Máselnice

Ria do mě pořád hučí, ať vytočím něco nového.

Reklama Hornbachu mi něco připomíná

                                

Na točení mám oblečení, bez kterého to není ono. Bleděmodrá košile( 10 let), džíny( ty se každým rokem obměňují) a tyhle rozpadající se boty(12  let). Zítra je odnesu k ševci.

                    

Nedívali jste se včera na Vše o mojí matce ?

Získal mraky ocenění.

Estéban tragicky zemřel. Bylo mu čerstvých sedmnáct a poslední řádky v jeho deníku patřily otci, se kterým se nikdy nesetkal, protože matku opustil dřív, než se o existenci svého syna stačil dozvědět. Estébanova matka se proto rozhodne vydat po stopách svého mládí, transvestitu Lolu najít a dodatečně ho spravit o jeho otcovství.   

Začátek filmu je jediný pohopitelný krok matky. A pak už je to jedno velké scifi. Matka Estébana se promění svými postoji ve světici....všeobjímající, odpouštějící, pečující.  Navzdory tomu mě film držel do poslední minuty. Rozhodně stojí za shlédnutí. Krásné záběry.( krásná Cecília Roth) Klidně se za rok podívám znova.

Pedro Almodóvar jako svérázný znalec ženských duší, osudů i všemožných pohnutek, které jimi vláčí a smýkají. U Almodóvara si stále nejsem jistý, zda mám jeho filmy vnímat jako projev nezávislé, volné vlny, anebo zda se jedná pouze o zvláštně pokřivený kýčovitý obrázek podivného světa uvnitř samotného režiséra, který tu ventiluje své podivné duševní pochody, dávná traumata a všechen ten nepopsatelný zmatek, v kterém se jeho mysl musí zmítat. Tady se to projevilo až absurdním způsobem, kdy asi nemá smysl uvažovat o reálnosti postav ani o vysvětlení toho, proč se chovají, jak se chovají. Nicméně, film je to stejně dobrý a bezesporu dost zajímavý. 

( komentář jednoho z diváků)

...

Včera rozprava s D. o železné oponě, Berlínské zdi, politických procesech 50.let, co je walkman ...taky došlo na aplikace.
Věděli jste , že má google aplikaci , s kterou vyfotíte text v jiném jazyce, fotka se naskenuje a přeloží?

Konec zdlouhavému procesu přepisování slov nebo celých vět.

Kromě toho je to dobrý nástroj pro konverzaci. Telefon svižně tlumočí. Stačí, když oba mluví na telefon srozumitelně ve svém rodném jazyce.

        ,, Ti, mami něco zahraju, jo? ." mě čím dál víc baví

Mechový

Přesně takový jsem si představovala. Mechový , ale dost pevný na pojízdné židle. Hezčí, než se jevil na pidi vzorku .

Doufám, že si kostky sednou. ( všude jsou floorboxy) Jak nejsem nadšenec koberců, tak tenhle bych si hned dala do ložnice.

Mix...

...událostí. Bráchovi se narodil syn. Koupila jsem dárky od Andrei . Pokaždé se musím usmívat, když vidím hračky pitipiti.

......

Borek po dlouhém váhání přestoupil do jiného fotbalového klubu. Už tak trochu bylo na čase.

Volba byla mezi Baníkem a Karvinou. Oba kluby o něj měli zájem. Karviná vyhrála.

B. je nadšený z trenéra i kolektivu, méně z ranního vstávání o prázdninách. 4x týdně trénink, víkendy zápasy. A v tom vedru!

Začaly jsme s Alicí navrhovat vnějšek jednoho domu. Odklon od jejich původní vize vínové fasády směrem  k antracitovému bondovému obkladu+ dřevo. Co jiného než bond, když majitel je klempíř .

Majitelé hrozně fajn lidi.

Svět je malý. Nedávno pan klempíř dělat vstup do domu lidem, pro které jsem navrhovala obývací pokoj před čtyřmi lety.

                                                          ilustrační obrázky

Konečně něco vyrobeno.

Tak balím a rozesílám.

Dnes ráno to vonělo jako v září. Do toho přišla Silva, s kterou vždycky jezdím na keramické trhy do Kunštátu a do Berouna. A i když je to za dlouho, už teď se těšíme jako malé děcka.

Dostat se na Coloursy ...

...pro některé úplná věda. S tím, jak se postupně revitalizují objekty Dolní oblasti Vítkovic, mění se vstupy a příjezdy.

Na diskusi s Josefem Pleskotem jsem dorazila totálně uvařená.

( Česká televize v rámci Colours of Ostrava dělá rozhovory s různými lidmi)

,,Tady to paní objeďte. Na první do leva, pak rovně, kruháč, pak zas doleva....."

U druhé odbočky jsem se ztratila. Moje slabina. Neustále ztrácím sebe a věci.

Zády J.Pleskot , vedle blonďaté vlasy Kamila Teslíková, moderátor Petr Vizina .

Kamila mě s J.Pleskotem seznámila. Nesnáším tyhle trapné situace, kdy si člověk připadá jako úplná nicka. 

Cestou domů mi došlo, že zas takový trotl nejsem, že mám vlastně obrovské štěstí. Skvělé pracovní příležitosti , na které někteří čekají celý život. Tím spíš si toho musím vážit a víc makat. Jdu do sebe.

Původně jsem chtěla dát J.P. vizitku galerie( kvůli výstavě modelů jeho domů), ale nakonec zůstala v kapse. 

Franta- všude, jinde

 V prostojích ( než malíři namalují aspoň část budovy) obvykle odskakuju do centra Ostravy. 

V GVUO  vystavuje  Franta ( František Mertl). Doma jsem si dohledala  DOKUMENT Obojí stojí za shlédnutí.

Tyhle příběhy jsou neuvěřitelně nakopávací. F.M. ve třiceti emigroval do Francie. Mladý malíř, v cizí zemi...good luck.

 „…je jedním z těch umělců, kteří si otevřeně kladou hlubší otázky po povaze a smyslu bytí člověka v moderní technokratické civilizaci. Skepse a bolestná zklamání jsou ale úměrná duchovnímu patosu, jímž malíř s plným nasazením své lásky k životu obdařuje i dnešní lidské bytí v nejširší škále jeho existenciálních výzev. V mnohém jde Franta v tomto ohledu stejnou cestou jako jeho čeští generační souputníci a přátelé.“

I když mě zrovna africká tématika moc nebere, u každého obrazu jsem se musela na chvíli zastavit. Je vidět, že figuru by namaloval po slepu.

Sochy nádherné.

Nedávno jsem narazila na dokument o  mladé malířce. Víc než obrazy, mě nadchl její životní styl. Měla v sobě neuvěřitelnou odvahu změnit místo, kontinent, mít raději míň a dělat to, co jí dělá opravdu šťastnou.

.......................

Změnit místo nese s sebou spoustu obav a nejistot, ale zároveň nové příležitosti.

Good luck i tobě. Ty , která mě čteš a bojíš se.

O vyprazdňování pojmů a galerií

...Termín umění je zranitelný, ale ne bezobsažný. Ti, kteří stále znovu a znovu poukazují na skutečnost, že nelze s jistotou říci, co kvalitní dílo je a co nikoli, jsou většinou podvodníci. Citliví lidé (v hudbě bychom asi mluvili o hudebním sluchu) se na tom totiž z devadesáti procent shodnou – nezávisle na formě, kterou na sebe kvalita bere. Pokud bychom dnes přistoupili na to, že uměním může být cokoli, sám pojem by ztratil smysl. Chceme-li ho zachovat, musíme ho stále znovu a znovu srozumitelně tematizovat – nikoli zakrývat postmoderním ptydepe....

( úryvek z článku Igora Malijevského)

Nedávno jsem díky Hanele natrefila na článek O vyprazdňování pojmů a galerií 

Stále se k němu vracím. Stojí za čtení ( i reakce pod článkem , které oponují). 

Čím dál častěji jsem v šoku, jaké blbosti se v galeriích prezentují. Obvzvláště povedené bylo nedávné vystoupení v Platu( překrásný prostor v Dolních Vítkovicích). Devítiminutová kompozice Mrdat od malíře a performera Václava Stratila.

....Stratil se v ní vrátil k emocionálně vypjatému výrazu ,,pacienta". Rozvrácená psychopatická promluva střídavě ústí v modlitbu, sexuální zvrácenost či vzteklé spílání. Zasahuje ale tak i neuralgické body naší kultury, vstupuje do zapovězeného prostoru a znevažuje nedoktnutelné.

( docenil Jiří Ptáček)

A ještě krátká ukázka kompozice .

Vagína se propláchla studenou vodou
a byla jako utopený rybník,
který vycházel z pekla smrště,
až nakonec upadl kdovíkam,
a byl mokrý jako stará myš,
která vyslovila páté přes deváté,
aby urobila ranec,
který nakvasil jako víno na podzim,
kde já jsem se poblil,
protože už dávno jsem nepochopil,
co pochopit mám,
a moje matka umřela
jako kráva, když dojí kozu,
a kozy byly dvě
a byly čtyři
a bylo jich osmdesát tisíc miliard,
kde kozy byly čtyři
a bylo jich osmdesát čtyři miliard
jako yardů,
kde peklo vycházelo z nebe
a nebe vycházelo z pekla očistce


Naštěstí ještě pořád exitují galerie, které si drží vysoký standard.
Zrovna minulý týden jsem byla na výstavě, kde mě obrazy nutily chvíli u nich postát.
O tom příště.

Barvení vlasů

Takové ty hurá akce nejlepší. Pořád jsme se smály, ani nevím čemu. Dorazila s barvou i Silva. 

Neměla mi Monika dělat fernet s tonikem!

                                         

Samolepky, piktogramy.

V sobotu pracovně v Okinu( tuhle firmu budu skloňovat asi ještě rok, neb se  rozhodli zaměstnat snad celý Severomoravský kraj... s tím se pojí několik pater zařizování). Pomalu si tam připadám jako zaměstnanec. Přijdu, prohodím pár slov na recepci( moc milá slečna), jdu si uvařit kávu a pak schůzky. V pátek prošla asi půlka návrhů. Důležité, že další patro má už jasný koncept. Slovo koncept se teď používá úplně u všeho, ale ještě horší je vizuál... Prostě už víme barvy a co na stěny.

Včera jsme malovali. Na mě barevno až až, zaměstnanci budou šťastní. 

S designem polepů mi pomáhá Marek Chmiel. Jsme na stejné vlně. Oba nás baví hravost. 

Výroba čehokoliv se neuvěřitelně dlouho ,,procesuje", každý polep je pro mě důvod k oslavě.

vsuvka: Je hrozné, jak si rychle člověk zvykne na ten jejich firemní slang. Co mi přišlo před rokem k smíchu, už mi vůbec nepřijde směšné. Jestli takhle začnu mluvit i já, zabte mě. Co mi přijde sympatické, že většina lidí na vysokých pozicích jsou velmi příjemní lidé. 

                                                                        

Návrh s podprsenkou a kravatou neprošel.

Kuchyňka se 4 myčkami, 4 lednicemi:)

V některých fázích...

...je dobré, aby si klienti vytiskli 3D, aby nepropadli panice . Miluju mejlové pozdravy ve stylu: Zdravíme z ložnice, už to propuklo. 

Trochu pořádku na ploše i na blogu neuškodí

Na ploše Macu asi 3 tisíce položek. To se pak může člověk divit, že nerozjede ani Radiožurnál.

Když už jsem byla v tom úklidu, podívala jsem se kriticky na svůj blog.

Za celých osm let psaní jsem se neobtěžovala udělat nějaký cool outfit blogu. Prostě, co blogger nabízí ( a vlastně ani to ne) jsem vložila a nazdar.

Kdybych to aspoň trochu zarovnala nebo napsala jednu větu o sobě!

Designérka jak stehno.

Přidala jsem tedy větu, odkaz na keramiku, taky na galerii ( když už jsem ta galeristka ha ha), trochu srovnala, ale ne zas tak úplně. Nejde mi zarovnat název blogu.

......

Co stojí za pozornost, jsou přidané odkazy na jiné blogy.

Tak především Recyveci . Ta její plážová taška z pleteného košíku po babičce nebo závěsný skleněný květináč ze staré konvičky...naozaj úžasné.

Druhý, taky od našich susedov, je blog ve stylu The Selby nebo O bytech a lidech.

 Díky HEMMET máte možnost nejen nakukovat do zajímavých bytů, ale objevíte spoustu kreativních lidí ze Slovenska.

SM po x té

Nedávno mi moje kamarádka vyprávěla, že její muž pije kávu už několik let jen z mého hrnku.

To je milé. 

Scuk- ustálená čtverka

Hanele, Silva, Gabka a já.

Foto nepřikládám. Pořád říkám, že naživo vypadáme mnohem lépe , proto není třeba kazit image.

Největší dramata a události se samozřejmě odehrávají v životě Gabky.

Buď nějaké zvíře na ,,statku" zemře a nebo se narodí.  Mají nový záchod bez vrchního okraje (její muž je instalatér). Něco ve STYLU 

Většina témat rozhovorů nepublikovatelná.

Lidské životy jsou neuvěřitelné spletité. 

Večer jsme se dorazily filmen Blízko od sebe.

Kluci v Praze

Oba si mohli vzít s sebou  jednoho kamaráda + děti od sousedů....bratr má malý příměstký tábor.
Už proběhly všechny rozmazlovací akce: aquapalace, lasergame, kino, minigolf, shopping...
Zdravé obědy v McDonald.

Ještě příčka zvenku

Ty jo. Mám fakt radost. 

Zlatý sekáč

 S Renatou na kafe v sekáčových šatech a koženou kabelkou.
Mám pocit, že ani jedno původní majitelky nenosily a nebo svátečně.

možná by to sneslo trochu přežehlit

Jak se vyfotit, abych měla nohy, hlavu a byl vidět i obličej?:)
Selfie je hotová věda.

Takže jak...

Vypadá to, že se všemi klienty finišujeme. Tím myslím, že pominul stav, kdy všechno a u všech hoří.
Všichni vědí, co mají dělat nebo aspoň v té fázi, ve které se nacházejí.
Jsem lehce v šoku z pracovního tempa , mám čas surfovat a hledat nové e-shopy s nábytkem a dekoracemi.
Včera jsme galerii na měsíc zavřeli. Jára rekonstruuje byt a já musím vytočit asi 500 hrnků na Kunštát a Beroun.( těším těším...tenhle vymývač mozku každoročně funguje)

Příští týden snad už přinutím malíře, aby se mnou vymaloval open space.
Nějak se to zvrhlo a z jednoho patra už je 8 tisíc m2.
Mám dlouhý seznam, co chci dotáhnout do konce.


DNES!!! nám po několika měsících čekání dovezli skleněnou příčku do kanceláře. Díky za dárek brácho!

Teď přeskočte všichni, co nesnášíte téma hubnutí.

Kromě běhání jsem přidala 30 denní výzvu (cvičení na břicho)
Zcela nenápadně se na mě během tří let přilepily 3 kila a tváří se, jako by chtěly zůstat už navždy.
Po třech měsích běhání ( běhám 3x týdně 5-7 km) a 15ti dnech cvičení mám další kilo navíc. SAKRA!!!
Totální depka do chvíle, než jsem zjistila, že mám v pase o 4 cm míň.

Ještě zrušit přísun buchet a koláčů( pekárna hned vedle galerie) , večeře před půlnocí a bylo by to ideální. Jsem si ale téměř na 100% jistá, že tyto čisté radosti života si neodpustím.

Včera jsem natrefila na seriál BBC Miranda . Asi jsem primitiv, ale fakt se směju. Navíc ta krásná angličtina!

Oba kluci se svými kamarády okupují byt mého bratra v Praze. Zřejmě naposledy, protože za 14 bude ze mě teta. Nevíte o nějakém vtipném nebo zajímavém dárku pro dítě?
Nějak jsem z toho vypadala.

nové vexl kalhoty

občas mám záchvat a koupím si něco úplně mimo můj styl

..když ono se v nich hrozně dobře chodí