TADY
A proč by tam měly být?!
Kdo mě dlouho sleduje ví, že jsem založila a vedla sedm let mateřské centrum , později k tomu přibyla kavárna, ale ani ve snu by mě nenapadlo zlobit se na kavárny, které koutky nemají , nebo je pro špatnou zkušenost ruší.
Když jsem měla malé děti, zajít na kávu byl svátek. Prostě jsme se s pár kamarádkami slezly u někoho doma, něco pro děti vymyslely a přitom pily instantní kafe. Nechápu, proč bych měla obtěžovat cizí lidi svými ratolestmi.
Jistě že se život s dětmi změní, ale přizpůsobit své zvyklosti bych měla já a ne lidi v kavárnách.
Nikdo nestojí o osvětu tohoto typu:( výňatek z článku). Pár takových zkušeností a nikdo se k mateřství nerozhoupe.
Generace dnešních žen nemá skoro žádnou možnost přičichnout k běžnějším aspektům rodičovství, které v sobě obsahují prvky náhody, nevypočítatelnosti a do určitého věku i „nezvladatelnosti“. Jako by chyběl kontakt s rodinou jako celkem, včetně stinných stránek rodičovského života. A právě pro tento typ konfrontace s jinakostí, stejně jako pro vytváření a upevňování obecných rodičovských vazeb, je přítomnost dětí ve veřejném prostoru nutná. Dítě má právo zajít s rodiči nejen do obyčejné kavárny, ale třeba i na romantickou večeři. Nenese totiž žádnou odpovědnost za to, že jej naše společnost redukovala pouze na rušivý element, který má na fungování mezi dospělými právo až tehdy, naučí-li se chovat jako oni.
Jestliže si někdo stěžuje na sociální izolovanost , posezení v kavárně rozhodně izolovanosti nepomůže. Ale spolehlivě bezdětné nas...
A ještě k těm galeriím.
V létě jsem měla workshop v galerii pro velmi malé děti. Byli s nimi i rodiče. Nevím, jestli to bylo tím, že byli z fary a tím pádem je lehce míjel moderní názor : vychované dítě = duševně zmrzačené, nebo to jen byla souhra náhod, ale musím říct, že to byl jeden z nejlepších workshopů , které jsem měla. Všichni jsme si to užili.
Děti do galerie patří s vychovanými rodiči. Vychovaný rodič chápe, že on jediný má možnost ovlivnit, jak se jeho dítě chová. Nikdo neočekává vzorné děti, ale všichni tak nějak podvědomě očekávají aktivní rodiče.
A TADY něco ze strany kavárníků.
( herna v naší bývalé kavárně)
17 komentářů:
Tesat do kamene, Soni!
Problém je v rodičích. Ať se jedná o kavárnu, galerii, prohlídku hradu či cokoliv jiného. Já nechci být obtěžována nikým a snažím se, abych ani já ani moje děti toto nedělaly druhým. Bohužel toto nechápou vždy ani ti dospělí, tak jak to mají naučit ty děti. A.
Jsem pro, at takove kavarny s detskym koutkem jsou, pak se ale musi ocekavat a pocitat s tim, ze tam deti budou. Jsem ale i rada, kdyz napr. jedu na pobyt s manzelem a vim, ze hotel napr. akceptuje deti az od 15 let. Tam jsem rada a vim, ze me pri romanticke veceri rusit nebudou.
A vychova je vzdy o rodicich, jednoznacne, i kdyz genum neporucime...
Slozite tema:-)
M.
Taky jsem v posledních dnech zaznamenala tuhle hysterii. Chápu matky, chápu i kavárníky. Děti se mnou odjakživa chodily do kaváren i hospod (taky je to něco úplně jiného na horách nebo na dovolené), ale jakmile začaly zlobit, okamžitě jsem prchala s nimi pryč. Bylo by mi nepříjemné, kdyby rušily někoho dalšího. Je to tak, jak píšeš. Za děti vždycky ručí rodiče.
Souhlasím. Dvě děti, 4 a 6 let. Do NG chodíme, sem tam do kavárny, několik let na otevřené dílny (mimochodem: skvěle vedení dílny, a hádejte, jak velký bordel po nich lektorkám zůstává? Zavřít lepidlo, posbírat odstřižky, utřít cintance, nenechat dítě na odrážedle dránit přes výtvory jiných - jo, maminky si potřebujou odpočinout, jasně...).
Když kavárnu otevřeli, bylo to supr. Krásný volný prostor, celá jedna stěna prosklená, obří stoly i pidistolky. Její prostor se postupně měnil; časem zmizela velikánská dřevotřísková (?) vejce: uvnitř byly polštáře, deky, šlo tam zalézt, vytvořit si mikrosvět, číst sobě, dítěti, lelkovat... Lehce se pohupovat. (Mnoho dětí se tam skříplo - řev pak nádherně rezonoval.) Pak se objevil - a zmizel - hrací koutek, první týdny nádherný, postupně vybydlený, poničený, flekatý, hračky polámané. Zůstalo tedy jen válecí území, koberec, polštáře, dětské knížky. Z mého pohledu skvělá věc, naprosto dostačující. Děti byly nadšené, měly prostor. A teď jsme i bez polštářového území :). Chybí mi, protože bylo prostě prima; i jen ta možnost usadit se na polštáře a koukat ven. Vypnout. Ovšem... Být zřizovatelem, tak buď denně obcházím přítomné matky a prudím: chyťte si dítě, uklidněte si dítě, utřete dítěti nudli, nakopejte ty botičky do jednoho místa, brká se tu o ně, nenechte dítě kvílet mezi hosty, atd., atp., - nebo to prostě zruším.
Časem se totiž kavárna začala zaplňovat maminkama v míře a nespoutanosti větší, než bylo milé i mně, a což teprv lidem, kteří prostě nejsou ke spratečkům tolerantní. Galerii bych nic moc nevyčítala, dala skvělou, nádhernou možnost, vytvořila příjemné nekýčovité prostředí, po dvou (?) letech zkušeností se rozhodla od záměru ustoupit. Asi ví proč.
Já vím, že maminky mají potřebu hovořit a nebýt zavřené doma, ale - zrovna nedaleko Veletržního paláce je Stromovka s restaurací Vozovna, která je velmi vlídná k maminkám, dětem, psům. Možná dítě, které nechají chvíli norovat v listí a vybírat nejlepší klacky na světě, tam bude o něco šťastnější, případné kvílení se tak taky snáze snese či se od něj dá lépe vzdálit.
A jen bych ještě dodala, že nevycválané dítě je vopruz nejen v kavárnách, ale i tam, kam dle některých "patří": na hřišti, v parku, ve školce, v centrech pro prcky. Spratek s laxní matkou potěší snad jen méně laxní matku, co je ráda, že její děcko není největší přízrak ever.
Mává
Veronika
Veroniko,skvělý komentář.A ten závěr:)
Děkuju :). Mně je vždycky těch lidí líto. Snaží se prostor nějak povznést, učinit krásno, a pak jsou konfrontováni z polámanostma, flekama, bordelem, tyčinkama a vlhkejma piškotama v koberci a tlupou matek, co by se zrovna tak dobře mohly sejít fakt v tom mekáči. Asi by mě to frustrovalo. Vždycky smekám před lektorkama z dílny. Hlavně si dítě vyfotit, jak důležitě tvoří. A GASK. Nádherná, skutečně nádherná herna, několik heren (!!!) - a ani noha tam. Nebo minimálně. Někdo to vymyslel, vytvořil, těšil se, co na to svět... Někdy mám pocit že si prostě některý věci nezasloužíme. Že je nám vlastní ten oltář s několika ovladači, co naši duši červí dírou pošlou tam, kde chceme být radši. Zbytek dne se nějak přežije.
Ale huš už :).
Přeju Vám krásné a dobré dny :)!
V.
Moje starší dcera (17) miluje kočky. Žádnou doma nemáme a nejspíš ani mít nebudeme (mladší dcera - 11 let - je alergik), takže když se v Olomouci objevily na podzim dvě "kočičí kavárny", šly jsme to vyzkoušet. Zkušenost byla tristní... Tento styl kavárny slibuje prostor pro relaxaci, neboť kočka je tvor uklidňující a příznivě působící proti stresu atd. atd., jak je deklarováno...
Olomoucké matky (a bohužel zřejmě i některé školky) vzaly tyto dvě kavárny doslova útokem, takže po první návštěvě jsme vypadly ven otrávené z toho, že jsme seděly mezi pobíhajícími dětmi, které naháněly prchající kočky po celé kavárně, lezly ostatním lidem pod stoly a pletly se personálu všemožně pod nohama. Důsledkem byl zákaz vstupu dětem mladším 12 let do jedné z nich a následné velice uražené reakce rodičů, především matek, které tento zákaz nesly velice nelibě.
Tu druhou jsme šly vyzkoušet o pár týdnů později a situace se víceméně opakovala - pobíhající děti honící každou kočku, která zrovna nebyla moc vysoko na to, aby na ni dosáhly. Chodím občas cvičit jógu do prostor právě pod touto kavárnou a o nějakém klidném cvičení, natož klidu při závěrečné relaxaci nemohla být řeč, neboť shora se většinou ozýval neskutečný dupot a rachot. Vrcholem byla situace, kdy se v kavárně sešly dvě třídy z mateřských školek, což pak vyvolalo dost nelibé reakce zákazníků na FB stránce a podle všeho to způsobilo personálu nemalé problémy.
Tak nějak nevím... asi bych se nedokázala dívat jen tak na svoje malé dítě, jak tahá kočku zpod cizího stolu nebo strká ruce na stůl cizím lidem před obličeje, protože kočka se zrovna nachází tam. Nejsem nijak zvlášť příznivcem kočičích kaváren, ale když už tu jsou, měly by sloužit svému pravému účelu, ne jako ZOO pro matky s dětmi. Takhle je to přece úplně špatně. Už kvůli těm kočkám.
Wow, díky za takový názor, většinou se setkávám s těmi opačnými. Jednou jsem byla nazvána netolerantní, když jsem v kavárně, kde nebyl koutek pro děti a kde jsem si v klidu chtěla popovídat s kamarádkou, poprosila maminku asi dvouletého dítěte, jestli by si ho poté, co se batolilo kolem našeho stolečku už asi 5 minut a natahovalo se po všech našich dobrotách, vzala k sobě. Divila jsem se, že mamince u jejího stolečku dítě nechybělo ...povídala si totiž taky s kamarádkou:)
Milá Soni, jste prostě nejlepší a já vás miluju! Zuzka
Sama mám malé děti, a tak když už konečně vyrazím někam bez dětí, dost mě přítomnost cizích dětí irituje - třeba v kavárně. Pokud jdu s dětmi byť i do zařízení k tomu přizpůsobenému, stejně si to neužiji, protože pořád lítám za naším mrňouskem. Takže chápu..
Krásný den
Věrka
Souhlasím s Vámi i s ostatními. Odcházela jsem si občas odpočinout od svých dvojčat (dnes téměř 8 let) do kavárny a přítomnost cizích dětí mi nebyla vůbec příjemná. Chtěla jsem mít klid na povídání s kamarádkou, chtěla jsem si užít klidu a ticha - bez křiku, běhání, přetahování se a vůbec všelijakého "dětského hemžení". Bohužel dnes většina rodičů "trpí " představou, že všichni musí být z jejich dětí nadšení stejně jako oni a běda, když se někdo ohradí. Sama jsem děti do podobných podniků brala jen výjimečně jako součást výletu. Byly vždy předem poučené a v průběhu "pobytu" v kavárně neustále usměrňované, aby neobtěžovaly ostatní. A to je pro rodiče docela fuška - jak píšete: neustálé běhání, hlídání, kde je a co právě dělá ...
Hezký den
Gábina S.
Díky, za skvělé vzkazy.
To by bylo na sociologickou studii. Nicmene staci si projet fb nebo Modreho konika. Dennodenni selficka vystajlovanych maminek s podobne stylovymi detmi z kavarnicek, obchodnich center apod. Smutne, hlavne pro ty deti, rekla bych. Misto, aby dnes jela rodina o vikendu na vylet do prirody, jede se do nejakeho occka s detskym koutkem. Matky chteji "zit" dal a vlaci sve deti do zarizeni, kam vlastne deti puvodne nepatrily. Je to pak za trest pro vsechny zucastnene.
Naprosto souhlasím, moc se mi líbilo, jak jste to napsala. Vůbec přístup těchto žen nechápu. Vlastně tak učí děti, že je ok netolerovat potřeby ostatních. Já sama chodím s dětmi povětšinou tam, kde jsou na to vybaveni a snažím se, aby moc neřádily. A přesně jak psala Lucie, když začnou řádit, tak se zpakujeme.
2018930 leilei3915
coach outlet online
ray ban sunglasses outlet
michael kors outlet
coach outlet online
kate spade outlet store
polo ralph lauren
pandora outlet
fitflops shoes
canada goose outlet
christian louboutin shoes
Koukám, že všude je to opravdu stejný. My měli to samé. Jedné maminky miminko nám furt stahovalo fusak z kočárku a kdy sem maminku napomenula, tak to jste neviděli takové zlo :D
Okomentovat