Byla by škoda nepřipomenout...

....nové číslo Bohemia living.



 str. 22- 35....nádherný byt, v takovém chci žít!
 a str.78-85...baví mě, že do časopisu zařazují architekturu


Co mě bere, je quiche.(str. 89). Jediný zádrhel je, že nemám tu správnou kulatou formu.
Zítra už určitě koupím.
Špenát, kuře, smetana a naše domácí rajčata.

Letos Michal vypěstoval spoustu druhů, jí se to jak jednohubky.
Brzy asi dostanu z rajčat sepsi...na takové množství není moje tělo zvyklé.
Příští týden musím dovézt vzorky pražákům, jako správná návštěva z vesnice.

Sobota vyvedená ve znamení - řádí černá ruka. Naplnila jsem tři městské popelnice. Pokaždé mám hrůzu, že na mě někdo vyběhne. David se kupodivu ze včerejší chorosti zvetil a SÁM, DOBROVOLNĚ a OCHOTNĚ mi pomáhal. Nakonec ještě udělal na oběd řízky. Světe div se.

Někdy zapomínám nenápadně jakoby nic  zmínit, že si toho vážím. Ale dnes ne a i když se snažil nasadit lhostejný výraz, bylo vidět, jak to rád slyší.
Borek se odpoledne vrátil šťastný ze zápasu 5:1. Podrobná rekapitulace všech přihrávek, centrů, výkopů, zranění.

Večer s Davidem Vávrou v posteli. Tedy...s jeho knihou.
I když na ty jeho básničky a humor  by mě možná uhnal.Alles gute.