struktury a vrstvy

- v únoru si vezmu volno

- skvěle natočené...ty zvuky , záběry  a sem tam komentář

- tak ještě jednou a nepřemýšlej

....................

,,To je můj způsob porozumění věcem, uvidět něco, co jste ještě neviděli, ale co tam vždycky bylo, jen jste k tomu byli slepí."( Andy Goldsworthy)

Po dvou letech.

Mami, já to skoro zapomněl.

Každý , kdo zkouší točit na kruhu, se u toho směje. 

( máme stejné ruce )

Ještě se šestkrát vyspím...

...a budou Vánoce.Každé ráno Borek odpočítává.

V pondělí mě zachvátila lehká panika, že to snad s Alicí ani nemůžeme stihnout. Navíc M. už v neděli hlásil, ať s ním příští týden,  kromě rozvozu a svozu kluků, nepočítám. ( ale zvládl nakoupit pár skvělých dárků pro kluky).

Zítra odjíždí  vlakem směr Vsetín s kamarády( v pondělí zrušil auto , naštěstí se nikomu nic nestalo, jen naše přední kapota prodělala redesign)

Tu novou lednici snad nikdy nekoupíme.

Oba kluci tento týden ve škole perlili. Borek mi včera radostně oznámil, že se poprvé ve škole přihlásil, když se paní učitelka na něco ptala.( kdo neví, je ve 4. třídě).

David mi poslal sms a o tři dny později se ukázalo, že dostal za čtyři. Neměla bych, ale musela jsem se tomu zasmát.

Tohle je Davidův celoživotní postoj. Má z věcí lepší dojem, než je skutečnost.

                                               ( psaly a stoho)

  

Pro štěstí

Díík.Mám z toho fakt radost.Visí nad jídelním stolem.

Poprvé poslouchám...

...Janu Kirschner. Ty písničky v rádiu se nepočítají. Černobílé záznamy z rádia jsou obzvlášť povedené. Trochu mi připomíná Zaz. 

Přípravy na rekonstrukci

Přípravy na vaření.

Čím víc se toho děje, tím míň o tom můžu psát. Takže jen zlehka.

Díky za všechny hezké mejly radující se z keramiky.

Včera mi napsal nějaký Michael z Dánska, že by rád prodával moji keramiku. Milé, ale i když pominu problém, kdy bych tak asi další keramiku dělala, jen stěží si umím představit, jak bychom to logisticky vyřešili. I když...jezdit pracovně do Dánska by se mi líbilo:)

To bude radosti...

...a mně se hrozně ulevilo.Ještě dva výpaly a můžu začít vyrábět dárky pro sebe. 

V každém balíku taky překvapení, tak doufám, že všechno doputuje celé.

( Pavli R. stav se, už to mám pro tebe hotové)

Rozkoš

Večer jsme vyrazily se Silvou na film Rozkoš. Byly jsme dvě v sále.

Mít notes, pár vět si zapíšu. Jen v jednu chvíli jsem musela sklonit hlavu, protože bych asi pohled na scénu neunesla.

Ráno se mě Alice ptala o čem to vlastně bylo. 

O dnešní době, jak se lidi cítí. Méně slov a dialogů, ale když už někdo něco řekl, tak to stálo za to. Často pomohly jen záběry, skvělý zvuk, hudba , esemsky, záběry na tváře , všichni herci výborní.

Jana Plodková úžasná.Všechno jsem jí to uvěřila.( jo a vybrali jí hezký byt s kmeny břízy )

Recenze (pod plakátem)Vladimírovi trochu křivdí. Není to tak černobílé : ona je klaďas, co opravdu miluje a on je ten, co mu jde jen o sex... Sobec, to ano, ale i on se k ní vrací, i když by už dávno nemusel. Protože... těžko říct.

Moc se mi líbily některé záběry po vizuální stránce. Kdyby  se v tu chvíli řeklo stop a udělal se z toho plakát, pověsím si ho nad postel.

Něco se děje a do toho se rolují esemsky, které dokreslují skutečnou situaci....zvuky telefonu, jak je důvěrně všichni známe.

Jo, asi právě proto, že spoustu věcí mi bylo blízkých( myšlenky o smysluplnosti práce, povrchnosti , kompromisech) , film se mnou tak zahýbal.

Posedlost láskou, posedlost uměním, posedlost originalitou, posedlost napodobováním, posedlost úspěchem, posedlost penězi a...posedlost sám sebou. Každá posedlost nás dříve či později dovede k zániku, pokud nad ní ztratíme nadhled, pokud se jí necháme uvláčet. Jenomže jedině při tom „vláčení" - i přes všechny odřeniny a šrámy, můžeme na několik málo okamžiků dojít k nalezení jedinečné ROZKOŠE - a o co jiného v životě vlastně jde? Milena (Jana Plodková) je jako úspěšná filmová střihačka součástí specifického uměleckého prostředí. Čím déle v něm setrvává, tím silnější má pocit, že se postupně ze všeho nějak vytrácí smysl. Vše se stává banálnějším, vše se technologizuje, vše se opakuje a imituje, přičemž kopie je leckdy ceněna více, nežli originál. Milena je zamilovaná do Vladimíra (Martin Myšička), svůj vztah však žije na základě iluze, iluze vztahu, kde hlavní slovo má mobilní telefon. Ten v nás vzbuzuje pocit neustálé blízkosti a přítomnosti milované osoby. Jsme neustále k zastižení, můžeme volat, chceme být voláni, ale hlavně můžeme psát a přijímat - esemesky. Většina jejich komunikace totiž probíhá pouze přes zprávy. Fyzicky jako by Vladimír ani nebyl přítomen. K jejich vzájemnému setkání dochází relativně řídce a většinou se jedná o „sexuální vybití", ovšem z její strany vždy z lásky, v jeho případě je to komplikovanější a pro Milenu stále bolestivě nerozluštitelné. Píší si denně – přeci kdyby mu na ni nezáleželo, tak by jí přeci stále nepsal - stala se z toho pro ni past, ze které se snaží racionálně vymanit, emocionálně však stejně vždy upadá zpět. Snaží se vše ukončit, jenže stále neúspěšně.

Nazdobeno

David osekal stromek sekyrou a zasadil do stojanu, Borek kreslí dárky.

Taky dělám pár dárků hand made, ale je to tajné.

                (Soňa 7 let:)

Začíná období krmení ptáčků.

Zeptejte se mě , jak se mám...

...a nemůžu říct jinak, než že moc dobře. Jasně,  lehce stresuju z práce, dnes jsem spala 4 hodiny, ale během dne je tolik věcí, z čeho mám radost, že se to nějak vyváží.

moje radosti:
- koupila jsem si pomádu na rty Labello Sun ( přesně tenhle typ miluju ) , sůl do vany
- našla jsem parfém, který mi krásně voní. Chvíli jsem přešlapovala na místě a rozhodovala se , jestli koupit nebo ne. Musím se tam vrátit:-)
- šla se podívat do zverimexu na zebřičky a koupila výborné seno Rozárce
- zjistila jsem, že někdo, o kom jsem si dlouho myslela, že je blbec, zas takový blbec není
- někdo mi poslal dárek mejlem (bez postranních úmyslů)
- vymyslela jsem bezva dárky pro Michala a bráchu
- našla v Librexu knihu, která se bude určitě někomu líbit
- Borek je šťastný, protože si ho našel Baník Ostrava a chtějí, aby s nimi hrál zápasy.
- já jsem šťastná, že nemusí hned přestupovat. Je mi bližší vesnický fotbal,  opékání párku na závěr sezóny , trenér Robert ( Často kluky děsně sprdne, ale je cítit, jak je má rád, že ho trénování baví). Klidně zase upeču štrůdly, jen ať ještě chvíli zůstane v místním klubu.
- dívala jsem se během uchacení hrnků na jeden díl Dity P . Zrovna tento díl natáčeli v Paříži hned vedle Eiffelovky a mně se v tu chvíli vrátila celá Paříž. Tohle byl totiž nejhezčí dárek, jaký jsem  kdy mohla dostat.

Coffee break

Šťastná, že už mám všchno naslibované vytočeno.

.......

Napíšu víc v noci, poslední dny jsou sec mazec.

Mami,smůla.

Pryč je období, kdy jsem  schválně udělala špatný tah a nebo  nedoběhla smeč v badmintonu. Nemilosrdně mě poráží. Taky by mě mohl někdy nechat vyhrát:)

Včera nákupy s Davidem.Sežeňte zimní boty vel 43 s designem pro teenagera.Nic.Nikde.Tak aspoň arctic triko za dvě stovky.

Taková malá žába.

WINGS zní v rádiu, jako perla mezi bižu. 

New look

Vždycky se mi líbily romantické scény ve filmu, kdy ona  jemu sundává brýle a pak ho políbí, popřípadě jsou role prohozené. Na druhých brýle obdivuju, sobě jsem vybírala ty správné dvacet let.
 Pomalu si zvykám na new look paní učitelky. Celou cestu zpátky z optiky jsem Borkovi předčítala nápisy na ulici, stejně jako to dělají malé děti, když se naučí číst. Borek poskakoval vedle mě s novými botami a tepláky. Ó happy day.

Jo a tím, že vidím kontury, všichni vypadají hubenější. Fakt, nejméně o 5 kg. Zírám.

Večery pod lampu

Borek hrozně nerad usíná sám v pokoji.
.......
Canalett, Mark Chagall nebo Henry Matiss( HN páteční příloha)

Spojeni ....

...pro jednu dobrou věc. Jeden den na projekt ( i když to nevypadá, dělaly jsme na tom dneska 10 hodin v kuse). Jeden den na nacenění. Jedna cesta zaměření. Výroba v noci, protože stroje přes den nejsou volné. Montáž za 14 dní o víkendu. Zadání: moderní, ale aby  nebyla pěst na oko, když je to v roubence.

........

Zítra jdu po týdnu ven. Vyrazíme s Borkem na nákupy. Potřebuje boty a já si už konečně vyzvednu brýle. Hrozně se těším. Na brýle... na to, že půjdeme pěšky a že budeme s Borkem jen sami dva. Odpoledne vyrazíme všichni na  ohňostroj a rozsvícení Vánočního stromu.

David se přesunul na víkend ke kamarádovi. Tuším, že se tam potkáme.

........

Michal se začal trochu dívat po dárcích. On je na to lepší než já. Tedy aspoň  co se zimní výbavy týká. Borek letos touží přesedlat z lyží na snowboard.  David loni napraskl můj snowboard. Letos bude testovat Michalův. Jsem zvědavá, jak dlouho mu vydrží. Boty má samozřejmě už taky malé. V tomto ohledu se těším, až kluci budou mít stabilní velikosti:-)

Těším se na sníh. Ale už teď jsem spokojená. Něco krájím v kuchyni, koukám na lehce zasněžené šípky (nebo  co to je za keř), vedle hoří krb ...bezva bezva.

Knižní svět je malý

Obvykle ti, co chodí tady, chodí i k Andrei, ale stejně o tom napíšu. Protože knížka, z které se dá udělat domek, je pecka. 

Jako malá jsem si z leporela taky stavěla domky  a  ohrady pro všechna umělá zvířátka. Teď se mi zdá, že jsme byli strašně hodné děti. Brácha pořád něco lepil a já jsem měla svoje imaginární hadrové žačky, já  byla samozřejmě učitelka. Hra na ponorku  taky dobrý, ,,plavala" jsem po bytě s kyslíkovou bombou.(byla to malá taška s válcovým tělem a dvěma krátkýma ušima...tak akorát, abych si je mohla dát na ramena a tubus mít na zádech).  Úplně nejlepší zábava - hra na hostinec . (naši nebyli doma.) Kolem jídelního stolu jsem si natahala deky a uvnitř si zapálila svíčky. Svíčky a  deky!!!

Druhá knížka, kterou A. v poslední době ilustrovala je Vánoční přání. Náhoda jako blázen. Napsala jí moje kamarádka Hanka, kterou jsem asi před třemi lety pozvala na talkshow o jejích knížkách. 

Krásné tvary a dokonce i hezké ceny

Už jsem dlouho nepsala, co kde koupit. O stolkách z Quality Design jsem už chtěla napsat dřív. Když má designér rozpočet skoro 00, tak je to celkem trápení. Ale když najdete stolky  od 1100,- do 3000,-, trápení je o trochu menší. Mně se zdají krásné všechny. Hned taky píšu, že v tom není žádná placená reklama. Píšu o čem chci. Pavlu znám jen z jejích komentářů na mém blogu. A protože dělá marketing na rozdíl ode mě velmi dobře, už jsem jí zahlédla i na FB. 

 Venku je tak tak tak moc hezky, když je trochu nasněženo. Těším se ven.