Už ho poslouchám podruhé

 
Rozhovor s  Janem Burianem 14.2.

"...myslím, že je to zajímavá fáze života, když člověk přichází o některý požitky, který musí odložit, protože už na ně fyzicky nemá...(...)...možná, že jak se zrychluje čas, protože se stářím se zrychluje, tak si člověk musí srovnat hodnoty. Tak se o to snažím... ujasnit si, co ještě chci, co stihnu, na co ještě mám a na co ne... A pak druhá věc, moc hezká...a sice, že spoustu věcí už nemusíte..a nemusíte je proto, že si je umíte představit...

Největší bonus strárnutí vidím v tom, že z věcí už tak nestresuju. To neznamená, že se z toho nepotřebuju vymluvit ( D. se mi nesnaží radit, ale vždycky řekně něco, co mě uklidní) , ale v porovnání s mými přáteli, kterým se dějí tragické události, je skoro hřích hroutit se nad zpožděným termínem řemeslníků, ze známek dětí , z financí...

...
S kadeřnictvím trochu stres je, protože tak jak jsme závratnou rychlostí zvládli všechny stavební práce, tak podlaháři si jedou v tempu no stres, žádný shon.

Kdybych neměla práci, pokládám parkety. Čistá práce a dobrý pocit , že nejméně sto let po mě zůstane krásné dílo.

Vzorek- olej.

Výhoda olejované podlahy je, že se dá lokálně přebrousit a znovu přetřít. Nevýhoda - každé tři roky je třeba celou ošetřit olejem. 

My teda doma pastovali. A taky jsem o víkendu rovnala hřebenem střapce na koberci , čistila boty , myla chodbu, věšela prádlo venku se židlí, žehlila  a bylo mi nanejvýš deset. Pokojíček musel být vypiglovaný a když ne, šuplíky se obracely vzhůru nohama těsně před Studiem kamarád. To jste měli vidět ten bleskový úklid! V očích dnešních rodičů to vypadá jako teror, ale jestli něčeho lituju je, že jsem nezavedla domácí práce u svých dětí hned od mala.