Pokud hledáte opravdu dobré tipy na bydlení, choďte k CHIC ADA.U mě nic nenajdete.
Adéla našla firmu, která vyrábí dvířka a nohy k Ikeáckým skříňkám. Kam ona na to chodí?
Mimochodem. Adéla je jedna z redaktorek Marianne bydlení. Skvělá posila do týmu.
Já jsem se po měsíci dohrabala k časopisu. Hezké proměny, krásné byty, vysoké stropy a dřevěné podlahy.
Včera, jako ostatně spousta dalších zoufalců, jsem odevzdala daně. Trochu mi to rozkmitalo srdeční sval. Ale ne na dlouho. Spravila jsem si náladu koupí retro tuniky v Polsku ( v rámci nákupu dekorací pro klienty) . Hezkou sobotu!
Ráno jsem zjistila, že Michal není doma. ( asi šel běhat, si myslím). Ale pak radši volám, jestli mám kluky odvézt do školy já. Michal v RegioJetu. Směje se, že jsem zase zapomněla, že někam jede.
Odpoledne jsem nasadila kluky na vlak taky směr Praha - bratr je hodný strejda, co si občas naše děti bere k sobě a několik dní je hrozně rozmazluje.
Třeba SKYDIVE.
He falls asleep on her chest The best sleep he´d ever met Nevertheless he dreams of some stranger´s caress So he awakes and he knows Maybe someone else is supposed To meet his hazy anticipating eyes
He draws the curtains aside Unfolding the first morning light He glances at his disenchanted life
Restlessness is me, you see It´s hard to be safe It´s difficult to be happy
It´s the changing of the seasons He says "I need them" I guess I'm too Scandinavian The relief of spring Intoxication of summer rain The clearness of fall How winter makes me reconsider it all
Restlessness is me, you see It´s hard to be safe It´s difficult to be happy
And then she awakes Reaches for the embrace He decides not To worry about seasons again
Včera jsem se nechtěně ocitla v posilovně dvakrát za odpoledne.
Už ani čas na běhání si nepamatuju. Na co mám ten krásný Moleskin, nevím.
Po pátem běhu mi nabíhá závislost. Zkusím dnes zlomit 10 km, ale přepínat se nebudu.
V tomto směru ambice opravdu nemám.
A snad, i co se dětí týká, žádné ne.
Jedinou touhu, kterou opravdu mám je, aby byli šťastní . (Borek, aby nepropadl)
Včera jsem na doporučení Indiho koukala na film ,,Něco jako komedie". http://www.csfd.cz/film/272028-neco-jako-komedie/
Výborný večerní program pro rodiče a jejich teenargery.(vsuvka: Taky vaše děti milují, když se díváte společně s nimi na film? My v neděli - Petr Pan.)
,,Něco jako komedie" není film, co by sklízel Oskary , téma taky nijak nové, ale pro teenagera skvěle podané, o co v životě jde.
Jestli ty naše děti podvědomě necítí, jak moc nám jde o úspěch v jejich životě.
Ale už mnohem méně toužíme být s nimi ve svém volném čase.
Dřív nebo později tenhle rozpor rozklíčí a dají nám vale.
(14:30- 14:45 sekáč - svetr, po kterém jsem vždycky toužila)
( Borkovy rychlo kresby těsně před fotbalem)
V devět pracovní schůzka s klienty. Velmi konstruktivní, dobíráme se k společné vizi domu poměrně rychle.
Přejezd zpátky v 11:00 do našeho ateliéru. Nechávám Alici samotnou a jedu pro Borka a Davida ukrátit jim pár hodin školy - kontrola u zubaře.
Ještě před tím koupě černé barvy na vlasy , pokus číslo dvě nabarvit Davidovi vlasy na černo(součást image na modní přehlídku, kterou mají odpoledne ve škole)
Barva opět nechytla, ale zubař zlatý a dokonce jsem stihla za cenu několika dopravních přestupků hodit Davida zpátky do školy tak akorát na zahájení.
S Borkem úkol do Aj a M. , v mezičase úklid kuchyně , plnění sušičky a pračky.
17:15 Odvoz B. na fotbal. Vyzvednutí D. ze školy.
Hodina volna, abych aspoň pár červeně vlajících mejlů poslala do věčných lovišť.
D. mi musel sdělit všechny své dojmy. Stihla jsem si ostříhat nehty, umýt hlavu (zítra pracovní cesta do FM) udělat večeři a vyzkoušet D. ze slovíček.
19:30 pro Borka na fotbal.
V pátek se chystám na výstavu fotek Jardy Kociána, Martiny Gajdačové, Kateřiny Měšťánkové a módní přehlídku Lenky Chrobokové.
Shodou okolností Lenka Chroboková bude šít naší neteři/nevěstě šaty na svatbu. Už teď mám z toho vítr co na sebe, protože přípravy na svatbu probíhají nejméně rok a nerada bych pokazila dress code.
Nikdy jsem nebyla na módní přehlíce. Jediné , co jsem schopná si vybavit, je film SEX VE MĚSTĚ. Všechny kamarádky sedí v první řadě, mají dokonalý make up a zdá se jim, že nic není lepšího, než vlastnit některé z těch šatů.
Kdybych byla trochu víc při penězích, tak bych si koupila od Petry Balvínové tyto šaty
....že budu chodit běhat do posilovny. Pohled na upocené svalnaté muže mi nic neříká.
Učit se sestavu aerobiku společně s dalšími dvaceti slečnami, na to mě taky neužije.
Ale když jsem občas viděla záběr ve filmu, jak lidé běhají na pásech, tak se mi to líbilo.
(samozřejmě ne ty scény , kdy běžec omylem zmáčkne špatnou rychlost a pás ho vymrští do strany)
Já vím, je to úchylné běhat v místnosti, když člověk může běhat venku, ale v našem smogovém kraji v zimních měsících to není zas taková výhra.
Ideální by bylo, kdyby pás ještě vyráběl elekřinu.To by si pak člověk mohl říct, že to má větší smysl. Že neběhá jak trotl na místě pro nic za nic.
Příště svoje cvičení dotáhnu k dokonalosti. Vezmu si iPad a sjedu si všechny pořady z ČT, které mi unikly.
Normálně je proces čištění vody časově náročný a škodlivý . Holandský designér Lukáš Jajer vytvořil filtrační systém, prostý nepřirozených metod čištění vody.
Obvykle se spotřebuje hodně času chlorací, úpravou pH, destilací. Jajer se rozhodl zrušit všechny nepřirozené látky.
Projekt byl koncipován jako série misek, s použitím jiných přírodních zdrojů, jako je jíl nebo piliny. První se keramika zahřívá, takže má porézní povrch, ideální pro čištění vody.
V dalších fázích čištění se přidává koloidní stříbro, které pomáhá vodu zbavit bakterií.Voda prochází různými vrstvami (včetně pěti vrstev dřevní štěpky) a klesá do misek.
Slavné japonské designové studio Nendo vytvořilo kolekci tašek pod názvem Roopuppet .
Tento projekt byl vytvořen pro japonského výrobce tašek Rootote. Nendo vytvořil čtyři siluety: člověka, klokana, medvěda a dinosaura.
Je to asi pro každého, kdo má v sobě kousek dítěte a hravosti. NENDO
.......................
Dovedu si představit, že maňásci by vypadali ještě více jako hračky.
Na překonání krize, kdy už děti vylézají z nákupního vozíku, dobrý.
I přes několik vrstev oblečení jsem dojela domů z obhlídky hrubé stavby domu (od nových klientů) úplně vymrzlá.
Ale jsem nadšená.... z výhledů, zimní zahrady - dům pro odpočinek a meditaci. Našli si krásné místo.
Tak i nad jejich domem přemýšlím. Přinést hodně světla materiály. Vytvořit místa, kde se může člověk zašít. Sedět a zírat. Protože tady je opravdu kam.
Kdybychom ještě někdy stavěli dům, musel by být v krajině s výhledy. Jednopatrový s posuvnými stěnami. Hodně světla, velká okna.
.............................
Poslední dny doma řešíme spoustu věcí (nic ohledně domu nebo stěhování). Jsou to celkem zásadní rozhodnutí, ale o to víc jsme otevřeni na cokoliv.
Jestli něco platí na 100%, tak Boží cesty jsou nejen nevyzpytatelné, ale zároveň ty nejlepší, pokud se necháme vést.
Michal mě někdy hrozně vytáčí svou naivní důvěrou v Boha a naivním přístupem k lidem. O lidech myslí jen dobře. Nikdy doma o druhých nemluví ve zlém.(myslím,že to nijak nesouvisí s tím, že je povoláním pastor)
Mám chuť mu občas říct, ať se probudí, ale ve skrytu duše cítím, že je bdělý až příliš. Jen si nechce zamarasit duši.
To, jak mluvíme o druhých, je odraz naší duše.
..................................
.jpg)
