A teď ještě to vysvědčení...

Snažím se zuby nehty vidět pozitiva. Na jedné straně David, který aspiruje  na opakování ročníku , ale  na druhé straně Borek, který se letos vyšvihl.

Prostě pořád něco.

A čím víc dětí, tím víc NĚCO, jak posledně poznamenala Silva.

Když jsme u toho vzdělání, začala jsem znovu trénovat angličtinu na DUOLINGO  . Aplikace zdarma ke stažení do telefonu. Můžete trémovat i na počítači. Kdo chce, připojí se  do nějaké skupiny , kde se navzájem motivují. Nebo si založte svůj vlastní  klan. 

Vzdělání zdar!

Něco na odlehčení

Holky mě dnes uháněly, kdy už dám video z oslavy mých narozenin( které byly loni v květnu) .
Jako vždy největší úspěch měla Monika. Když poprvé vešla do místnosti, dostaly jsme takový záchvat smíchu, že se Gabka svalila na zem. Možná to přijde směšný jen nám, protože Moniku známe, ale pokaždé, když si to pustím, usmívám se.


Monika měla loni čtyřicet a narodila se jí třetí dcera.
Moni, doufám, že zůstaneš pořád stejná!

A tady originál.

Tak to bychom měli

Dali jsme si s D. pořádného panáka  rumu  ( z žalu ) a já koukala na vzkaz M.Z. těm , co se nesmířili s jeho vítězstvím :,,Shut up" Řekl to anglicky , aby to prý nevyznělo vulgárně.



Dnes celá neděle pracovní, protože příští týden instalace výstavy, vernisáž a dva workshopy mi schramstnou čtyři dny.
Těším, těším a vy zřejmě taky, soudě podla vzkazů.

Abyste si nemysleli, že se jen poflakuju po výstavách , koukám na filmy a vysedávám v galerii, tak tady na čem zrovna pracuju.

Kadeřnictví .
Rozpočet 100 tisíc. Chtělo by to tak 200 tisíc. Tak uvidíme. Za 14 dní začínáme vytrhávat podlahu. Napadlo mě několik vychytávek,  snad to klapne.

V procesu psychologická poradna. ( ta krásná prosklená dřevostavba do arch. Mrvy) Už je elekro, voda a vylité podlahy.

Kuchyně s parketami. Olééé.

Dva dětské pokoje.

A nekonečný příběh Církev Bratrská. Docela sedí ,,práce jako na kostele."
V pondělí se dělají lité stěrky do koupelen. Jsem zvědavá.

Krásnou neděli

Tak holky..

...už i u nás v galerii k mání.

Trochu se směju sama sobě. Nemám na titěrné práce trpělivost . A jak jste mohli vidět v Koupelně pro Rusalku, tak ani schopnosti. Nicméně  podmínkou bylo, koupit jednu knihu předem, aby byla k nahlédnutí bez obalu pro nakupující. Tak si večer listuju a nabývám dojmu, že snad i já bych tohle mohla zvládnout. Aspoň vyšít to srdce pro D.

Polopaticky vysvětleno s krásnými ilustracemi a cennými radami nad zlato.

Dnes moc hezký rozhovor v rádiu

Moderátor Jan Pokorný mluvil s  Jiřím Drahošem.
Na rozdíl od duelu, kde byl profesor evidentně pekelně nervózní, v rádiu byl sám za sebe. S naprostým přehledem mluvil o zahraniční politice, bezpečnosti, školství... mluvil mi z duše. Bohužel rozhovor není v archivu. Jen se dá přehrát na FB Radiožurnálu.

Chvíli jsem koukala na včerejší duel, ale nemohla jsem dokoukat. Úplně jsem chápala jeho nervozitu a křeč.  (já se pokaždé smažím zaživa, když mám něco říct do éteru) .
Nejraději na kandidáty koukám v běžném životě. Jak se o druhých vyjadřují. Jak se chovají k ženám. Jaký zastávají životní styl, postoj ke globálním otázkách.

Ale trochu se bojím, že tohle lidi nezajímá.

Něco Vám musím říct. Před pěti lety jsem volila Zemana. Jeho názory mi byly bližší než od Karla Schwarzenbergra. V těchto volbách nemám pocit, že by se kandidáti diametrálně názorově odlišovali ( pokud nepočítám vazby s některými státy a politickými stranami) .

Ale naprosto odlišný je způsob vystupování.

Těším se, že od zítra bude v médiích klid. Ať to dopadne jakkoliv, mám naději, že se kandidáti jako například pan Pavel Fischer , neztratí .

Eklektické

Většinu nábytku nám za těch 20 let někdo buď dal nebo jsme si to přenesli z prvního a druhého bytu. Ale nic to nemělo společného s  eklektickým stylem .

Nikdy jsem neměla peníze a  čas, abych to změnila.  Takže nakonec majetkové vyrovnání není katastrofa, ale radikání podnět k tomu, abych obývací pokoj zařídila znova. 

Teď teda taky neležím v bankovkách, ale těším se na změnu. Rozhodně tam nesmí chybět String.

I když je podlaha úplně zničená, asi na ni hodím kusovým kobercem. Ideálně tkaný, který sice asi není praktický, ale v některých ohledech u mě vyhrává vizuální stránka nad praktičností.

Krásná ukázka skutečně eklektického stylu je domácnost mojí nové klientky. Po svolení přikládám foto.

Tady je vidět, že si s barvou rámku člověk nemusí dělat hlavu. Dohromady to vypadá skvěle.

Velká kytka taky udělá divy.

Zítra jedu blekotat do rádia. Hodinové živé vysílání. Chtělo by to natrénovat pár vět.

Konečně můžu bez výčitek svědomí...

...napsat něco na blog.
Tolik restů, že mi bylo hamba marnit čas psaním, i když píšu ve svém osobním volnu.

----
vsuvka
V pátek se mi podařilo omylem vyhodit do popelnice igelitky s hrozně drahým oblečením . David si je dal ke mě do auta v pondělí, ale do pátku jsem na to úplně zapomněla, takže jsem je šoupla do takové té výklopné poplenice, do které se nedá dostat.( mám teď třídící období, takže neustále něco vyhazuju, rozdávám)
Večer se mě David ptá, kde jsou ty igelitky....Ups.
Úplným zázrakem jsem se dovolala do Adry a ti mi dali číslo na pána, co se o kontejnery stará.
Do 15 minut přijel pán odemknout popelnici, věci tam ještě byly. V osm večer..vděčnost nesmírná.
------

V sobotu brzy ráno pracovně do Prahy.

David se svojí holkou.

Ono se těm schůzkám s novými klienty ani nedá říkat pracovní, protože je to spíš povídání o životě. Obě rodiny úžasné.
Krásné byty. Proč si mě najímají, to vážně nevím.

Ze schůzek jsme to vzaly  se Silvou  přes DOX. V jejich obchodě bych si mohla prohlížet knížky klidně celé odpoledne.
Večer báječná večeře u Hanele. Propily jsme se do jedné ráno.

Mám předsevzetí. Každý měsíc najít jeden recept a pokusit se ho zhmotnit do poživatelné podoby. Natrénovat zálivku, kterou nám ukázal Jakub. Napsat si seznam jídel, ať nelovím v paměti, co zas vařit.

Dnes Borek snědl dvě teplé večeře. Nejdříve 6 sladkých knedlíků a pak špagety s masem.

venčení Huga

A to je tak asi všechno.

Konec elegance

Když točím, poslouchám rádio, myslím na úplné blbosti nebo  na interiéry , které zrovna navrhuju . 

Ty dvě podivné vysoké homole budou taky lisy na citrus, ale ve tvaru kaktusu.

By Bro na obhlídce

V pátek přijela z Prahy na otočku Ivana, aby obkoukla galerii .
Opravdu se máte na co těšit , na výstavě  nebudou jen výšivky a plakáty.
Ivana je hrozně zajímavý člověk. Ještě druhý den jsem na ni musela myslet.

Mimochodem. Na workshop se přihlásilo víc než 30 lidí.
Budou tedy workshopy tři. Dva v sobotu a jeden na závěr výstavy.

Večer jsme u nás doma oslavili narozeniny sestry od D.

Přecpali  jsme se dortem a pizzou a u toho vyprávěli historky z mládí. 

V den voleb jsem vytočila za tři hodiny 30 dezertních podšálků, 20 mléčenek, 20 cukřenek. Ještě jedny volby  a mám zas zboží na celý měsíc.

Večer jsme koukali na road movie film  Nebraska .

Woody Grant (Bruce Dern) je starý muž, u něhož se rozvíjí demence a který pravidelně utíká ze svého domu v Montaně směrem Nebraska za údajnou výhrou v loterii. Během jedné z jeho cest za milionovou fata morgánou se k němu přidá syn, který postupně proniká do tajů otcovy minulosti při nechtěném pobytu v rodném městě. Nostalgická óda na pozvolné tempo života a středozápad Spojených států je zároveň sondou do matných vzpomínek a stále trvajících snů tvrdohlavého muže. Černobílý road trip otce a syna za vzájemným poznáním a porozuměním je letos nominovaný na šest Oscarů, včetně kategorie za mužský herecký výkon.(Febiofest)

Vtipný, chvílema dojemný příběh.
.............

Mám ráda, když ležíme v posteli, koukáme na film...to jsou pro mě úplně nové věci.

Děkuji za všechny názory u minulého příspěvku

Celé odpoledne jsem točila na kruhu. Poslouchala  u toho rádio. Reakce kandidátů na volební výsledky mě potěšily. M.Topolánek a M.Horáček mile překvapili, když okamžitě vyjádřili podporu J. Drahošovi.

Pan Fischer : Po telefonickém hovoru s panem Jiřím Drahošem, který mne ujistil o souhlasném stanovisku v klíčových otázkách, mu vyjadřuji plnou podporu pro druhé kolo prezidentské volby. Doporučuji vám, mým voličům a podporovatelům, abyste udělali totéž.

Děkuji za vaši obrovskou podporu!

Uvidíme, jestli jejich voliči přijdou k volbám i po druhé.

........

Koukám, jak se Klára rozepsala . Celý rok skoupá na slovo a teď tohle :)

Taky jsem chtěla říct, že v jistém smyslu flustraci paní Katky chápu. Z toho je patrné, že média , politici, neumí jednoduše formulovat, vysvětlit, jakou roli má prezident, proč jít k volbám .Vnímám to spíš jako její povzdech, než výtku. 

Ráda bych ještě zkopírovala odpověď Kláry :

Není pravda, že by prezident neměl významné pravomoci. Ono, když jde všechno poklidně, tak jak má, nejsou ty jeho pravomoci zas až tak "viditelné" (i když mně třeba i reprezentace České republiky v zahraničí, jmenování ústavních soudců a tím ovlivnění názorového složení Ústavního soudu, právo veta vůči přijímaným zákonům a v neposlední řadě i neformální, ale významná úloha při utváření politické kultury země, přijdou dost důležité). Zásadní úlohu ale prezident má v okamžiku, kdy se "něco zvrtne" - vnitrostátně zejména ve vztahu k vládě (jmenování a odvolávání předsedy vlády, vlády, přijímání demise...). Už teď je to třeba docela dobře vidět v tom, že prezident tak trochu zkouší natahovat ústavu v tom, zda nechá nebo nenechá vládnout vládu bez důvěry Poslanecké sněmovny. Kombinace špatný předseda vlády, resp. vláda (a tím nemyslím to, že každá vláda má jinou představu o řešení určitých věcných otázek, ale hlavně respektování ústavních zásad a zvyklostí, riziko koncentrace moci atd.) a špatný prezident už je pro zemi problém. Jasně, není vždycky lehké se v tom orientovat, každý má právo na svůj názor a svoje přesvědčení, nemá smysl z odlišností politických názorů dělat nepřekonatelnou bariéru - ale opravdu si myslím, že je součástí zodpovědnosti za svůj život účastnit se rozhodování o tom, jaká bude země, ve které žiju, alespoň tím, že půjdu k volbám. Asi jsem se rozepsala trochu víc, než je vhodné, ale mazat už to nebudu. :-) Zdravím a snažme se trochu. ;-)Klára

Omlouvám se všem, kteří očekávají, že budu na svém blogu bez názoru.Ještě chvilku vydržte, než se přežene druhé kolo voleb.

Srdce stranou, rozum do hrsti.

Zdálo by se, že v prvním kole jde jen o to, aby přišlo v prvním kole hodně lidí, kteří nevolí Miloše Zemana a tím pádem si můžeme vybírat podle sympatií.
Může se ale stát, že pokud nezvolíme kandidáta, který jediný má reaálnou šanci M.Z: porazit, rozmělní se hlasy natolik, že do druhého kola postoupí někdo, kdo je pro spoustu lidí nevolitelený stejně jako Zeman. Například Topolánek.
(Topolánek má velmi podobnou rétoriku , která zabrala při parlamentních volbách. To bych rozhodně nepodceňovala. Zvlášť severomoravský kraj ). 


Kdyby nebyl ve hře Miloš Zeman, budu daleko víc sledovat debaty a číst rozhovory s kandidáty. Ale tentokrát jdu do voleb s rozumem.Volím někoho, koho si vážím a má reálnou šanci.
I když vlastně sympatie tady mají taky trochu roli. Jeho žena je moc fajn a jak všichni víme, my ženy máme větší vliv, než celý poradní tým:)

Až zas nebudu vědět, čím jsem ten den zabila...

...kouknu se na můj aušusový výprodej.
Hezky vyfotit ( když už mám ten nový foťák), ořezat, zmenšit, vložit a...pak psaní  textu.
Pravda je, že se to prodá, ať tam text je nebo není.

Jedna malá rada pro ty, co podnikají. Občas dělejte věci, které jsou zdánlivě zbytečné. Pokud Vám přinášejí radost, nebo u toho odpočíváte, je to dost dobrý důvod , abyste se tomu věnovali.

Hranice práce

Moc dobrý dokument o práci za minimální mzdu od novinářky Saši Uhlové.

TADY

Novinářka Saša Uhlová se v oceňovaném dokumentu (Jihlava 2017 – Hlavní cena a Cena diváků) noří do labyrintu nízkopříjmových zaměstnání a přináší zprávu o hranicích, které práce má. Jak ta špatně placená, tak její vlastní.

Poslední roky mě skoro každý den zachvátí radost,  jakou mám báječnou práci. Pracuju v denní i noční dobu, kdy mi to jde nejlépe , mám kolem sebe fajn lidi  a vydělám si tolik, že mám každý měsíc na výlet, knížku a jiné drobné radosti.

OK. Trochu mi hapruje kotel a pračka, ale i kdyby se to na dobro rozpadlo, nemusím se zadlužit.

Mám krásný život.

PMS

Nesnáším  zcela iracionální pocity v době PMS.
Obvykle  jen jeden den, ale o to s velkou salvou.
To se D. nestačí divit, kde je jeho veselá Sojka. Já taky.

Obdivuju lidi, kteří se cítí smutně celý život a přesto najdou sílu každý den vstát  a žít. To jsou skuteční hrdinové!

už jsem jak japonský turista

Unavená z umění

Včera ve Vídni.
Nikdy v životě jsem neviděla tolik výstav v jednom dni. Nohy uchozené, ke konci už neschopná cokoliv vstřebat.
Ale ze zkušeností vím, že podvědomí funguje skvěle a ono se to časem někde zúročí.

Jak už jsem psala , v galerii Albernina do dnešního dne vystavovali Raffaela. Paradoxně jsme toho jediného neviděli, protože ho chtělo vidět nejméně půl České republiky + pár Rakušanů. Hotové procesí.

Hned jsem se přesunuli o patro níž na výstavu zaměřenou od Moneta k Picassovi. Ideální pro nepolíbené (pořád se řadím mezi ně)  Zástupci impresionismu, expresionismu, surrealism ...
Shodli jsme se s D. , že nám imprese sedí nejvíc. V září bude výstava jen Moneta  a to bych klidně jela znova.

Výstava Roberta Franka nás  trochu zklamala. Kromě toho mě hrozně rozčilovalo to množství lidí, jak se pořád někdo na mě mačká, smrká, kejchá ...

Moderní umění jsme prolítli. Kam se hrabou na naše malíře Tadeáše Kotrbu, Gemrota a i Natálku , která nám visí v ložnici .

Posilněni řízky jsme se přesunuli ke galerii Mumoc. Jsem překvapená, jak je všude všechno blízko.
V cetru města jsme míjeli demostranci lidí, kteří rozhodně neptařili k rodilým občanům Vídně. Upřímně, nic  moc příjemný pocit být tak blízko skandujícímu davu .


Hned vedle Mumoc byla výstava G. Klimta, Schieleho, A. Koliga  a F. Hodlera v Leopold Museum

Z budovy muzea jsem byla úplně vedle. To světlo a velkorysost prostoru.

Leopold museum

Poslat někomu 400 pohlednic,  to je něco!

To bylo na chodbě, ale musela jsem si to taky vyfotit. Nechápu, jak fotku přenesli rovnou na omítku.

Přijeďte! Uděláme si dýchánek.

Pokud jste ještě nikdy nebyly v naší galerii, tak v únoru stojí za to sbalit pár svých kamarádek a přijet v pátek na vernisáž a v sobotu na workshop.

Přespat můžete v galerii ( karimatku a spacák s sebou). Dokonce máme v okolí krásné hotely. Zas taková díra nejsme.

 Je to sice až za měsíc, ale kapacita workshopu je omezená. Workshop bude stát stopade , abychom mohly pro Vás koupit vyšívací kroužek, nitě a přenosovou fólii. Hlásit se mi můžete na mejl info@malinadesign.com. Dále je nutné si vzít jednobarevnou , neelastickou košili nebo halenku.

"Z fotografie, na které se moje dvě malé dcery spontánně zapojily do taneční performance v Central Parku v New Yorku vznikla první výšivka. Fotka a pak i výšivka zachytily naprosto dokonale okamžik koncentrovaného štěstí, který se v nepravidelných intervalech vrací a pocit absolutní svobody, na který stále čekám.

Při vyšívání jsem měla najednou dostatek času se v myšlenkách vrátit do té chvíle, kdy byla fotografie pořízená a jakoby ji znovu prožít. Tenhle princip jsem pak použila u dalších výšivek a fungovalo to i s fotografiemi, u jejichž pořízení jsem nebyla, ale měly pro mě osobní význam nebo s fotografiemi, které jsem udělala pro jejich atmosféru, ale neznala jsem jejich aktéry. 

Vymyslela jsem vlastní techniku vrstvení hedvábných a bavlněných látek, na které vyšívám hedvábnými nitěmi, se kterými lze docílit velmi jemných detailů i přesto, že výšivky nejsou většinou rozměrné.

Baví mě, že něco nehmatatelného a intimního, moje vzpomínka, prožitek, se vyšitím zhmotní a nový majitel, který nezná původní příběh dá výšivce zase jiný význam a energii a tím úplně změní její původní charakter."

Tyhle krásné plakáty si Ivana Kocmanová vytvořila taky sama. 

Původně jsem chtěla psát o tom...

...jak David  ztratil peněženku s doklady. ( už po několikáté).
Ale už jsem vyšuměla.

Dnes obhlídka stavby u klientů.

Zmrzlá jak preclík, ale plná dojmů, jaká je to krása.
Z venku bude dřevěné obložení, ale mě se to líbí i s tou černou podkladovou fólií.

....

Tento týden  vyrážíme vlakem na otočku do  ALBERTINA . Do sedmého ledna  je výstava Raffaela, Moneta, Picassa. O patro níž fotograf Robert Frank a úplně dole výstava moderního umění.