Dala jsem si předsevzetí....

....že nenapíšu na blog , dokud neodpovím na všechny mejly, nezaplatím všechny faktury a neodešlu všechny balíky.

Včera jsem se vrátila  domů v sedm zralá tak do postele. Ještě hodinu příprava s Borkem na test...usla jsem oblečená při světle. Zdálo se mi o nehořlavých příčkách.

Naštěstí všichni naši klienti jsou moc fajn. Mají stejný vkus. Blaho pro ně pracovat.

Takže kdybych měla každý den paní na úklid a domácí učitelku , byl by to ideální stav.

.....

Mapa Anny. Dočteno. Vztahy jsou tak komplikované. Nebo aspoň pro mně.

To bude asi tím, že já nejsem jednoduchá( jak mi trefně včera napsala L.)

Kniha by se klidně mohla jmenovat analýza vztahů.

Rychlé zprávy

První tančící dům nechal rozmočit na dešti, když hrál fotbal za školou( paní učitelka se dost zlobila)

Tak druhý pokus.

Kupodivu sám od sebe se rozhodl, že namaluje nový .

Po 3 letech máme v ateliéru kliku. Huráá.

Můžeme se více smát nahlas.

Kromě open space ( o kterém psát nemůžu )

, navrhujeme  mezonet 

a spoustu dalších projektů. 

Mám hroznou chuť udělat s klienty vlastní originální plakáty, fotky, koláže .

Víc osobní, víc srandy.

                         light svačina :)

Radost za stovku

Blbiny, blbiny

S malou duší šel do školy v nových brýlích. Všichni pochválili. Uf. Některé děti umí být fakt drsné.
Já jsem si nechala ufiknout trochu vlasy, víc blond a vyhrabala druhé brýle v rámci redesignu.
..............
Ty jo. Je toho nějak hodně.
Každý den hrozně letí.

Vypadám, jako bych spadla jedním okem do vosího hnízda.

Stačí, že před menstruací si vždycky připadám tlustá, stará a teď ještě k tomu tohle.

............

Minulý týden jsem viděla pár svých fotek z jedné akce a hned jsem udělala několik předsevzetí:

- dobroty vyměním za zeleninu ( jen co sním ten plech výborných tyčinek z lístového těsta)

- začnu zase intenzivně běhat( až mě nebude bolet hlava, nohy, nebude se mi chtít spát, číst a dívat se na filmy)

- nebudu vycházet z domu s mokrou hlavou a říkat si, že to doschne a nebo pokud jo, tak si vezmu s sebou hřeben

- než vyjdu z domu, VŽDYCKY si něco naplácám na obličej...nebaví mě pořád dokola vysvětlovat, že nejsem nemocná nebo unavená

- než vyrazím na jednání, vydrhnu si nehty kartáčkem...rozeznat keramickou hlínu od hnoje je někdy těžké 

- už NIKDY si nevezmu triko s krátkým rukávem ...aby bylo jasno... ne, opravdu nedělám box ani jiný podobný sport

- koupím si něco hezkého na sebe ( takhle se k tomu Macu  nikdy nedohrabu)

Seznam delší než na Nový rok.

Copywriting a jiné věci, které se mi honí hlavou.

Nedávno jsem četla zas nějaký,,příběh" o jednom módním časopise a nevěřila jsem svým očím. Copywriter vytvořil doslova slohovou práci na téma: Jak mi časopis změnil život.

Chápu, že žijeme v neosobní době a tak je třeba do marketingu vnést něco osobního, něco s čím jsme schopni se propojit, ale už těch příběhů je nějak moc. 

Včera jsem koukala přes net na pořad U zavěšené knihy . Host- spisovatel Marek Šindelka a  přesně o tom  mluví. Nečetl už někdo Mapy Anny? 

Když už jsem u toho marketingu, ráda bych upozornila na křest knížek. Propagace knih, pořadů o knížkách a nových počinech nikdy není dost.

Klobouk dolů před Pavlínou Blahotovou a jejím počinem:  vydavatelství  DEcoMedia   a časopis Nové proměny bydlení.
Já bych z toho nespala. Odejít z jistého, zadlužit se a čekat, jak to dopadne.  Fandit v tomto případě nestačí. Tak aspoň předplatné jsem si koupila.( taky dobrý tip na dárek)

A teď mě ještě napadá, kdo  je fakt dobrý copywriter. Pavla Vejmělková a její facebook stránky Quality design.

Nesmírně civilní, jednoduché věty, vtipné + k tomu fotka. ...A vůbec mi nevadí, že jde o prodej.

Tak třeba:                       Bydlení je pohyb a změna, raději veselá než vážná:-)

k tomu skvělá fotka + návod na DIY

Dnes malý DIY návod.-) Může se stát, že se vám stolek TWO TONE okouká...to vezmete waschi tape nebo jiné barevné lepítko a signální změna je na světě.

V lese

                              

Včera Havířovské dvorky

Nádherné počasí, skvělá hudba z gramce, cool sítotisk , zázrak optiky camera obscura...lepší , než jsem čekala.
Lidi posedávali na trávě, pili a jedli dobroty od KOOHII...polední menu - dýňová polévka od Ely...mňam mňam.
Takže i když jsem se ráno rozbrečela při představě, že nakládám židle, stoly, výzdobu, aparaturu , knihy a já nevím co ještě...tak večer jsem se cítila mnohem lépe.
To šustění listí, teplý podzimní vítr a zjistění, že i v Havířově jsou lidi, kteří chtějí vyjít do dvora a přátelit se, je balzám na duši.

Stolky SYSAL vymetly už kdejakou akci.Skládačky- v cuku letu obývák na dvorku.

Járovo selfíčko:)

dýňová polévka s kari kořením

(Ela a Marek/ foto Jára Kocián)

            Uvnitř stanu:Ve chvíli, kdy zazáří slunce, se malou dírkou ve stanu promítne na pauzák obraz za stanem. Je třeba mít ve stanu absolutní tmu.

I když k většině knížek mám citový vztah( jsou z mého dětství), dělalo mi nesmírnou radost vidět, že putují jinam, kde se ještě budou číst. 

Na obhlídce u nových klientů.

Tak takhle nějak bych si to přestavovala. Sejdu z bytu, ve kterém se skoro ztrácím a hned dole ateliér vedle kavárny.
Výhoda vybydleného centra Ostravy je, že je všude klid a spousta bytů k pronajmutí.
Po dlouhé době jsem natrefila na jablíčkáře a ještě k tomu šéfa v jedné nadnárodní firmě pro vývoj softwaru.
Mému macmini se blýská na lepší časy.

Moc dííík za dárek tiskárně H.R.G.

Ve vedení sedí velmi osvícení lidé. Milují design, architekturu a neusínají na vavřínech.
A že pár vavřínu už získali!
H.R.G.

14

Přesně tenhle pohled si vybavuju. Stojím na střeše protějšího domu a koukám ráno nebo v noci na zářící obchodní dům Bílá labuť v Praze . Bylo mi 14 . Občas jsem přespávala v bytě, který byl vybudovaný  na střeše. Do teď nevím, komu vlastně patřil, protože tam přespávalo spousta lidí. Většina z nich pracovala v ZOO, takže  nikoho neudivovalo volně poletující ptactvo, obrovská akvária, psi a kočky. Jo a zajímavé taky bylo, že na střeše stál veterán a houpačka.

Doma jsem samozřejmě řekla, že jedu do školy Havířov- přestup Praha- Bechyně, ale do školy jsem nikdy ten den nedojela. Včera jsem to vyprávěla mámě a nechtěla to ani slyšet:) Ani se jí nedivím.

O víkendu David vyrazil s kamarádem do Prahy. Měli dovoleno se toulat přes den po Praze ( světe div se, chodili po památkách), na večer dorazit k bráchovi. Už prostě není malej. 

Nejlepší zážitek z víkendu...

....noční povídání s Luciíí .

 Každý rok, když vyrážíme na dámskou jízdu( Paříž, Berlín atd) děláme přísnou selekci, kdo pojede. A Lucii...., tu bych brala všemi deseti. Chytrá, otevřená, se sebou srovnaná, přející( což u žen zas tak obvyklé není).

Jo a má krásně zařízený dům. 

Z Nomádské akademie udělal na mě největší dojem dvacetiletý kluk. 

Po střední škole designu, o které jsem v životě neslyšela, si udělal portfolio, nechal se spojit přes několik sekretářek k řediteli firmy na výrobu nožů v Mikově . Domluvil si schůzku a řekl svou vizi: Vrátit věhlas firmě jako Velčovský českému sklu ( LASVIT).

A oni ho fakt vzali. Přestěhoval se do strašné díry někde u Šluknovského výběžku, protože se mu zdálo, že to má smysl.

Škoda, že jsem se zapomněla zeptat, jak se jmenuje. Ale tuším, že o něm brzy uslyšíme.

Kromě talentu je třeba trochu odvahy, drzosti, pořádnou dávku nadšení a vizi.

Miluju tyhle příběhy.

Cestou zpátky jsem si dočetla Hakla O rodičích a dětech. Další z autorů, který umí napsat víc než jednu skvělou knihu. 

Jestli byl záměr ke konci knihy čtenáře rozbrečet, tak jo. Má, co chtěl.

Už ani nepamatuju, kdy jsem se jela vzdělávat.

Ale pamatuju, jak Martin s Petrem k nám přijeli na víkend asi před rokem( nebo dvěma?) a celý den jsme mluvili o malinadesign. To byl jejich první nomádský výjezd 

Od té doby seskládali tým kreativců a designérů a založili regulérní značku NOMADS. Kromě jiného taky otevřeli první kurz akademie.Těším se moc.

Víc TADY 

                                                                          Petr/ Martin