Jeden z posledních hezkých víkendů jsme s Michalem využili na úklid zahrady. Borek chorý a tak všechny rodinné aktivity odloženy.
( V garáži máme pár nevybalených krabic od stěhování. Šest let- to znamená, že uskladněné věci opravdu nepotřebujeme)
Večery s žehličkou a krbem. Mám hezky vymetený mozek. A pár nových nápadů...
.................................
Ještě něco k Pohyblivému svátku od Hemingwaye.
Vyprávění E.H. o jeho životě v Paříži ve dvacátých letech je naprosto kouzelné. Po pár stránkách máte pocit, že nejlepší v životě je posedávat po kavárnách, pít víno a tvořit.( i za cenu toho, že jste chudí jako kostelní myš). Kniha výborná pro úzkoprsé, kteří mají život nalajnovaný, trochu nudný, se sklony řídit se častěji rozumem než srdcem.
6 komentářů:
Živím se psaním a proto mám z Pohyblivého svátku nejraději myšlenku - alespoň jednu poctivou větu denně. m.
Taky se mi líbí.
Když u něj i to bytí chudým má velké kouzlo. Pak když to má člověk žít, už to tak zábavné není... Ale pořád je to moje jedna z nejmilovanějších knih!
Pohyblivý svátek jsem nečetla, rozhodně musím napravit, protože přichází to správné období pro čtení :-) Já teď čtu od E.H. Komu zvoní hrana, tak snad to brzy dočtu.
K tomu se asi nedostanu.Nemám ráda válečné prostředí, ani ve filmu. Vypínám, nečtu. Stejně tak nečtu detektivky. Před půl rokem jsem četla detektivku a byla jsem mrtvá strachy.Ve filmu, když je o půl tónu hlubší hudba, už zavírám oči.
Je to sice z válečného prostředí, ale to tvoří jen kulisu. Já taky válečné příliš nevyhledávám, ale tahle se mi fakt líbí. Škoda, že není víc času ne čtení.Musím projít ten Váš seznam doporučené četby :-)
Okomentovat