...v šatech ze sekáče. Sice o dvě čísla větší, ale aspoň nejsou vidět následky pojídání cukroví.
Divadlo nic moc.
Ale!
Před divadlem ještě vernisáž bakalářských prací studentů Institutu tvůrčí fotografie a z toho jsem byla nadšená.
Nejvíc z fotek od Zuzky a Daniela Laurinc. 10 let po katastrofickém zásahu vlny tsunami na Srí Lance se vypravili na ostrov pátrat po obrazu neštěstí ve vzpomínkách lidí. Nedávno jsem měla v ruce jejich katalog fotek a vůbec mě to nebralo. Ale na živo fotky táhly. Zvlášní na nich je, že vypadají jako obrazy. Fotky jsou vytištěné na matném papíře, rámy jsou bez skla. Paní sklánějící se nad květinou má kouzlo.
Hezký soubor jsou i Sokolové.
Ve foyer plastika od Kolíbala, na kterou měli všichni tendenci si odkládat kabáty a posedávat. A proč ne.
Žádné komentáře:
Okomentovat