Nedívali jste se včera na Vše o mojí matce ?

Získal mraky ocenění.

Estéban tragicky zemřel. Bylo mu čerstvých sedmnáct a poslední řádky v jeho deníku patřily otci, se kterým se nikdy nesetkal, protože matku opustil dřív, než se o existenci svého syna stačil dozvědět. Estébanova matka se proto rozhodne vydat po stopách svého mládí, transvestitu Lolu najít a dodatečně ho spravit o jeho otcovství.   

Začátek filmu je jediný pohopitelný krok matky. A pak už je to jedno velké scifi. Matka Estébana se promění svými postoji ve světici....všeobjímající, odpouštějící, pečující.  Navzdory tomu mě film držel do poslední minuty. Rozhodně stojí za shlédnutí. Krásné záběry.( krásná Cecília Roth) Klidně se za rok podívám znova.

Pedro Almodóvar jako svérázný znalec ženských duší, osudů i všemožných pohnutek, které jimi vláčí a smýkají. U Almodóvara si stále nejsem jistý, zda mám jeho filmy vnímat jako projev nezávislé, volné vlny, anebo zda se jedná pouze o zvláštně pokřivený kýčovitý obrázek podivného světa uvnitř samotného režiséra, který tu ventiluje své podivné duševní pochody, dávná traumata a všechen ten nepopsatelný zmatek, v kterém se jeho mysl musí zmítat. Tady se to projevilo až absurdním způsobem, kdy asi nemá smysl uvažovat o reálnosti postav ani o vysvětlení toho, proč se chovají, jak se chovají. Nicméně, film je to stejně dobrý a bezesporu dost zajímavý. 

( komentář jednoho z diváků)