Na samotě u lesa

V sobotu jsme se jeli s Michalem podívat na domek Gabky a Matěje .Tolik lidí v jejich okolí pochybuje o jejich zdravém úsudku, že o to víc jsem si přála, aby to nebyla pravda.
(bylo by hezké, kdyby lidé kolem nás více věřili v naše schopnosti a dobré úmysly, než hledali negativa)

Navzdory tomu, že nemají koupelnu, bojler, kuchyni ani peníze, za které by mohli stav věcí změnit, si myslím, že udělali dobré rozhodnutí. Co ! Jsem nadšená!
Konečně má Gabka to, po čem posledních pár let toužila.
Dům na samotě, velký pozemek, slepice , vlastní plodiny.

Na půdě jedna velká místnost, matrace, lednička a trouba, kterou se ohřívají, když je chladněji.

Pro věci nebo lidi, které milujeme, jsme ochotni snést spoustu nepohodlí.

Muži probrali celý dům, čističku a nářadí.

Když jsem byla malá, klovl mě kohout do zadku. Od té doby mám dost respekt. 

Strašně to bolelo.

Koupelna venku.

WC taky. Prý hezký výhled na srnky.