Byla by škoda nepřipomenout...

....nové číslo Bohemia living.



 str. 22- 35....nádherný byt, v takovém chci žít!
 a str.78-85...baví mě, že do časopisu zařazují architekturu


Co mě bere, je quiche.(str. 89). Jediný zádrhel je, že nemám tu správnou kulatou formu.
Zítra už určitě koupím.
Špenát, kuře, smetana a naše domácí rajčata.

Letos Michal vypěstoval spoustu druhů, jí se to jak jednohubky.
Brzy asi dostanu z rajčat sepsi...na takové množství není moje tělo zvyklé.
Příští týden musím dovézt vzorky pražákům, jako správná návštěva z vesnice.

Sobota vyvedená ve znamení - řádí černá ruka. Naplnila jsem tři městské popelnice. Pokaždé mám hrůzu, že na mě někdo vyběhne. David se kupodivu ze včerejší chorosti zvetil a SÁM, DOBROVOLNĚ a OCHOTNĚ mi pomáhal. Nakonec ještě udělal na oběd řízky. Světe div se.

Někdy zapomínám nenápadně jakoby nic  zmínit, že si toho vážím. Ale dnes ne a i když se snažil nasadit lhostejný výraz, bylo vidět, jak to rád slyší.
Borek se odpoledne vrátil šťastný ze zápasu 5:1. Podrobná rekapitulace všech přihrávek, centrů, výkopů, zranění.

Večer s Davidem Vávrou v posteli. Tedy...s jeho knihou.
I když na ty jeho básničky a humor  by mě možná uhnal.Alles gute.

Nemůže být září několik měsíců?

Návraty

Nedávno jsem s Borkem projížděla na kole kolem naší roubenky.

Chalupu jsme prodali chvíli na to, když táta umřel.To mi bylo 13. 

S Borkem procházíme brankou , hrne se k nám kluk starý jako já( pro mě jsou všichni  muži dlouho kluci).Prý jestli jdeme k nim do hospody. Představil se jako majitel, já se představila jako bývalá majitelka. Dost ožil. Provedl mě celou chalupou od sklepa až po půdu. Hned na začátku jsem si zakázala slzy, ale úzko mi bylo. Táta všude, kam jsem se podívala.

Překvapená, že za těch 27 let se uvnitř téměř nic nezměnilo.

Táta by měl z té hospody radost:-)

..............

Posílám pusu mámě( čerstvý čtenář blogu)

Jsem moc ráda, že tě mám!

Školní časopis, vesnický občasník a nebo katalog.

Nevím jak vy, ale skoro denně narazím na nějakou aplikaci,  o které jsem nic nevěděla. Ne, že bych to vyhledávala, ale člověk se neubrání otázkám: na co mi je ten cloud? proč mi to posílají do prčic  přes dropbox? atd.
Někdy je dobré si  dát pauzu a chvíli se nepídit, protože vám to může ubrat docela dost času.

Nicméně sem tam to nevydržím a něco o tom čtu.

Svět blogerů je poměrně dost zájmově roztřízen, přesto předpokládám, že na časopis Maštal už jste někdy natrefili a listovali.  Může za to ISSUU.

Díky ní( němu?), můžete vytvářet internetový časopis , občasník.... doplňte si tam co je vám libo dle vlastních potřeb.
Stejně jako Flickr slouží ke sdílení fotek , Youtube na sdílení videí, tak ISSUU je na sdílení dokumentů.

Tak jako u všeho vám nabídnou na začátku trochu drogy zadarmo a později platíš, tak i ISSUU nabízí možnost publikovat s menším množstvím dat a pak už solíš. Naštěstí v tomto případě,  i když už zatoužíte po větším uložišti fotek a dokumentů, není to kapsy deroucí. Za necelých 19 dolarů měsíčně máte časopis, kterým můžete oblažovat spoluobčany v svém městě, své žáky, zaměstnance nebo zákazníky. V neposlední řadě můžete dělat něco jen tak pro radost.

Publikace tímto způsobem vyjde mnohonásobně levněji a to nemluvím o všech skvělých možnostech jako vkládat odkazy na videa, weby, hudbu, o kterém se tištěnému časopisu může zdát.

Návod jak takový časopis vložit na svůj blog. Princip stejný jak pro blogger nebo wordpress.
Najedete na časopis, který se Vám líbí. Mně se líbí Maštal, tak najedu tam...

Dole klik na share a potom na embed.

Díky embed se Vám otevře nové okno s Embed codem. Ten zkopírujte a přesunete se k vašemu rozepsanému článku na blogu.

Vlevo nahoře klikni na HTML a vlož embed code na místo, kde potřebuješ. ULOŽ! a vrať se klikem  NAPSAT( to je hned vedle HTML)do textu.

No a máš to tam.






Ještě k těm otázkám. Odpoledne jsem se stavila do knihovny. U sekce ,,fyzika" jsem lehce znejistěla. Chtěla jsem si půjčit základy fyziky, ale evidentně vydavatelé nepočítali s tím, že existují lidé, kteří nechápou ani princip štěpení jádra. Je na čase se smířit s tím, že neurony v mém mozku prostě přenesou jen malé množství dat, často informace nedoputují ani tam kam mají.

Nakonec hezký výběr:
 Drobné perly od arch. Davida Vávry
 Očista/ Sofi Oksanen
 Jak se přestat hádat s dětmi ( David má období diskuse na téma:Proč už musím vypnout notebook, když jsem na něm byl jen 4 hodiny?)

,,Kvantová teorie nikoho nezabije"....ale zabije

ABC

(Borek a Šimon na chalupě u tchána. Má jich tam stohy.)

U truhláře

Minulý měsíc pro nás David vyrobil tři koupelnové skříňky.Jedna z masivu už stojí v koupelně, dvě z dýhy čekají na transport.

Dnes na obhlídce než se skříňky zabalí.

Vždycky, když jsem u nich, zachvátí  mě pocit, že je to nejkrásnější práce pod sluncem. Stejně jako jiní chodí ke mně do ateliéru a stojí konsternovaně u hrnčířského kruhu. Všechno má svůj rub a líc.

keramika směr Jilemnice

Už svítá....

Usla jsem v pět odpoledne a vzbudila se ve tři ráno. (týden sama s dětmi, práce , pořád nějaké děti navíc v domě a do toho vymýšlet pro ně aktivní program ...asi mě trochu  vyčerpalo).

Začala jsem číst Malicha . Víte jak mi dělá problém číst básně ?( teda ty, co jste mi poslali byli zrovna moc hezké, ale to je tím, že vy tomu rozumíte a víte, co by se mi mohlo líbit), tak tahle básnická próza  je hotové utrpení pro mojí netrpělivou duši.
Spoustu básnických obratů seskládaných do nesmyslných vět. Pořád se mu tam protínají průsečíky, spirály, krev putuje , uzluje.....v jedné větě několik přídavných jmen a sloves za sebou.

.......

Už svítá... pokaždé žasnu .

Ještě chvíli budu číst. Stejně jak mě knížka odpuzuje, tak i táhne.
U některých lidí to mám taky tak.
Druhá káva.

........
Malichova básnická próza mi trochu připomíná dopisy od mého spolužáka ze střední školy. Ze začátku jsem si myslela, že je úplný magor. Než mi došlo, že se nesvazuje žádnými pravidly, ať v psaní nebo umění.

Na horách

Dopoledne jsem sbalila kluky a vyjeli jsme do hor. Za kamarádkou . Kromě jiného máme společné to, že i ona je pastorova žena .. .Na rozdíl ode mě ale z ní víra doslova sálá.

Všechny jejich děti jsou tak chytré, že občas přeskakují třídy . Dva na právech, jedna na psychologii, dvě na gymplu a nejmladší  s encyklopedickými znalostmi. To je tak, když si dva chytré mozky pořídí pár dětí.

Jejich Klára ( 15) je totál odvaz. 

Vykuchala hračku králíka , našila zip, přidala zlatý řetěz ... ta dáá...kabelka je na světě. K tomu retro boty ze sekáče za 50 ká čé, dvakrát odbarvená hlava až z toho vznikla rezavá...já ji žeru.

Po obědě jsme se přesunuli do lanového 

centra. Všichni jsme si to náramně užili.

Večer dorazil Michal v námořním triku, po kterém nejméně rok toužil .Tolik štěstí najednou.

Virtuální prohlídka vily Tugendhat

Skvělé pro všechny, kdo ještě neměli možnost vilu navštívit. Pojďte dál. VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA
Trochu jsem si projela program , ve vile to kulturně žije.

Jen se trochu obávám, že se najde více lidí, kteří se zajímají o jinou vilu ( někde jsem zahlédla na netu rozhovor, jestli Vladko do vily postupuje nebo ne.....tu už zase v té bedně běží?!!!)

Pokud nejste po létě finančně vyšťávení a bydlíte blízko, doporučuju tento workshop pro děti. Naučit se vyrábět z plechovky vlastní fotoaparát a vyvolávat černobílé fotky....to stojí za to.

2005, foto: Daniela Vokounová & David Židlický

ZÁŽITKOVÝ FOTOGRAFICKÝ DEN S CAMEROU OBSCUROU VE VILE TUGENDHAT

V pondělí 26. 8. 2013 v čase od 10.00 do 18.00 hodin proběhne ve vile Tugendhat a přilehlých prostorách fotografická dílna Camera obscura, určená pro všechny děti ve věku 9 – 14 let, které chtějí poznat kouzlo vzniku fotografického obrazu. 

Děti si v rámci dílny pod vedením zkušených lektorů vyrobí vlastní fotoaparáty (camery obscury), se kterými budou fotografovat v prostoru vily Tugendhat. Zároveň se naučí vyvolávat v klasické černobílé fotokomoře, která je umístěná přímo v suterénu objektu.  Vzniklé fotografie si děti odnesou domů.

S SEBOU: 2 vlastní uzavíratelné plechovky  libovolné velikosti pro výrobu vlastního fotoaparátu.

V průběhu dílny bude pro děti zajištěno drobné občerstvení. Vzhledem k délce programu doporučujeme všem účastníkům přinést si svačinu s sebou.

Cena: 500,- Kč na osobu

Omezená kapacita 12 dětí.

Předchozí registrace nutná.

Nejhezčí část dne je sobota ráno...

...kdy všichni ještě spí.

Všechny věci, které dělám v týdnu v mírném shonu, o víkendu si užívám.Vykládání a plnění další pece( sálavé teplo z pece je po ránu moc příjemné), zalévání rajčat, skládání prádla , snídaně, páteční LN...

................,,,,,,

Večer dlouhý hovor s Hanele. Trochu se jí stýská. Nebreč! Za 14 dní jsme se Silvou u tebe!

Po dlouhé době mě pořadatelé Berounských keramických trhů přemluvili, ať přijedu.

Kdybyste se náhodou 7.-8.9. poflakovali okolo, tak se stavte. Budu na náměstí s keramikou a levandulí.

....................

Jedno dilema. Ve stejný den( 7.9.) bude pražský maraton v půl osmé večer. Možná bych si měla ještě párkrát zaběhat,  ať nedělám Vidlákovu ostudu.

Den otevřených dveří

Ráno na obhlídce domu, který zářizujeme .V téhle fázi to najednou strašně moc letí...vymalovat, podlahy a už se skoro stěhuje.

Cestou zpátky telefon, že se nám vloupali do kavárny rodinného centra. Upřímně...divím se, že to nepřišlo dřív. Příslušník statní policie se jmenoval Zeman:-)).

Cestou od kavárny míjíme hospodu, která je hned vedle našeho domu.Stojí tam policie. Hospodu taky tu noc vykradli.

Dost divný pocit, že jen 20 metrů od nás někdo loupil.

Někdo to pojal jako den( noc) otevřených dveří. Jsem ráda, že se nestavili taky k nám.

A teď...

Přibrala jsem od kluků kamarády a vyrazili na krytý bazén.13,12,11,10 let.

Jsem tady trochu za exota. 4 kluci - z toho jeden s africkými geny.

Těším se, až si večer sednu na terasu a nebudu dělat vůbec nic.

vápenec, který se bude objevovat v celém domě

Car- free rodina

Znám pár lidí, co nejezdí autem, ale vždycky je to jen proto, že
- řidičák nemají
- bojí se řídit
- řidičák jim vzali:-)

K Markétě Ubíkové z Čistého nebe se musím ještě vrátit. Nikdy se svým mužem ( programátorem aplikací do telefonu) auto nevlastnili.Teď, když mají malého syna, je to ještě větší výzva, ale evidentně je to baví.

Na BLOGU najdete trasy kam s kočárkem, jak cestovat, tipy a rady  pro rodiny, které se chtějí vydat stejnou cestou.
Předpokládám, že tohle rozhodnutí vychází ze stejného motivu, proč se Markéta připojila k Čistému nebi.
Chránit krajinu.
Když už nic, může nás to motivovat k úspornějšímu způsobu využívání auta.

Než vyrazíte na výlet můžete si stáhnout do telefonu aplikaci SMOGALARM , která Vám ukáže aktuální stav ovzduší. ( je jasné, kdo to programoval). Trochu mě děsí zimní období. Ve smogu se mi běhat nechce.

A teď to nejdůležitější. ČISTÉ NEBE hledá posilu dobrovolníka grafika/ grafičku.
Můžeš se hlásit tady :   marketa.ubikova@cistenebe.cz

Úryvky z knížky ALBUM

Pro všechny, kdo se ptali.

Dnes v noci peču hrnky a dvě buchty .David má na noc kamaráda. Oba jako by měli v sobě tasemnici.

 ( letní výbrus)

 ( expedice)

Začala jsem dělat desertni talířky, jen jsem hrozně líná je vložit na e-shop. 

21.srpen s Vlastou Chramostovou

Dopoledne sedím za kruhem a poslouchám rozhovor s Vlastou Chramostovou a režisérem Stanislavem Milotou.

Můžete si pustit z archivu TADY

Přemýšlím, jak tihle dva mohli spolu vydržet....příšerně si skákají do řeči....ale v jeden moment, když se jí Lucie ptá, proč svého muže miluje, je to moc hezký....

V noci

( Kaplický)

Výhledy

Čím začít? Tolik hezkých věcí.

Měla jsem plán + jeden náhradní.
1.Pracovní schůzka v Olomouci, přesun na letiště do Šumperku, budu pít alkohol...spacák s sebou.
2.Vynechám alkohol a večer ještě dojedu k rodičům manžela na chalupu.

Už když jsem se blížila k hangáru, bylo mi jasné, že pokračuju směr Staré Město, protože to vypadalo jako jeden velký pánský mejdan. Ženy by se daly na prstech spočítat.
Naštěstí jsem pár lidí z konstruktérů znala, takže jsme celé odpoledne probírali letadlo a výstavu na hranicích Švýcarska, na kterou jsem neletěla.(vzpomínáte?)
V pět odpoledne už měla půlka z nich lehce kalný pohled.
..............................
vsuvka: Všechno, o čem jsme na minulé pracovní schůzce mluvili, předělali. Je za tím vidět spousta práce. Pochromavané kovové části, vystříkaný korpus a palubová deska, co nejvíce skryté kabely, průhledná hadice na chlazení kabiny. Fakt hezký.
...............................
Na chvíli jsem se nechala vynést nad krajinu. Tentokrát jsem se hrozně bála. Pilot mě po přistání pochválit, že na to, jak to s námi házelo, jsem byla klidná. To netušil, že mi jen moje hrdost zabránila se mu vrhnout kolem krku a prosit, ať už přistaneme. Chvíli si dám pauzu:-)

V sedm večer jsem už byla v  u Malinů. Fotky asi mluví za vše. Osada čítá všeho všudy 4 chalupy. Jinak samota, kopce, pasoucí se krávy , cvrčci a večer tma tmoucí. Je to tam tak hezké, že první dojmy jsou vždycky hodně silné. A to i přesto, že tam jezdím už 16 let.


Ještě před setměním jsme se švagrovou, která dorazila o den dříve, vyrazily do kopců. U čtvrté chalupy jsme se zasekly. Nejdříve Iva probrala s paní Naďou všechny drby, později se ukázalo, že na zahradě je i Markéta( holka, co založila neziskovku Čisté nebe a měla prezentaci na Pecha Kucha Night Ostrava těsně přede mnou).Svět je malý. Seděly jsme do noci u ohně, popíjely s nimi víno...lehce ovíněné se vrátily na chalupu.
Pamatuju si, že v jednu ráno jsem Ivě říkala, že jsem už fakt strašně unavená a v tu chvíli usla. To ale Ivě nezabránilo, aby mi ještě povyprávěla celý obsah jedné knihy. Prý to byl hezký monolog.

Ráno do hor na borůvky s Ivou a mamkou od Michala. Poprvé v životě jsem sbírala borůvky ve spodním prádle:-))
Domů jsem si dovezla výslužku a nové recepty na koláč.
Sotva jsme se všichni sjeli dohromady, muž odjíždí zítra na týden pryč. Letošní prázdniny hrozně letí. Ostatně jako každý rok.

výhled ze stodoly

tady se snídá , obědvá i večeří a přitom zíráme na protější kopce 

Jak může někdo ve 47 letech vypadat po ránu tak báječně, to mi není jasné.

Už ani nepamatuju, kdy jsem v noci pozorovala hvězdy.

Večer napíšu. Teď musím pracovat.