Ptala jsem se kamaráda, jak je možný, že každý víkend jen tak uběhne 20 km. Rada prostá. Běž 10 km od domu a pak ti nic jiného nezbývá, než se nějak vrátit. Ale hlavně běhej tam, kde není autobus ani jiná doprava, která by tě svezla zpátky.
Včera mi až na osmém kilometru přestalo svítit slunce do obličeje, celou dobu mě bolel trochu bok, ale tentokrát jsem si do uší dala hudbu na běhání a světe div se, je neuvěřitelné, jak hudba pomáhá.
Když neslyšíte vlastní dech, ale rytmus, který vás žene dopředu.
Nic inťáckého. Justin!
Stačí, když má místo podivné kožené bundy košili, trochu strniště, hrají za ním dechy , všechno v černobílé.... a už ho beru na milost.
3 komentáře:
A příště i na jeho koncert, krásný zážitek! A gratulace k 10 :-)
tohle je můj oblíbený song, on je... k sežrání (řekla "skoročtyřicítka" :-) )
on je přesně ten typ, co ho budou zbožňovat slečny i ženy po padesátce
Okomentovat