Nedávno jsem Simoně posílala krokusové talíře na Slovensko. Někdy mám dlouhé vedení. Už dlouho jí mám přidanou do přátel na FB a až teď se mi všechno pospojovalo. Znovu koukám, kdo to vlastně je, na FB nádherné ilustrace , pak na její stránky ....čtu, jak už po tři generace jejich rodina včelaří a mám pocit, že to s tím světem není tak špatné.
Více ZDE
K večeru teplé štrůdly a oheň v krbu. (máme na zahradě více jablek, než je zvládneme spotřebovat) Nakonec i starý ořech se vzmátořil a každý den shazuje svoji dávku. Úplně si vybavuju září před šesti lety. Zrovna jsme se nastěhovali. Listí už pod nohami trochu šustilo a sbírání ořechů bylo pro mě jako kdybych našla poklad. Holka z města.
Žádné komentáře:
Okomentovat