Někdo osvícený přizval architekty , aby jízdárnu proměnili v multifunkční prostor.
K něčemu se přiznám.
Hrozně mě nudí historické budovy. Při prohlídkách hradů a zámků umírám nudou . Nemít slušné vychování , řeknu průvodci : ,,ZKRAŤ TO!" Závidím lidem, co obdivně zírají na malbu rytíře , šplhají na zříceniny( ok...pozitivum je pak krásný výhled), ochmatávají vyřezávané zámecké židle.
Mě tahle krása bude asi navždy utajena.
Co opravdu můžu, je kombinace starého s novým. Vejdeš do zámku a na podlaze výsuvná podlaha do různých úrovní.
Pojízdný mutifunkční modul, který jezdí po bočních kolejnicích, mění funkci podle polohy: podium, nebo mini kino .
Když se k tomu přidá práce se světlem, máte chuť pokleknout.
(V tom byla výstava Malicha geniální.)
(A.Śimotová:,,Boštík byl ve své víře velice homogenní".)
Promítaný dokument o Boštíkovi mě úplně sebral. Mix výpovědí jeho přátel z dnešní doby (A.Šimotová opět úžasná) a hezky sestříhané rozhovory se samotným Boštíkem, vytáhnuté z filmového archivu.Něco z něj sálá a ne, že ne.
Teď pauza. Ležím v plavkách na zahradě a myslím, že se mi právě spálila chodidla. Na běhání nic moc. Zítra zas napíšu, jo...
7 komentářů:
Soňo, tak tímle postem jste mi udělala radost:)Litomyšl je moje srdcovka, město mého mládí:) Strašně ráda se tam vracím!Klášterky jsou úžasné a kdybyste viděla jak vypadaly před znovuobjevením - teď to je opravdu pýcha Litomyšle a myslím, že ke starému se nehodí nové, ale hlavně to musí být minimalistické a jednoduché, což se v Litomyšli daří.
Díky Unescu se tam podařilo spoustu architektonicky výrazných a pěkných počinů. Byla jste na Smetankách?
Pa PAvla:)
Bohužel jsem byla v Litomyšli jen na skok, pracovně. Ale byla jsem ve whitegallery.Krása.
Četla jsem ještě narychlo článek o dva zpět a myslím, že byste měla Soňo zavít i do Chocco café:)Litomyšlská pralinkárna. Jinak Aplaus je na úrovni ale na nějaký ten cestovní oběd je myslím v Litomyšli i dost civilnějších hospod:)Ale designově jedině Aplaus:)No a příště dát vědět dříve, průvodců po Litomyšli by se našlo!
Tipy od místních jsou úplně nejlepší.Už teď je jasné, že se tam budu muset vrátit.
Taky mě nenaplňují prohlídky hradů, klášterů,... možná proto, že to celé vnímám jen jako nějakou naaranžovanou hříčku. Vadí mi, že v naprosté většině, mají současný vzhled interiérů na svědomí dnešní lidé. Ať už rozestavěním nábytku, nebo snad přímo jeho výrobu. Vadí mi na tom, že to není 'opravdové', je to jen snaha o jakési přiblížení a sumasumárum, lidem to nejspíš vyhovuje. Pokud mám ale mluvit za sebe, osobně mám radši místa, kde se čas zastavil, opuštěné domy, vily, paláce, kam léta nevkročil žádný člověk, čas si se vším pohrál dle libosti, a všechno zůstalo tak, jak to poslední majizel zanechal. Je to opravdový a má to neskutečný kouzlo. Zkrátka urbex.
Tím ovšem neříkám, že by se památky měly nechat zchátrat do spadnutí a nezanechat pro další generace, ale bez těch rekonstrukčních zásahů to má pro mě víc. Možná je to jako s lidmi a se snahou vrátit jejich těla x let zpátky. Nikdy už to nebude takový, tedy tak důvěryhodný a autentický.
Jinak za pana Boštíka děkuju, krásná tvorba, budu ho muset více prozkoumat!)
Rou, máš kreásné Moleskiny. Ty tvoje koláže , čmrdliky....fakt hezký.
Před "Boštíkem" zažívám vždy hodně zvláštní pocity - silně pozitivní, stejně jsem jednou cítila Kupku - to jsou chvíle, kdy cítím, že umění je i něco víc než jen pastva pro oči, duše si také přijde na své:)
Okomentovat