14 dní...

...doma neuklizím a myslím, že se ani nečešu.

Borek mě blejsknul v galerii. Zítra jdu konečně k holičce. 

Občas přemýšlím, proč si mě klienti platí...

...když sami jsou tak moc šikovní.

Tady manžel vytvořil z washi pásek hodiny a ptáky. Úplně se tetelím radostí, jako by to bylo u nás doma. Dub, bílá a dekor....navždy in.

Zařizujeme na etapy.Ještě nový outfit sedačce a hotovo.

Sobotní brigáda

Sejf dostal nový kabát. Už mám i klíč. Žádné zlaté cihly tam nebyly. Věšák erár po předchozích majitelích se taky hodí.

Ráno se mi hrozně nechtělo. Podle toho to taky vypadalo. Malíř opravoval všechno, co jsem natřela.

Z podlahy jsem byla lehce v šoku. Jednak proto, že to je polomat a ne mat, jak jsem původně chtěla a za druhé mi v dobrém úmyslu natřeli šedé sokly kvůli údržbě.

Hned jsme je přetřeli zpátky na bílo.

Je to mnohem lepší.

Možná by to chtělo už přidělat záchod. S obklady si momentálně nedělám starosti.

Chybí nám pidi kuchyně. Taky peníze.

Tím pádem vyřešeno:)

Lampy KAFTI se mi ani po těch letech neokoukaly.

Mám v sobě pěknej mix pocitů. Těším se na lidi. Netěším se na proslov. Nemohli bychom to přeskočit a rovnou se opít?

Lelkování v práci

Marek navrhl do openspace lelky:)

Na stejné vlně.

Dokumenty

Včera jsem sjela na iVysílání dokument o samoživitelkách. ( psala už o tom LUCIE ), druhý dokument ze série Moje soukromé války  byl o našem nádraží.

Lucie Chytilová( architektka) je buldozer. Vypadá tak jemně a klidně, ale tichá voda břehy mele. Tahle Voda spolu s Adamen Guzdou zachránila naše nádraží.

V dokumetu se mihl Jára, Ela, Marek i já. Znovu mi došlo, jak moc je důležité vytvořit v Havířově prostředí, kde se lidi podobného ražení seznámí. ( seznámili jsme se na promítání filmu  před rokem  a půl).

V Brně

 To mám vždycky velký voči....Brno, jééé, to si ho projdu. Pak se zaseknu 40 minut na dálnici, potom v showroomu a jedu domů.
Ale zaseknutí výborné. Osvícené vedení, nadšení pro design, kvalita na prvním místě.
( při prohlížení látek jsem vydávala všemožné údivné zvuky)
Od VESPERY jsem si půjčila na výstavu Kubikulu. A světe div se, sedí se v něm skvěle.

Až později jsem zjistila , že Vespera je okrajová činnost Dýhy Večeřa. Skvělé zázemí proto, aby mohli vyvíjet ohýbaný nábytek. Pravda, určitá podobnost s mravencem od Jacobsona, ale v tomto případě se mi ještě více líbí nohy. Nevím, jestli je to na fotce patrné, ale sedák se v různých místech zúžuje a pak zase rozšiřuje.

Další židle po které toužím.

Krystal zazáří 3.4.

Když vidím datum, mám lehkou neurózu. Dočehosetozashrnu!

Srdečně zvu.

Občerstvení zajišťují neteře a švagrová wedtime . mňam.

Malujeme...

...teda Bogdan maluje.

Nemůžu uvěřit, že budu mít galerii.

Po předchozích majitelích jsem podědila půltunový sejf. Po dobu rekonstrukce se mu zdárně vyhýbáme.

V ateliéru budeme mít dřevěnou podlahu, tak přemýšlím, jak tu potvoru po ní potáhneme.

Pauza

Ráno jsem si řekla, že konec samoléčby . Navíc, doktoři taky musí z něčeho žít.

 .Kromě angíny mám i zánět spojivek( poctivě jsem minulý týden kapala Davidovi do očí kapky ) .Borek několikrát v noci hodil šavli, takže ještě noční úklid podlahy.

Cítím se ultra vyčerpaně.

Díky Rose Mitnik  jsem si vzpomněla, že jsem před časem psala článek do Nových proměn Bydlení. Redaktor Petr měl se mnou svatou trpělivost. Slibovala jsem to asi měsíc.

Trafika hned vedle lékárny. Už se léčím v posteli a listuju.

Mají tam nafocený byt od architektky Dagmar Štěpánové.Takový ten pel mel, mix hezkých veci a dohromady nádhera. Znovu mi došlo , jak je hezké kombinovat .

Taky mi není jasné, kam pořád redaktorky chodí na tipy na nákupy. My sedíme u počítače hodiny a nikdy nesesbíráme tolik zajímavých věcí.

Chtěla bych se nabourat do jejich databáze :)

Tak zas nic

Všichni jedou na Designshaker, jen já ležím v posteli. 

Doufám, že budete v Holešovicích fotit a vyvěsíte  na své blogy.

 

Zítra se začíná v galerii malovat. To zní slibně. 

………

Borek se tento týden naučil jezdit ze školy autobusem. Je to asi 5 km daleko. S dvěmi přestupy, ale zatím se nàm každý den vrátil. Je nadšený. Doufám, že mu to vydrží. My jsme získali neskutečnou svobodu v plánování práce. 

Konec taxikaření!

Recyklujeme

Zbytky z protihlukových panelů teď používáme jako výplň do balíků. 

Aspoň keramice nebude cestou zima.

Naše morče se minulý měsíc hodilo marod, protože se jí zdálo, že po pěti letech soužití se jí méně věnujeme.  

Koukám, že z budky  hand made David, už je torzo.

Baby sitting u sousedů

Dům koupili  i s původním vybavením.

S holkami jsem probrala během čtení spoustu důležitých věcí.

Kdo je lékárnice. 

Proč těhotné ženy zvrací. 

Co kluci ve škole.

O létání. Paříži.

 

Ta mladší pro mě složila báseň:

Soňo, ty máš místo mozku kostku.

Jakmile jsem vyhlásila večerku , najednou si vzpomněly , že si musí vyrobit z citrónu šťávu , zjistit jestli se nestaly milonářky( v TV Sazka) , říct mi všechno o sousedech, předvést most a kotoul vzad...

Člověk tak rychle zapomíná, jaké to bylo, když kluci byli malí.

 

Alois Nebel

...do neděle na iVysílání.

Uniklo mi v kině i v TV.

Zajímalo by mě, kolik lidí překreslovalo předtočené scény. 

Občas se mi zdálo, jako by se prolínal černobílý film s komixem. 

Nevíte, jestli se o tom někde píše? 

Design shaker

Příští týden je v Letňanech od 19.- 22.  probíhá přehlídka českého a zahraničního designu DESIGNSHAKER
Vzali si to do parády lidi z Hardecore. Idealab tomu dělá PR a web.
Líbí se mi, že tady má šanci vystavovat i mladý, chudý, talentovaný designér . Stránky přehledné, hned člověk ví, na čem je a co může očekávat.

Přemýšlím kam upíchnout děti, abych mohla vyrazit.

Idealab nabídl čtenářům mého blogu 50 volných vstupenek. Tak se tomu nebraňte a klidně si napište, že byste taky rádi nějakou. radek@idealab.cz

Co tam najdete:

Jan and Henry

Jakub Velínský

Master and Master

 ......
Celý den mám zimnici s horečkou.Výborně strávená sobota.
Včera se začala vylívat podlaha v galeri. Ani nevím, jak to dopadlo. Hned mě ujistili, že materiálu je málo a podlaha šíleně křivá, takže se to musí dělat na dvakrát.

Díky za tipy na ubytování.
Došlo mi, že pokud už teď si neurčím termín, neodjedu nikdy.
Musela jsem přehodnotit i nabídku redesignu jednoho hotelu. Asi teď chvíli zůstanu u ,,malých" klientů. Potřebuju vidět konkrétní rodinu, tvář ...líp se mi navrhuje.


dobrou noc

Už se to blíží

Pomalu začínáme mít s Járou alergii na suť. Dnes poslední odvoz suti z galerie. Zítra se vylívá podlaha. Uprostřed místnosti stojí dva metry vysoký trezor po původním majiteli. Nikdo s ním není schopen hnout. Tak nevím, jak to zítra vyřešíme.
Nezbývá, než abych začala konečně pořádně vydělávat, aby bylo co do něj ukládat.

Večer jsem volala Silvě jednu novinu( něco se v TV chystá) a došlo mi, jak je fajn mít kolem sebe lidi, kteří  upřímě sdílejí s vámi radost.

Těším se, až dodělám galerii, otevřeme a  vezmu si volno. Surfuju na netu a hledám apartmán.
Podmínka: Krásný pokoj s výhledem, kde se dá vařit káva.

Škoda, že ....

...jsem si Šťastný blog nepřečetla v neděli večer.
Řídila jsem se sice radou ,,Jděte mezi lidi"...

vsuvka: Šly jsme se Silvou na kafe. Původně do našeho velkoměsta, ale nakonec jsme to stočily do OV do nově otevřené kavárny Co Kafe ( bohužel webovky nefunkční, ale kdo by hledal, tak hned na Nádražní 40). Krásný interiér jsme obkoukly přes výlohu( zavřeno) a zaparkovaly v Ostravance . Kdo je z Prahy, musí na tento popis koukat jak z jara ( které už je tady jupííí jou!!).
Ale my, vidláci, jsme úplně u vytržení, když se otevře nový podnik a  je to tam hezké.

...ale po rozhovoru se Silvou a jejím rozjíždějícím podnikáním, jsem nabyla pocitu, že jsem naprostý chaotik a  nesystematik. Tím myslím, že nemám rozplánovaný měsíc na týdny a dny.
Navrhuju, když cítím, že mi to myslí. Odepisuju na mejly, když mám trochu víc času a zbytek odkládám, co to jde. Už dlouho cítím, že musím něco změnit, jinak ten kolos práce a zájmů neukočíruju. 


Večer na mě padla šílená tíha, co všechno mě čeká příští týden. Přitom, přesně jak psala Barbora, nečekalo mě nic, co by mě nebavilo nebo bylo náročné.

Dnes jsem si sepsala plán rekonstrukce galerie a plán přípravy vernisáže.
Vážně to funguje. Cítím se mnohem lépe.

Jo. Chvíli jsem taky  hledala nějaké aplikace  pro jablko na nějaký time managment, zvítězil velkoformátový tisk kaledáře na zeď. Jsem papírová a asi už to tak zůstane.

Příště ve stylu Šťastný blog/ Šťastná neděle

Nekončný příběh.

Snažím se všechno  dorovnat a tím pádem se všechno neskutečně protahuje. Dnes si musím rozplánovat celý měsíc, jinak to nestihnu.

Už skoro hotovo...

...těším se na realizaci.

Celoživotně toužím mít doma roztřízené věci, komínky ve skříni, nacházet věci tam, kde bych je očekávala, vědět piny a přihlašovací hesla ke všem aplikacím , službám, webům.

Jdu do sebe, protože čím dál častěji nevím, jak se přihlásit k paypal, blogger, ke třem redakčním systémům , k mejlům, k účtu, ke kartě, k fakturoidu, k telefonu, k počítači, k žákovské knížce, k obědům....
Normální člověk si vytvoří jedno komplikované heslo a používá všude....kreativci mají spoooostu hesel, které si nikdy nikde nezapíšou .

..............

V galerii stavební práce finišují. Moc ráda bych příští týden vylila podlahu.
Včera byl na radiožurnálu host Petr Novague . Minulý týden převzal cenu v Mnichově RED DOT design. Jeho židli ale budeme vystavovat ne kvůli RED DOT, ale protože se mi opravdu líbí a zapadá do konceptu.

Repas

 Máme nesmírně tvořivé klienty.
 Mám radost, jako bych měla židle doma já.
 Zařizujeme trochu na etapy, ale už se blížíme ke zdárnému konci.

Neuvěřitelné...

....kolik hodin se dá zabít tím, když vám nejede mejl .

Před týdnem se mi přestaly stahovat mejly do aplikace Mail. 

Takže musím chodit přes webové rozhraní přímo na gmail. (nesnáším)

Záhada je, že se mejly nestahují do žádného zařízení.( iMac,iPhone,iPad)

Záhada číslo dvě. Obvykle se přes noc mejly dostahuji, chvíli dopoledne je vše ok a úderem 13 hodiny šlus. Nikde nemám vyčerpané uložiště. Už u mě byli tři ajťáci.

Vylučovací metodou jsme došli  -  k ničemu.