neděle 5. srpna 2018

Některé opravy spočívají v tom...




...že prostě jen vezmete kladivo a pořádně do toho praštíte.

Jako třeba do kování u dveří do garáže.
Levé dveře se nám o pár milimetrů sesunuly, tím pádem nešlo oko prostrčit. Zamknout.

Jedna pořádná rána ( ok, trochu jsem to vyhla), ale jak to jde hladce zavřít!

.............

Taky máte doma tisíc věcí, co vás točí?

U mě to je tak, že největší problém je, že si všechny ty drobné opravy a úpravy nesepíšu. Podvědomě tuším, že by bylo skvělé mít rolety v ložnici, ale ani tenhle požadavek nevznesu.

A co je nehorší, zuby nehty se bráním faktu, že jsem technicky zdatnější, takže bych se mohla na tom aspoň po organizační stránce podílet.


Nakonec to dopadne tak, že kolem věcí chodím a neřeším. Jako třeba ta vylomená laťka v podlaze. Hádejte kolik let to tak je ? Nejméně pět!
A víte co je nejšílenější, že mi oprava zabrala necelou hodinu.
Zaměřit, dojet do OBI, nechat rovnou uříznout a položit.
Když se mi bude chtít, možná i vrtnu a celou podlahu natřu.









S D. jsme si ujasnili, že si o věci musím jasně říct a technicky to zkoordinovat.
On pak milerád něco zorá, poseká, přitluče.






















9 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

U nás doma jsou role rozděleny. Ale přesto musím manželovi říci jasně:
- odšroubuj v koupelně světlo, je zaprášené, musím ho umýt a hned vyměň žárovku nesvítí
- nefunguje vypínač ve sklepě u kompotů
- seřiď spínací hodiny u mrazáku a pryčky atp.
Blbosti, ale klidně by mi to nechal udělat, a on by spinkal nebo poslouchal hudbu, sjížděl kde co na počítači, zdokonaloval svou angličtinu nebo němčinu atp. Jak to příkaz, tak to občas zachytí a udělá. Zdraví Iwka

Lenka Hrubá řekl(a)...

Tak to já už jsem si zvykla, že co nezorganizuju/neudělám sama, to není, můj muž má obě ruce levý, nezatlouk by ani hřebík do zdi, je to intelektuál. Chvíli mi trvalo, než jsem to pochopila a smířila se s tím, ale holt má zase jiná nadání a já si vše můžu udělat podle sebe a on mi to vždy ještě pochválí. Naposledy jsem vymalovala kuchyň, přidělala lustr a přivrtala polici, naštěstí mi to dělá radost. Základní věc je komunikace... jo a teď zrovna byly u mě na návštěvě holky z City-dog, tak výsledek je právě u mě na blogu :-D
Šikovným a zručným ženám zdar a gendrovému stereotypnímu rozdělení rolí zmar!

Anonymní řekl(a)...

To mně vždycky uklidní, že je to všude stejný nebo ještě horší :-). Můj muž je moc šikovnej a zručnej, ale doma ho to prostě nebaví....tak aspoň udržuje zahradu a zalívá /což je v těchto vedrech hodně záslužná činnost/. Doma udělá to nejnutnější nebo když už jsem opravdu nevrlá. Mám perličku z doby, kdy jsme na bytě rekonstruovali záchod a zbyl práh z dveří, že tam teď nepasuje, že se musí dojít ke stolaři a nějak ho upravit, muž ho odložil v ložnici na skříň a já ho oprašovala dobrý 3roky, až jsem se naštvala, vzala práh a šla ho vyzkoušet, co je s ním potřeba. Dala jsem práh mezi futra, sešlápla nohou a bylo to uplně akorát :-). Petra

Plihalova řekl(a)...

A uplne nejhorsi mit nejdriv chlapa,ktery vse udela,je sikovny,pracuje rychle,spolehlive a pak...skoro druhy breh.Nicmene....ma jina pozitiva,uz se uci a ja take zadat...Mějte se sedmikrasne.JP

Soňa Malinová řekl(a)...

Tak to s tím prahem mě pobavilo:)))

ozo řekl(a)...

U nás je to podobné, akorát k tomu má můj muž několik zažitých prupovídek. " Už Lao-C říkal, že vše je třeba nejdřív donositi, potom teprv porodoti". To, když po něm chci nějakou zásadní domácí práci, jako je prišroubování poličky apod. Když se za nějaký čas, který bývá dost proměnlivý, někdy i několik desetiletí, odhodlá políčku prišroubovat, končí slovy: "no vidíš, jinej by si na to zjednal člověka". Už jsme spolu 35 let. ☺

Alena řekl(a)...

A to ste mentálne a duševne zdraví... ja budujem s manželom autistom....
A.V.

Hana řekl(a)...

Je velká škoda, když je chlap nevšímavý.Pak se ještě urazí , když si ženská opraví věci sama .

Soňa Malinová řekl(a)...

Tak to je ještě horší verze.