U nás velké změny.

Osobního rázu.

V tom pracovním bych řekla, že držím tempo. Každý den na všech třech projektech se trochu posunujeme.

Přípravy na natáčení taky nabírají spád. Pro jistotu jsem si scénář vytiskla, protože ( ani nevím proč) mám tendenci si ho nečíst a pak se divím.

Všechno jde podezřele hladce.

Dočasnou pěstounskou péči...

...teď můžu sledovat v přímém přenosu.
Když jsem viděla dokument V nejlepším zájmu dítěte , přece jen mě napadlo, že být pěsnounka na dočasnou dobu a dostávat za to 20 tisíc hrubého, může spoustu lidí zlákat. Tedy aspoň tady na Moravě.
Když vidím Riju a malého hyperaktivního tříletého chlapečka s poruchou sluchu, říkám si, že bych tu práci nedělala ani za dvojnásobný plat.

Ria se na to  ale perfektně hodí.

Jdu oprášit hračky po dětech.

                                                          U nás v galerii.

Fúsi

Filmový večer.
D. by nejraději koukal na černobílé trezorové filmy, já to občas potřebuju proložit nějakým barevným současným.
Asi mi chtěl udělat radost.
Nikdy jsem neviděla film, kde by byl hlavní hrdina  tak tlustý. Fúsi žije se svou matkou, hraje si s modely tanků a chodí do práce, kde ho šikanují.
Přece jen  navzdory tradici severských filmů, je konec nadějný.
Nechybí ani love story.

Čirou náhodou...

...jsem v autě naladila stanici Radio ZET
Kdyby se někdo snažil odhadnou, kdo je majitel auta podle na stálo nalazených stanic , musel by si myslet, že jsem velmi rozporuplná osoba.
1. Radiožurnál
2. KISS....fakt KISS
3. Vltava, ale jen po osmé večer, protože nemám ráda vážnou hudbu. Baví mě čtení knih.
A teď přibylo Radio ZET.
Témata : ekonomika, kultura, hlavní události. Sem tam přenosy z  BBC, čemuž samozřejmě nerozumím. Možná tak leda, že něco něco Donald Trump a pak zas něco něco teroristi, ale i tak si to nechávám puštěné.

Na stránkách mají krátké kurzy angličtiny.Těch je na internetu sice hafo, ale tyhle se mi zdají hezky krátké. Pro můj přetížený mozek tak akorát.

Dozvíte se, jak si co nejpřirozeněni objednat kávu  nebo jak provést bytem / městem  návštěvu .

Kdo nepodniká, témata z byznysu ho nenadchnou.

Ok. Taky nevyšiluju z ceny ropy, ale třeba téma cenotvorba mě dost zajímala. Kdy zdražit a o kolik. Proč se bojíme zvednout ceny. ( cenu u keramiky mi vždycky zvedla Silva, protože já bych ještě do teď prodávala ručně vytočený a zdobený podšálek za 10 korun).


hezký poslech

Debordelizace

Vždycky, když si s Marcelou voláme,  máme jedno společné oblíbené téma : debordelizace domu.
Posledně se zmínila o zakladatelce FLYLADY. U nás o  31 malých krocích píše  terapiedomova

Někdo celý život řeší diety, já úklid domu.

Dnes jsem jela v duchu sbohem krámy a i tak jsem z části věděla, že některé věci, které nepotřebuju, zpátky ukládám do skříní. Zjistila jsem, že mám několik beden výtvarných potřeb.
Klidně bych mohla u nás doma otevřít výtvarku.


Jediné, v čem jsem opravdu úspěšná, je třízení šatníku. Už tam skoro nic nemám, jen čtvery džíny a kupu svetrů ze sekáče.

Rychle jsem si uklizenou ložnici vyfotila( na posteli je pár oblečení).

K 31 krokům musím ještě zařadit seznam oprav a restů. Jako třeba přivrtat garnyže na závěsy, ať sousedům nedělám noční kino.
Pověsit grafiku od PAVLY  na hmoždinku.

Mami, dnes bys ze mě měla radost.

Narozeninové dárky

Má skvělý vkus. Oba dárky nádherné. Registruje, když se jen letmo zmíním, co se mi líbí. Až se stydím, že já taková nejsem.
Foťák dělá fotky na počkání na principu polaroidu. Hned se mi podařily 4 fotky zkazit.( nerada čtu návody). Vůbec se nenechávám rozhodit tím, že D. fotku dálkově studuje. Jedu si ve svém čistém amaterismu.

Hned zítra větrám kabelku od Bačuty. Krásně voní.

Děkuju. Děkuju.

Oprášila jsem svoji starou zrcadlovku. Původně jsem si chtěla koupit foťák nový, ale zkusím dát svému veteránu ještě šanci. Foceno večer , na stativu. Na to moje hraní dobrý.

Pořád zapomínám, že jsem zítra na Restaurant day .

Naposledy včera, kdy jsem si na sobotu něco začala domlouvat.
Tak nevím, kde je můj mozek.
Zázemí budu mít v TY IDENTITY . Najdete mě od 10:00 ve výloze i s mými hrnky, síťovkami, lnem.  Budu se vystavovat , cpát buchtama od Buchty v zástěře a určitě utratím majlant, protože v Ty Identity mají spoustu krásných věcí.
Pokud bude hezky, vezmu si na sebe nové zelené tričko s potiskem květin za 19 káčé, dřeváky a sukni.
Zastavte se . Ráda se seznámím.

                                               

Dřeváky přišly v jedné velké bedně. Tomu říkám ekologická doprava:)

Sekáčová sukně s kapsami. Jedna z mála sukní, ve kterých vydržím déle než hodinu. To byl vážně kup.

Cvičení trpělivosti.

Nejdřív se mi dvakrát rozpadl ve sketchupu pidipokojíček . Když mi po druhé zmizela ,, ručně " vymodelovaná postel s prolisy ( když už mají v bytě ty krásné obložky, tak ať to nějak navazuje), musela jsem se projít na zahradu, abych to rozdýchala.

Jen co jsem  našla v čem je zakopaný pes  a chtěla si odpočinout u  navrhování chill out zony pro jednu firmu, nemohla jsem ani za nic najít v počítači rozpracovaný návrh ( asi den práce).
Po půl hodině se přece jen našel pod úplně jiným názvem.

3 hodiny s mamkou - koupě nového telefonu . Umřelo jí 4S. Má nový růžový SE. V iStylu moc hodní. Všechna data zachráněna. Tak snad zas pár let vydrží.

Zpátky k práci. Po hodně dlouhém zoufalství mě konečně napadlo, kudy se chill out zóna bude ubírat.

Všechno to šlo dnes z tuha nebo pomaleji než obvykle.

No jo , no.

Aspoň to hrabání trávy a glazování pece šlo bez problémů. Zlatá manuální práce.

Téměř neviditelný věšák

 V kanceláři chyběl malý věšák. Tak naposledy DIY s měděnými trubkami.

Je to tak jednoduché, že nechápu, proč to někdo nevyrábí.

Doma jsem na zkoušku otestovala funkčnost. Ramena jsou otáčivá.

Nutná počáteční investice je do řezáku. Ale pak už se fantazii meze nekladou. Já jsem věšák na tvrdo zkopírovala z pinterestu. Fantas šetřím na jiné příležitosti.

Nejhoší bylo vymyslet, jak věšák ukotvit ke stěne. Trochu improvizace , co dům dal. Hmoždinka, šroub a uříznutý korek od vína. Před nasazením natřít mamutem.

100% hedvábí za 19 kaček

Původně jsem šla do sekáče pro outfit na moji oslavu narozenin. Nutně potřebuju zimní bundu s kapucí a ideálně ještě kožíšek kolem kapuce. Barva bílá. Potom takové ty chlupaté klapky na uši. Džíny do pasu. 

Letos jsem všem zakázala kupovat dárky, jako dárek si přeju zazpívat od každé popovou píseň.  Playback povolen, kostým nutný.

 Taky trénuju, aby v tom nebyly samy. Zpívám dost falešně, takže to bude stát určitě za to.

No ale zpátky k tomu sekáči. Hromady zmuchalných věcí. Něco na mě. Pokud to nevisí na ramínku a sólo, ani si toho nevšimnu. Ale tentokrát jsem vytáhla cosi, co na omak bylo moc příjemné. Hedvábné šaty japonského střihu( zavinují se jako kimono, i cvok je obšitý hedvábím tak, aby nebyl vidět, přesto  že je uvnitř.

Takhle šaty  vypadají neforemně, ale vážně  na těle jsou dobré.

)

Sukně za 29,-
Nechodím v sukních, ale ta má kapsy a to můžu.

Některé zpěvačky si hrozně vymýšlí:)

Stokrát nic, občas zabije i mě...

...nebo aspoń sejme tak, že se klidně rozbrečím v čekárně, v autoservisu a vlastně všude, kde musím promluvit.( závidím těm, kterým je tak trapně, že by si radši vytlačili oči z důlku, než by se na veřejnosti rozbrečeli)

Ale když  nad tím večer přemýšlím, vlastně o nic nešlo.

No a co, že můžu pouštět v kufru auta lodičky, že nejede sekačka a seznam osobních a pracovních úkolů je delší než půl metru.
Výhoda tohoto rozloženého stavu byla, že mě všude měli potřebu zachránit.
V servisu na sekačky mě uklidnili, že bude jak nová, v autorizovaném servise vyměnili rozbité boční zrcátko ( byla jsem pevně přesvědčená, že se mezi ten autobus a protijedoucí vozidlo stoprocentně vejdu), dali mi typ, kudy teče voda do auta a v servise u nás v Havru  si zarezervovali hned  další den na zatmelení díry.

V čekárně u zubaře jsem byla naštěstí  jen doprovod .

Na VZP jsem dorazila s prázdným přehledem za rok 2016 ( s měsíčním zpožděním) , půl hodiny po zavírací době. Budova otevřená, jedna kancelář taky, paní mě pozvala dál, vyplnila celý formulář. Asi anděl. Doufám, že i oni mají přehled, kam tyhle papíry posílat.

Vrátila jsem  knihy ve dvou knihovnách.

Večer si Borek nutně potřeboval nalepit krabice na zeď s mojí asistencí.

Občas v noci  myslím na to, co jsem mohla udělat nebo říct jinak, snažím se najít kořen problému a dnes víc než kdy jindy cítím, že všechnu sílu mi vzala  zbytečná očekávání.

Ukázkový příklad je u matek malých dětí. Když jim muž odjede na služební cestu, ví, že jsou na to samy , všechno si tak nějak zorganizují. Hroutí se ve chvíli, když je muž doma a ony čekají, že jim pomůže. Nevyřčená očekávání vysávají víc než hromada úkolů.

                                                               mainstream jede:)

Jak si uložit věrnostní karty do telefonu

Nejsem ten typ, co sleduje slevy, ale už se mi párkrát stalo, že se karta hodila ( hlavně v drogérii) .Na Shell obvykle za dvě natankování mám latté, v knihovně bez průkazky s kódem taky neobslouží.
A i když karet není moc, přece jen mi v peněžence vadí.
Aplikace na snímání karet je hned několik, pro iphone jsem si stáhla Cardless+.
Zběžně jsem prolétla aplikace pro android , určitě si taky vyberete.
Cardless je velmi jednoduchá aplikace, která před každým krokem se ptá, jestli víme , jak na to .
Kromě databáze 150 obchodů si můžete přidat kartu vlastní  a vytvořit i náhled na kartu díky pořízené fotografii( viz u mě knihovna) .
V obchodě už jen stačí vyhledat tu správnou kartu, stisknout a objeví se čárový kód.

Nicméně velká peněženka se vždycky hodí. Kolem této kroužím už nejméně rok. 

Venkovní grilování zahájeno.

 Jen místo masa jsme grilovali měděné trubky. ( přijel mi na pomoc kamarád Lukáš, moc děkuju!)Už vím, že existuje měkké a tvrdé pájení. Co udělá kyselina sírová na trubce i na kůži, a že když si potřete ruce  Mamutem, tak to nesundáte ani benzínem.

Vytvořit tu správnou patinu vyžaduje trochu experimentování. Nám se osvědčilo trubku pořádně nažhavit, zchladit a pak zpětně vybrousit skoro k původní barvě.
Kyselina sírová dělá spíše nazelenalý nádech a trochu fleky, když natíráte štětcem. Možná by to vypadalo lépe, kdybychom trubky do kyseliny celé ponořili, ale takovým množstvím jsme nedisponovali.

Na Pinterstu je spousta nápadů, co se dá z trubek vyrobit. Jen zadejte copper tubes nebo industrial design.

Dárek od kadeřnice.

Před dvěmi měsíci jako obvykle u Markéty na melír. Den před podepsáním smlouvy. Našla si nový prostor pro kadeřnictví, aby mohla v budoucnu stříhat se svým synem. Půl roku vyřizování.
 Velká investice  do něčeho, co nemělo podle mě budoucnost. ( Markétu znám více než 25 let).

Je strašně šťastná, že zůstala.

A já taky. Mám nový melír a zadarmo. Prý to byla rada nad zlato.
......

Jen jsem chtěla říct, že když na poslední chvíli (nebo i po poslední chvíli) zjistíte, že jste se vydali špatným směrem, nebojte se otočit kormidlo, i když Vás bude čekat několik nepříjemných kroků.

Nakonec se ukázalo, že Vojta je šťastný v   barbershopu a je v tom moc dobrý. Výpoveď na původním místě se dala stáhnout  a majitel nového prostoru se nezlobil.

Klapy klap

Před pár lety jsem si koupila za pár kaček v sekáči dřeváky. Tak dlouho jsem hledala výrobce, až jsem si teď koupila nejen pro sebe, ale taky do E-SHOPU 

Na rozdíl od těch bílých, mají certifikát zdravotní obuvi. Jsou užší, takže je nevláčíte za sebou ani nekrčíte prsty u špičky, aby na noze zůstaly. 

Dřeváky miluju z jednoho prostého důvodu. Kdykoliv si je vezmu, první reakce je, ty jsi nějaká hubená. 

Minulý týden proběhl Fashion revolution week. Propagace slow fashion. Motivace k pídění se, kdo věci vyrábí.

Kdyby to člověk opravdu a upřímně myslel vážně s tou ekologií a zpomalením výroby , tak si věci kupuje jen v sekáči. Je to nejvíc eko. Žádné jarní, zimní, letní kolekce . Nošení do rozthání. 

Včera jsme se smály, že my tady v Havířově slow fashion jedeme už několik desítek let. Protože při platu 12 tisíc čistého zastáváš slow fashion, i kdyby jsi nechtěl. Tolik bere většina mých kamarádek. Nejsou to prodavačky. Pracují ve firmách, zastávají zodpovědné funkce v advokátních kancelářích , jsou koordinátorky projektů , programují.

Není to zas tak dávno( asi 6 let zpátky), kdy jsem se divila, jak si někdo může dovolit nakoupit oblečení pro své děti v Háemku , když já mám tak leda na ponožky. Na druhou stranu tenhle způsob života naše děti naučil, že ty nejlepší kusy si nakoupí v sekáči. Zůstalo jim to do teď, i když na nákup v obchodech už máme. Někdy vyfotím jejich, i můj šatník, protože to fakt stojí za to.

Bezva článek o sekáči napsala i Janka Grešáková 

A to je už opravdu všechno, co jsem Vám dnes chtěla říct.

Lenka je jedna z žen, které mě nakopávají.

Žádný velký kapitál, jen um a mnoho dřiny. Nikdo nevidí to, že první rok sotva zaplatíte nájem a pro sebe máte minimum peněz, za to práce od nevidím do nevidím.
A i když se někdy Lence bude dařit tak, že se bude topit v penězích, pořád ji budu propagovat.

Zítra mají v obchodě Rostlinnou štafetu.Víc TADY
Jedna důležitá věc při budování malého podniku je i to, být fajn člověk. To  se bohužel nikde člověk nenaučí, nanatrénuje. Lidi rádi nakupují nejen proto, že se jim věci líbí, ale protože se jim líbí ta osoba. Něco jako: koupím si kytku a budu mít trochu Lenky doma.

Devátého má Macháček vernisáž v Praze.Tuším, že to bude husté. Výstavy v kavárnách( hezkých kavárnách s čistým prostorem na fotky)  mám ráda. Lidi posedí, dají si drik , nikdo nespěchá domů. Až na to, že mě se jednou stalo, že jsem se opila dřív, než jsem si prohlídla fotky. ( promiň, Járo)

Název výstavy je BACK STAGE.
Pozvánka je jeho handmadePC mezi šestou ranní. Dobré ne?