Watt is love? ....Baby don't hertz me,  don't herzt me ...no morse

                       

                                                    Borek

Za 20 dní...

Meat design.
Dnes jsem s Andreou Tachezy a Petrem Hůzou domluvila, že aspoň dovezou své věci a já už se  o všechno postarám.

Na MD taky dorazí  ROMKEY . Chci všechno co tam má!

Studio MUCK

KULICH , kromě toho, že se stará o grafickou stránku MD přišel i s tímhle:

Taky máte rádi původní tvorbu a nechcete mít doma na stěně tuctové plakáty či obrazy z velkých obchodních řetězců? Dobrá zpráva!

Oslovili jsme ke spolupráci desítku ostravských umělců, grafických designérů a ilustrátorů, aby pro nás vytvořili sérii autorských plakátů. K dostání budou v limitovaných sériích vždy po 150 ks přímo během výstavy.

Všechny blogy o Designbloku...

...můj taky bude( později), protože někteří si prostě propagaci opravdu zaslouží.

To nejlepší rozhodnutí bylo, domluvit se s Lucií na společnou obhlídku.
Přesně jak píše. V určitém věku nejde jen o cíl, ale člověk chce pohodu, žádný spěch. Daly jsme si na patře výbornou polévku ( bezedný kelímek), kávu, sirup a protože jsme měly pocit, že jsme si během těch 4 hodin na DB nestačily říct všechno, zaparkovaly jsme do nejbližší kavárny  s rusky hovořící obsluhou, děsivým interiérem a skvělou hudbou.
Škoda, že jsem Lucii taky neblejskla, moc jí to slušelo.

Večer k Hanele. Do poslední chvíle nebylo jisté, jestli náhodou nebudu hlídat kluky.

V pátek jsme vyrazily do LEICY 

Výstava Antonína Podstranského stojí rozhodně za to. V Leice mají nové knížky. Od koupě mě zachránil jen fakt, že čekám na proplacení faktur.

konec části I.

Cohousing

Koukám na video... brácha vypráví, jak ve 26 letech řešil, kde bude bydlet, až dodělá doktoranské studium na architektuře. Tak ho napadlo v hospodě , že s kamarády postaví byty.
Dnes se tomu říká Cohousing , ale před dvaceti lety to byla čirá touha bydlet s přáteli z kolejí a hlavně levně vyřešit bydlení.

Žádný rodinný kapitál( živila nás mamka a na studia si musel vydělávat o prázdninách) a on má tu drzost jít na radnici a říct: my Vám postavíme byty.

TADY ukázka cohousingu v Berlíně ze současnosti.

Klára ( Pondělí) se mě ptala, čím to....

...že už kvůli známkám tolik nestresuju.
Asi mi došlo pár věcí.

Více než milión lidí v ČR podniká. Někomu se daří víc, někomu méně, ale kdybyste se jich zeptali, jestli by chtěli být zaměstnanci, většina řekne, že ne.

Těm, co se daří více a jsou schopni zaměstnat i další, často hledají zodpovědné, čestné, příjemné, pracovité  lidi a mnohem méně hledí na vzdělání. Všechno se dá doučit. Pokud tedy své děti vedeme k těmto hodnotám, s velkou pravděpodobností se v životě uchytí. Buď se dítě  rozhodne samo podnikat a nebo získá práci u živnostníka. Samozřejmě má stále možnost si doplnit vzdělání později a získat pozici, jak ve státní správě nebo firmě.

Všechny důležité věci jako  IT dovednosti, účetnictví,  e- shop, angličtinu, jsem se naučila po škole.

Dovedu si představit, že se Borek vyučí kadeřníkem. Na vybavení by si vydělal v zahraničí manuální prácí. A já mu pomůžu kadeřnictví vybavit. My rodiče můžeme podpořit prakticky , duševně.

Ostatní věci, jako webové stránky nebo účetnictví jsou dostupné zdarma nebo za pakatel. ( např.web wordpress , účetnictví idoklad )

V rúzných coworkingových centrech pořádají mini kurzy, jak začít. Buď jak využít FB nebo základy IT atd atd.

Spousta z nás žen zvládá Word, Excel a jakž takž dokážeme něco najít na internetu. Ale už často nevíme, co je to cloud, hashtag a qr kód. A navíc nám uniká spousta možností, které nám dokážou zjednodušit život (např. nasdílet manželovi nákupní seznam, nemuset si pamatovat všechny hesla, najít vhodný termín pro třídní sraz jedním mailem apod.).

Fatra / býk

Meat design se blíží..

 Celé to vymyslela Karolína a už se v tom veze pár lidí.
Než to všechno vypisovat -tak  tady
Ve zkratce. Něco jako design blok, ale v Ostravě ,  krásné prostory za směšné peníze pro vystavovatele. Pokud máte pocit, že i Váš design zapadá do konceptu, pošlete přihlášku. My Vám dáme vědět.

Mám hroznou radost, že přijede Pavlína Blahotová s celou svojí redakcí.
Velké firmy jako TON, malé jako třeba Paletky.

Ostrava jede!

Pracovní neděle s Petrem Hrubešem

Dostali jsme výborný oběd + zákusek, 4 kávy.

Ivan Klíma / Soudce z milosti

Zdárně jsem proležela v posteli celé odpoledne. 

Jsem trochu přepracovaná.

Dočetla jsem Soudce z milosti od Ivana Klímy. Román mě totálně rozložit. Když někdo vystuduje filozofickou fakultu, je chytrý, s darem psát a s potřebou se dotýkat hlubších témat, je to blaho od začátku do konce. Hlavní hrdina ( soudce v 50-60 letech) řeší jak vztah ke své ženě , tak ke společnosti . Skvěle vykresluje dobu . Až na konci knížky jsem si uvědomila, že si soudce po celou dobu klade otázky a hned si na ně odpovídá. 

Náš první dům

Navrhujeme dům.
Konzultace s bráchou/ arch.
Bratr je vůči mé práci velmi kritický, takže drobné připomínky a poznámka na konec o hmotách, mě  těší.

jinak nápad s hmotami je v fajn a ve vesničce podle fotek by mohl být akorát, snažil bych se je vylepšit poměr, malinko  ho zeštíhlit , tj užší trakt , 

západní a severní fasáda je uplně v pohodě 

s bráchou

Podnikání není pro každého

Zásadní článek ( kolik už zásadních u mě bylo!), na který jsem nedávno natrefila.
Je od Evy Urbanové. Bývalé advokátky, nyní majitelky obchodu NILA .( ZDE celý článek)
Rozhodně stojí za čtení.

Každé podnikání prý potřebuje vizionáře, manažera a technika. Nám chybí akutně manažer.

Vizionář je ten, kdo má (překvapivě) jasnou vizi, jak má byznys vypadat a jakou cestou se k její realizace půjde. Tuto vizi neustále ladí a testuje a hlavně ji musí srozumitelně formulovat pro ostatní dva. Dokud to neudělá správně, nemá často ani na zmrzlinu a stresuje se, jak manažera a technika uživí. Pokud se mu podaří dostat byznys do solidní formy, ostatní mu začnou trochu závidět, že „nic nedělá, jen sní“, i když nechápou, co to obnáší psychicky zvládat rizika podnikání. Vizionář každopádně kouká minimálně pět let dopředu a z pohledu manažera i technika tak někdy z „blbé pekárny dělá Alcrone“. Vizionář = podnikatel.

Manažer tuto vizi praktickými kroky dle plánu vizionáře realizuje, rozděluje práci mezi techniky a obtěžuje vizionáře tím, co je a není možné realizovat, jak rychle a za kolik. Na konci měsíce očekává od vizionáře výplatu, i když se nedaří. Když se daří, očekává vyšší výplatu, či dokonce podíl na zisku. Vizionář manažerovi často přijde jako nerealistický snílek, a technik jako neschopný pracovník. Nebo ne. Každopádně však: Manažer = zaměstnanec.

Technik je ten, kdo na rozdíl od vizionáře a manažera „umí“ to, co má podnik produkovat nebo co má podnik udržet při životě, třeba počítat, vést účty, programovat, šít či vařit. Vizionář i manažer jsou na něm závislí a hrozí se dne, kdy odejde. Také technik nekompromisně očekává výplatu. Vize vizionáře technikovi často přijde nerealizovatelná a manažer neschopný. Nebo ne. Každopádně: Technik = taktéž zaměstnanec.

Nejlepší den večera

Borek si vlezl ke mě do postele.

Mami, tohle je vždycky nejlepší den večera.

Myslíš chvíle dne?

Jo, to jsem myslel.

Mluvíme dlouho o fotbalu.

Tak a odchod a spát.

Přestávám mít výčitky....

...když jdu přes den spát.
Obvykle se totiž budím v pět ráno( a to i když jsem ted' šla v půl druhé ráno z večírku..hrozně jsme se nasmály, ale nevím, jestli to nebylo i tím, že jsem vypila půl litru Jagermeisteru...Monika udělala výbornou večeři, GABKA nám rozdala hand made džemy, Silvi, ty jednohubky byly výtečné ....odbočuju...tak zpátky)

....když si koupím kabát ze ZARY
Protože si na něj vydělám . Nejméně půlku šatníku mám ze second handu, ale občas si prostě udělám radost v ZAŘE. Je úžasně teplý a kam přijdu, tam chválí. I paní notářka.

K té notářce. Od pátku mám založenou společnost s ručením omezeným MALINA DESIGN s.r.o. Všechno vyřízeno během jednoho dne. Ani to nebolelo.

... když Borek odchází do školy naučený na půl.

Nevím co se stalo, ale přestala jsem mít neurózu před i po Borkové písemce. O tom, jestli bude v životě šťastný, rozhoduje více věcí než jen vzdělání. 

Na kafe

S Davidem (PROJEKT STUDIO )jsme se ,,potkali" na FB. Už ani nevím, kdo koho objevil první.
Prostě jsme dlouho sledovali práci jeden druhého na dálku, přitom mezi našimi ateliéry je vzdálenost  20 km.
Tento týden kafe v jejich studiu. Ještě lepší, než jsem čekala.
V jedné ze svých staveb okupují celé horní patro. Podlouhé úzké okno vlevo nahoře je kancelář Davida, zbytek ve stylu loftu členěné open space.
Nevím, jestli bych se dokázala v tak hezkém prostředí soustředit na práci:)

                                                      fasáda se na slunci blyští
     okna ve tvaru Velkého vozu, které svojí velikostí zobrazují o kterou hvězdu jde

                                To vzadu z  překližky je mega úložný prostor na dokumenty.
                              Pravděpodobně pro zaměstance, kteří se věnují volnému lezení.
                                             

Jak vidím modely, tak taju.