Resty

Minulý týden byly lampy Kafti na Bonami. Celé prázdniny jsem to odsouvala, ale byli hezky neoblomní, takže nakonec týdenní kampaň zdárně proběhla. Moc na ty slevové akce nejsem, ale čte to asi 40 tisíc lidí a to je pro Kafti určitě dobré. Uf. Nesnáším marketing a teď tohle.

Víte taky co nerada? Blogy se soutěžemi typu: přidej si mě do sledovaných a já tě zařadím do slosování. Nějak se nám ty blogy vymkly z rukou. Co?

Od rána jsem si pořád s někým mejlovala: dotazy, resty... Vilnius byl nejlepší:-)

Nejdřív mi volali drmolící angličtinou, pomalu a klidně jsem je ujistila, že mě jejich výrobky zajímají, jen jsem ještě nenašla čas si je pořádně prohlídnout. Kde na mě přišli, to fakt nevím.

Jejich psaná angličtina byla brilantní, se všemi těmi omáčkami, zdvořilostními frázemi.

Dost se divili, že jsem ve dvaceti cestovala po pobaltských republikách. Prý musím rozhodně přijet. Všechno že je jiné. Pravda je, že mě to na východ táhne. Nemůžu si pomoct, ale mám z těch lidí pocit, že jsou mnohem vřelejší.

Opět a znova rozhodnutá udělat něco se svou prostoduchou angličtinou, jsem si na zítra domluvila první hodinu výuky. Budu za trotla, to je jisté. Prý za trotly bere příplatky. To bude drahé:)

Odpoledne jsem ještě domlouvala s jedním nejmenovaným časopisem focení. Čas od času se ozvou , jestli nemám něco na otištění. Mě se vždycky zdá, že nemám, nebo na to fakt není čas, ale tentokrát jsem přece jen domluvila jeden byt a na konci září vyrážíme fotit.

Štěstí, že mám tak blízko terasu a jablka. Ticho a zatím čerstvý vzduch.Už na nic nemyslím.