Po dlouhém přemlouvání Petra kývla na výstavu. Měla pocit, že to není dost dobré.
Letos jí přijali na Institut tvůrčí fotografie. Z 200 lidí, kteří se hlásili, byla první.
Série aktů jejího tatínka. Každá fotka nabitá emocí.( nic není vidět, takže klidně vemte i děti, kdybyste se chystali:)
Jeden z plakátů, který mi musí viset doma.
grafika plakátu : MAREK CHMIEL
4 komentáře:
Škoda, že nejsem blíž - program galerie je vždycky pecka:)
Tohle bude vážně stát za to.
Sono, mohla byste se, prosim, dat naklonovat a ridit jeste jednu galerii v Praze? Ja vim, ja vim, mame toho tady spoustu.. Ale to Vase podani, ty Vase programy... Ach!
To by bylo nošení dříví do lesa:)
Okomentovat