pátek 22. března 2013
Naše ambice
Včera jsem se nechtěně ocitla v posilovně dvakrát za odpoledne.
Už ani čas na běhání si nepamatuju. Na co mám ten krásný Moleskin, nevím.
Po pátem běhu mi nabíhá závislost. Zkusím dnes zlomit 10 km, ale přepínat se nebudu.
V tomto směru ambice opravdu nemám.
A snad, i co se dětí týká, žádné ne.
Jedinou touhu, kterou opravdu mám je, aby byli šťastní . (Borek, aby nepropadl)
Včera jsem na doporučení Indiho koukala na film ,,Něco jako komedie".
http://www.csfd.cz/film/272028-neco-jako-komedie/
Výborný večerní program pro rodiče a jejich teenargery.(vsuvka: Taky vaše děti milují, když se díváte společně s nimi na film? My v neděli - Petr Pan.)
,,Něco jako komedie" není film, co by sklízel Oskary , téma taky nijak nové, ale pro teenagera skvěle podané, o co v životě jde.
Jestli ty naše děti podvědomě necítí, jak moc nám jde o úspěch v jejich životě.
Ale už mnohem méně toužíme být s nimi ve svém volném čase.
Dřív nebo později tenhle rozpor rozklíčí a dají nám vale.
Na to myslím.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Mluvíš mi z duše, Soni. Myslím na to samé. A v poslední době čím dál častěji... :/
Veru
Soňo, tak tak. TAK.
Vaše slova mě zasáhla ...budu si je aspoň občas připomínat, díky!
Okomentovat