V kině, než jsem definitivně...

...padla s virózou.
Stálo to za to. Od Jima Jarmusche jsem dřív viděla Kafe a cigáro . To můžu vidět i vícekrát.
Jeho poslední film Paterson mě úplně rozložil.

 Paterson je velmi nedramatický, což mu může být vyčítáno, ačkoli je to samozřejmě tvůrčí záměr. Jeho hrdiny jsou dva lidé, co se mají rádi, jsou spolu spokojení a jejich skromný život jim vyhovuje. On chodí do práce a píše si do notýsku básničky, ona se zas umělecky realizuje na domácích dekoracích a v kuchyni. Film ono nevzrušivé pohodlí nijak nenapadá a nesnaží se do něj zavádět mnoho konfliktů, ani není v žádném ohledu sociálně kritický, nedělá ze sebe psychologickou ani žádnou jinou studii a prostě jen příjemně a poeticky plyne. Ví totiž, že je to právě ono zobrazování úplné obyčejnosti, co ho činí neobyčejným. Je nenáročný, divácký a plný nadhledu a jemného humoru. Je poctou básníkům a umělcům, ale zároveň sám sebe do pozice vysokého filmového umění nestaví, naopak je pyšný na svou nenápadnost a neokázalost.

U Patersona na ději ostatně ani tolik nezáleží. Jeho těžiště totiž leží ve schopnosti vybudovat specifickou oddychovou atmosféru nasáklou pozitivní energií a tu pak pozvolna přenášet na diváky. V umění vytvářet variováním specifických obrazů a jejich významů v divácích harmonické pocity a příjemně snové, poetické prožitky. A to se mu daří výborně, jak díky hercům, tak díky velmi přesné režii. Jiné filmy obvykle ztvárňují každodennost jako něco unavujícího, nekreativního, pesimistického. Paterson nachází v každodennosti radost. Těžko hledat na poli současného amerického nezávislého filmu lepšího zástupce.

( filserver.cz)

............

V tomhle stavu nejsem schopná navrhnout ani kliku od dveří.
Už jsem se stopadesátkrát podívala na instagram, FB, přečetla blogy,  rozhovor se Zygmuntem Baumanem, přečetla článek o škodlivosti žvýkaček, proč Madona vypadá jako by spadla do vosího hnízda ( je to botoxem....takže ten si fakt nedám), projela e-shop od Nily ( čím bych si tak udělala radost, když jsem tak moc nemocná:), napsala Monice, že miminko s virozou hlídat nemůžu, neb by mě pak zabila. Hned jak mi zabral brufen, jsem naplnila pračku. A ted jdu kouknout , co je v bedně. jakože tam asi žádný kloudný film nebude, ale je tam aspoň u ní krb.

hezký večer