Zleva Silva , její sestra Gábi, Gabka farmářka, pode mnou fena Kora, Monika , její Viktorka a kotě v náručí.
Sešly jsme se na nádraží při odevzdávání dětí na tábor a hned jsme si řekly, že je to třeba oslavit.
Monika usoudila, že by ve svých čytřiceti chtěla ke svým dvěma dětem ještě jedno. Sedí nám to k ní nejvíc. My ostatní jsme šťastné, že to máme za sebou.
Tři hodiny jsme se smály. Už nevím čemu, ale Monika opět perlila. Po dvaceti letech přátelství už víme o svých chybách dokonale, ale s léty ty chyby mě jen uklidňují, že se nic nemění... ani ta láska.Vím, že ani jedna nesouhlasí s mým životním rozhodnutím, ale tiše tolerují.
7 komentářů:
Jaké chyby? My přece s věkem zrajeme k dokonalosti!!!!!! Úžasné odpoledne. Díky
To je na kamaradkach nejlepší!
Se směju.Čekala jsem, kdo první se s touhle reakcí ozve:))
co bysme si bez nich počaly? s kým bysme se tak nasmály?
Gabi,máš pravdu!Vůbec nevím,o čem to tady ta Soňa mluví..:D
životní rozhodnutí, se kterým VŠECHNY kamarádky nesouhlasí?
No, z toho trochu husí kůže...
Petra B.
Okomentovat