O prázdninách vždycky naberu druhý dech

Celou sobotu jsem uklízela dílnu a točila džbány. Kunštát a Beroun se nějak nebezpečně blíží.
V neděli hurá akce: potřebujeme větší botník.
Stačí zajít do naší garáže a vybrat si nějaký kus nábytku. Máme ho tam opravdu hodně. Pokaždé se divím, co tam zase přibylo.
Jsem hrozný flink, takže osmirkování a natření trvalo hodinu.  Dveře jsem radši nenasazovala, to už by byla přiliš velká bariéra v úklidu bot.

Prázdniny jsou úžasné. Raději budu stokrát vařit, než se učit s Borkem na písemky.
Dnes segedínský guláš.
....
Včera jsem si říkala, jak budu psát o tom, jak paní nad galerií mi vytopila kancelář. Ale už se mi o tom psát nechce. Jen možná to, že i když jsem se zlobila oprávněně , bylo  mi z toho nějak divně.
(Byla  to ta samá paní , co si několikrát na realitce stěžovala, že jí vadí prapor od galerie, až jsem ho musela sundat.)
Ve chvíli, kdy se člověk rozhodne odpustit, se věci dají do pohybu.