Nedostupná

Včera jsem poslala ufouna na reklamaci.
Hezký, že mi dnes pošlou ufouna provizorního, abych mohla volat, než mi ho ,,spraví".
Apple telefony neopravuje. Pokud uznají reklamaci, tak rovnou  posílají nový.

Trochu jsem maturovala u zálohování. Před odevzdáním jsem telefon vrátila do základního nastavení. Nic si nepamatuje.
Nic z těch všech dlouhých hovorů s mými přáteli. Zapomněl na všechny fotky, které pro mě vyfotil, upravil a rozeslal. Naběhané kilometry.
Menstruační dny. Poznámky. Narozeniny. Korespondenci.
Věděl o mě víc, než kdokoliv jiný.

Vintage svatba

Příští týden jdeme na svatbu ve stylu vintage. Alice mi dala šaty z holandského sekáče.  Eva před rokem boty. Jen nevím jestli se to k sobě hodí. Vintage stylu vůbec nerozumím. 

Navíc...šaty jsou tak obepínací, že celý týden už nesmím jíst.( Vydržím nejíst asi tak do osmi večera a pak si dám to kuře, co peču zrovna v troubě:-)

                                                                               

V botech jsem o 10 cm vyšší, ale nedá se v nich moc chodit. Takový detail.

Mám vytočenou teprve polovinu svatebního daru. Soňo!!!!!!

Od pátku jedu na vlně umakartu

Nikdy nevím, jak mám odpovědět na otázku,  jakou hudbu poslouchám. 

Prostě dobrou.

Mám ráda..... když skladba graduje k melodickému refrénu

          .....když zpěvák zpívá zlehka, jako by mluvil

                .....když textu rozumím, ale není řečeno všechno

UMAKART 

Jako vždy...

...na poslední chvíli vymýšlím workshop. Během hodiny jsem navěšela na kruhy, co mi doma padlo pod ruku.
Vzpomněla jsme si na natáčení. Půl hodiny před první klapkou ještě doma u šicího stroje...
Proč. PROČ!!!Nedělám věci s předstihem.

Pěna dní

Jak já zítra ráno vstanu?

Asi nějaké znamení...

Stavila jsem se dnes do galerie.Vítěz konkurzu na pronájem galerie měl zájem, aby jsem tam něco vystavila ze svých věcí. Pro ujasnění - radnice se rozhodovala mezi mnou a fotografem M. a nakonec to získal on.

Na fotkách galerie vypadá divně, ale dovedu si představit, že by to mohl být moc krásný výstavní prostor. 

M. ale nehodlá investovat ani do osvětlení ani do podlahy, za to už v rohu stojí obrovský regál s barevnými korálkami na výrobu náušnic.

Nic proti korálkům, ale v galerii bych je nečekala. Spíš v galantérii.

Stejně pořád myslím na vlastní designové centrum ( hlavně při běhání) A nejen já.

Zítra s mým kamarádem Jardou máme poradu. Úplnou náhodou jsem dnes narazila na články o něm v médiích. Taky fotí, ale je to úplně jiný level než galerista. 

Už více než rok máme různé plány. Všechno má svůj čas. Uvidíme.

Když už jsem zmínila to běhání...Sice  o tom nepíšu, ale fakt pořád běhám. Poprvé v životě dělám pravideně nějaký sport. Člověk by si myslel, že když uběhne za dva měsíce  130 km, tak musí zákonitě zhubnout, ale to bych se nesměla po běhání tak cpát. 

Za to se celé moje tělo zpevnilo, v pase zúžilo a hlavně se cítím moc dobře.( uklidňuju se, že svalová hmota váží více než tuky:-)

Nikdy by mě nenapadlo, že můžu uběhnout 5 km s takovou lehkostí. 

Jasně, že se mi občas nechce, ale jen do chvíle, než vyrazím....

A za to všechno může Silva! Tak dlouho mluvila o tom, že chce zhubnout k moři do plavek, až jsem začala běhat s ní. Silva hrozně dře. Výsledky za 4 měsíce markantní.

Jak se znám, tak já budu u moře v džínách a tílku.

Budu si týden číst, pít kafe, koukat na moře a nebo kolem něho běhat.... a můj bratr se s radostí bude věnovat dětem. 

Hezký plán, že?:-)

Bára Růžičková a Maštal

Jak jsem k ní došla...už ani nevím. Znáte to, někde sjíždíte blog a ten blog má odkaz na jiný blog... tam byla BÁRA , její fotky a koláže.

Mohla jsem jí najít dříve, kdybych si prohlídla pořádně poslední Maštal.

Na straně 36, bezva muzika...všechno o lásce:-)

Výběr hudby podle Michaely Lesayové

Pro jedno kvítí, reflektor nesvítí

     (Valčík na rozloučenou)

Zjistila jsem, že poměrně dost knih jsem na blogu nezmínila. Nebo jo, ale nedala jsem štítek"knihy" , tudíž zpětně nedohledatelné. Asi 50% příspěvků píšu na blog přes aplikaci v telefonu, která neměla do nedávna funkci štítky. 

Pár jich tedy v odkazech Stojí za čtení nebude. Kdo si to má všechno pamatovat.

Lucie mě naťukla, že by po rozkliknutí knihy mohl být odkaz na moji ,,recenzi". Pro mě zvláštní zpětně pročítat, jak myslím, jak píšu ( chvílemi primitiv prvního stupně).

Blondýna mi vložila do vzkazu naproto úchvatný tip na Molesine, do kterého si člověk  zapisuje přečtené kniny.Úuuáááá. To si musím koupit.

Jana přidala odkaz na Databáze knih.Díky.

Nedávno jsem dočetla knihu Valčík na rozloučenou od Kundery. Dobře, že to byla jedna z posledních, která se mi dostala do ruky. Příjemné oddechové čtení. Nicméně ,,Nesnesitelná lehkost bytí" je nedostižná.

Úvahy postav, jejich vnitřní polemiky, snahy najít různá řešení a skutečné motivy , to je to, co mě pořád ke Kunderovi táhne. 

hezkou neděli

Do postele!

Máte rozum? Je skoro půlnoc.

Lev, čarodějnice a skříň

Aslan.Nejlepší obraz Kristovy oběti jaký mohl C.S.Lewis vymyslet.Zrovna na Prima family.

Období...

... kdy mě to zas baví a mám na to čas.

V OV

Skvělý oběd s ženskýma z telky. Moje krevní skupina. Kdyby někdy potřebovaly krev, klidně jim dám litr.O Rh+.

Seznam knih

Přidala jsem vpravo pod odkazy  seznam knih, které jsem četla v posledních dvou letech. Budu přidávat postupně. Chvíli to bude trvat. Trochu na blogu "uklízím", třídím a přeskupuju.

 Při rozkliku najdete o čem kniha je a kde jí koupit.

Večerní ,,výlet" se Silvou.

V šest večer jsme se Silvou vyrazily  do Kopřivnice odvézt keramiku. Díky, Zlato! (Trochu  nečekaný pracovní výjezd, ale nakonec to bylo fajn.)
V noci žehlení.
O půlnoci jsem ležela oblečená, polomrtvá nahoře v ateliéru a myslela na to, že hlavně nesmím usnout, dokud nepřikryju hrnky. Ráno jsem se vzbudila vysvlečená, ale hrnky odkryté celou noc. Štěstí, že je venku chladno a vlhko.

Kromě toho...

.... mi  donesla kamarádka obrovskou kytici růží.

... přišly mi dva hezké mejly ohledně mého blogu.

... z MF Dnes chtěli fotky

Jo a dostala jsem od Alice skvělý dárek- čtečku paměťových karet. 

O patro níže

expedice

S mámou v ,, práci"

TiltShift

Na věty- Slib mi, že mi ucho nebudou píchat - se nejhůře odpovídá. Tak mlžím.

Nad ránem ( už se mi zdálo zbytečné jít spát) jsem si četla o aplikacích na focení do iPhonu. Obvykle je apple nabízí zdarma nebo za směšný dolar.

Instagram už mě trochu omrzel. Dnes tedy foto z čekárny na ušním přes TiltShift s krátkým polem ostrosti. Po vyfoceni je ještě možné upravit jas, kontrast a barevnost tak, jak to znáte u běžných programů na úpravu fotek.

Doktor záskok (79 let - ano, i to jsme probrali) byl neskutečně vtipný a příjemný...tak mu to říkám...měl radost ... já taky.

Víte o tom, že T.G.Masaryk ve svých 80 letech měl přítelkyni o 40 mladší? Dřív jsem to moc nechápala , ale dnes trochu jo:-))

Hezký start do dne, i když naspáno minimum.

( ucho tentokrát bez pícháni)

Na této fotce je lépe vidět ostrost zacíleného bodu a postupné rozostření do stran.

Koupelny.

Už jsme jich udělaly dost na to, aby se nám to pomalu omrzelo.

Jenže omyl. Je to vzrušující už od první chvíle.

Skici

A. je doma a stará o lazara.

Přes den posílám Alici skici mejlem + krátký komentář.

Alice nějakým zázrakem pochopí, co jsem za dvě minuty načmárala a pošle zpátky ve 3D.

Za ty dva roky mi vidí do hlavy.

Robert Plant a prvky africké hudby...to můžu.

Trapné je, že ani nevím, jak se ten nás nocležník jmenuje ( za to si pamatuju, že  závodí v šermu a má dceru Magdalénku). Bavili jsme se trochu o muzice , doporučil mi Roberta Planta Sensational Space Shifters.

............

Včerejší plán si číst, se zhatil hned v dalších deseti minutách. David zjistil, že ZASE ztratil telefon. Svůj třetí. OPĚT mu vypadl z kapsy a tentokrát drží rekord vlastnictví - 21 dní od narozenin.

Je s podivem, že i když se na něj těšil 4 měsíce, byl schopen  ho tak lehce pozbýt.(vsuvka 1: první telefon, za který se před spolužáky prý nemusí stydět)

( vsuvka 2:předevčírem na Broučkách zapomněl nabíječku a nové sluneční brýle....není to na diagnózu?)

To mi prostě rozum nebere.

Tak volám a zkouším. Zvedl to muž. Můžu si telefon vyzvednout v centru města. Našel ho u autobusové zastávky. Sbalila jsem jednu láhev vína a vyrazila.. 

Čekal mě  mladý pár ( tak kolem 25 let). Slečna prý nedávno taky ztratila telefon a nějaký dobrodinec jí ho vrátil.Ví tedy , jaké to je.

OK. Takže na 14 dní má zaracha na všechno co přenáší data. Ve škole může frajeřit s bakelitovým telefonem za korunu a dnes dělá generální úklid pokojíčku.

Nekřičím, nezvedám hlas...to už mi prostě nějak nejde. Za to na vymýšlení trestů jsem fakt dobrá.

My o vlku....

...a paní Šimotová za rohem. Teda skoro.

U And jsem našla pozvánku na výstavu. I kdybych jela do Prahy na otočku, tak jdu.

......

Jak jsem mohla přežít několik let vstávat v noci k dětem, to fakt nevím. Dvě noci jsem teď řešila s Borkem bolavý zub a dnes už vypadám jak zombie. Broučci byli skvělí, ale těším se na volný víkend.

Muž bude doma. 

Děti budou na zápasech a nikdo u nás není nahlášený na noc:-)

Dnes máme nocležníka  - Michalův kamarád. Je milej.

Povlečeno. 

Uklizeno.

Děti mají úkoly.

Jdu si číst.

Dětství v neziskovce

( David- výroba rekvizit  pro  Broučky)

To by mě zajímalo, jakou stopu na našich dětech zanechá to, že dětství strávili v neziskovce. Nejdříve jako účastníci akcí, které jsme my matky pořádaly, později jako pomocníci. Naštěstí tímto procesem jdou i Davidovi kamarádi, takže je to pro něho očividně zábava.

Po sedmi letech  je na čase uzavřít  kapitolu rodinného centra.

Asi se mi bude trochu stýskat.

.................

Přemýšlím co dál. Momentálně jsme získaly grant na dva roky zaměřený na ekologii. Komunitní projekty mě baví. Umění ještě víc. Asi to všechno zmixuju dohromady.

Už je to tak

Včera jsem nechala opravit všechna kola. Plán - v sobotu kolový výlet na přehradu. Měla jsem ze sebe tak dobrý pocit.

David mě zchladil, že on by teda radši nejel.

Poslední měsíce hrozně vyrostl a tak trochu se nám vzdaluje.

Pořád si hodně povídáme. Ale je to jiné.

            David skoro 2 roky - já 29

Úplně si to vybavuju. Byli jsme na průlizkách. Už se stmívalo. David chtěl zůstat. ( tu bundu jsem mu ušila ze zbytků látek, které jsem měla doma).Cestou zpátky se trochu vztekal.

Bože můj, ať ten čas plyne pomaleji.

Borek se nudí.

Nechala jsem ho dnes doma( naše oblíbená laryngitida).

Když se B. hrozně nudí, kresli a modeluje. 

Dnes se šíleně opiju:-)

Jen fotky

Nádvoří Louvru. 

Se hrozně šklebím:)

Jestli Paříž splnila moje očekávání?

Naštěstí nemívám velká očekávání.
Ještě za svobodna jsem sjezdila všechny Pobaltské republiky - konečná Finsko a věřte, že nejvíc mě bavilo být překvapená. Čímkoliv. Nic jsem si nemalovala.

V Londýně jsem bydlela tři měsíce. Byl to trochu stres (neuměla jsem dobře jazyk a rodina, ve které jsem byla au- pair měla zrovna vážné rodinné problémy) , ale poznala jsem spoustu místních lidí, kteří mi ukázali Londýn z té běžné stránky.
(například rodinná oslava v Buckinghamském paláci chi)
Zkušenost k nezaplacení.

Do Holandska jsem  jela stopem sama:-))

A Paříž?

Pro mě je důležité  s KÝM cestuju. I proto se mi v Paříži tak líbilo. Nešlo o to vidět všechny památky, ale  o samotné cestování, náladu, drobnosti, které mě dojímaly , o nové prostředí .....
Mít více času, prošla bych si více malých galerií a pokusila se seznámit s místními.
Ale to je tak všechno, co bych k Paříži přidala.
Krásné počasí všechno umocnilo.

O  Pobaltí vám musím ještě někdy vyprávět.
Šílené a neuvěřitelné.

Paříž IV.

Holky umí jednoznačně nejlepší pózy. Pro mě bylo daleko jednodušší stát  za objektivem než před ním.

Mít čtyřicet je krásný věk. Tak trochu vám je šumák, co si druzí myslí.

( první den s mapou)

Večer napíšu. Pondělí je husté.

.........

Jo. Když nás tedy  v recepci ,,laskavě" pán vzal na milost a potvrdil , že se můžeme u nich v jednu odpoledne ubytovat ( bylo 9 ráno), schovaly jsme si zavazadla do kumbálu a vyrazily do ulic. 

Hned za rohem jsme narazily na Starbucks, posilnily se kávou, zjistily, že naše kreditky i tady fungují ( Eva chtěla uplatnit i stravenky, ale to jsme jí rozmluvily:-)) a pokračovaly k Eiffelovce. 

Mraky lidí. Krásná věž, ale z dálky bez lidí se mi líbí víc. Prokličkovaly jsme do parku , prošly krásnou zelení a nasměrovaly jsme si to rovnou k muzeu musee-rodin 

Abych pravdu řekla, tak ve skutečnosti mě baví umění až od 1900 . Do té doby mě to tak trochu nudí.Až na některé výjimky.

Ale  nějak jsem podlehla dojmu, že poprvé v Paříži je třeba vidět všechny známá muzea a místa, o kterých čtete v průvodci. Rodin tam patří taky. 

Opět na mě uděl velký dojem rozkvetlý park, který je součástí muzea. 

V muzeu jsme si koupily sdružený lístek , který platil i do  Musée d'Orsay. Vyšlo to levněji a my měly stejně plán se tam vydat, až se ubytujeme na pokoj. 

Apartmá na nás udělalo takový dojem, že jsme se rozhodly, že hned vyzkoušíme, jak se na těch postelích spí:-)

Vyspané do růžova ve čtyři odpoledne:-)) 

Než jsme se vypravily a lehkým krokem se přiblížily k Orsey, tak už nepouštěli dovnitř. 

Eva neoblomná ještě chvíli postávala u vchodu(jakože třeba někoho ukecá nebo co), což byla ideální příležitost pro típka , který odchytával zoufalé turistky. 

Měla jsem roli překladatelky. Prý jestli má Eva čas dnes večer, nebo zítra, zítra večer? 

Naštěstí nechtěla. Co bychom si počaly bez Eviných výbuchů smíchu a klapotu kovbojských bot.

(vsuvka:  Zapomněla jsem říct, že E. je taky pastorova žena. S Evou jsme chodily na stejnou střední keramickou školu v Bechyni. Známe se 25 let. Zní to jako bych já měla nejmíň sto let. Ale nemám!!!)

( ještě píšu, ale vložím, ať si nemyslíte, že jsem se na to dnes vykašlala)

Vítejte!

Tento víkend, prosím, rezervace na ubytování dopředu!
Včera dorazil Dejv. Spí u nás do pondělí. Pomáhá Michalovi s překladem cizinců.
Dnes ubytujeme ještě kamaráda Lukáše( pastor sboru v Hradci Králově).Pokud si to dobře pamatuju, tak za chvíli dorazi Davidův kamarád ( rodiče flámují a potřebují někam upíchnout syna) . V neděli posílí počet žen v domě holky od Alice . ( nemají hlídací babičky a já si konečně aspoň jednou budu hrát s panenkami a šít oblečky.) V pondělí vypravíme školní autobus.;-) Borek , David, Alička a Klára- každý má jinou základku.

Foto je z našeho nádraží, když jsem vyzvedávala Dejva.
Vítejte v kraji, kde se vaří perník a přetáčejí tachometry!

Vzorní klienti

Poslední dobou mi přišlo několik fotek realizací, které klienti dodělali.

Myslím, že kdyby fotili ve dne a z větší dálky, tak je vizualizace s realitou téměř identická. Dokonce i lampa FLY tam visí.( je vidět na jiné fotce)

Na to, že jsme  se s paní Z. nikdy neviděly(dostaly jsme jen pár fotek interiéru a půdorys), to hezky klaplo. ( taky díky podrobnému technickému nákresu na výrobu nábytku od Alice a šikovnému stolaři)

Jeden velký pokoj jsme rozdělily zakřivenou stěnou na dva menší - pro kluka a holku. Teď doděláváme pokoj holčičí. 

Už bych mohla mít speciální složku : pokojíčky s posedy.