Meda Mládková a Sovovy mlýny

Divné je, že si na keramiku nevzpomenu jak je měsíc dlouhý, přitom jsem jí dělala 16 let. Jediné, co mi chybí, je poslouchání Radiožurnálu. Při točení na kruhu  můžete mít hlavu úplně vymetenou. Žádná koncentrace.

Před Vánocemi jsem si na 14 dní odskočila do dílny a snažila se dodělat všechno, co jsem naslibovala známým. U toho jsem poslouchala rozhovor s Medou Mládkovou.

„Když dnes vidím situaci v České republice, jsem opravdu smutná. Jsem z toho až nemocná,“ přiznává. „Přitom bych strašně ráda pomohla. Kdyby mi bylo o dvacet let míň, určitě bych kandidovala na prezidentku. A myslím, že bych vyhrála.“ 

Když to člověk čte vytržené z kontextu, tak si řekne : Pane jo, ta si ale věří!
Jenže ona je vážně skvělá.
Meda Mládková patří do seznamu lidí, které bych chtěla osobně potkat.

Rozhovor s ní je tak pozitivní! Jestli Vás to zajímá, tak TADY.

Celé se mi to připomnělo, když jsem se dívala na rekonstrukci Sovových mlýnů, kde za podpory Nadace Jana a medy Mládkových vzniklo muzeum Kampa.Proč jsem si nikdy nenašla čas se tam zastavit?
(teď zrovna probíhá výstava grafik Oldřicha Kulhánka).