...jsem v sobotu ráno nadhodila, co budeme dnes dělat, když jsme přesunuli výlet do Olomouce a Brna na neděli.
D. se toho hned chytil . Že si projdeme trasu , kterou chce příští týden běžet.
Na Smrk! Na Smrk, na který nikdo nechodí, protože nahoře není žádná horská chata, kde by si člověk mohl dát zaslouženě pivo. A prý jen 8 km nahoru.
Aha. Tak 20 km okruh. Chůze a běh.
( na chvíli jsem si myslela, že by to mohla být horská chata)
Ale jo. Za ten výhled to stálo.
Na Smrku to vypadá trochu děsivě, ale zároveň hezky. Jak si tam příroda dělá co chce a nikdo do toho nezasahuje.
Cestou zpátky jsme šli kolem ,,domečku" . Pozemek o rozloze nejméně 5 tisíc m2 obehnaný dřevěným plotem. To by byla vatra!
Smrk je druhá nejvyšší hora v Beskydech.
původní stav
Cestou zpátky jsme to vzali přes hospodu Maralák.( Kunčice pod Ondřejníkem)
Krásná ukázka toho, jak málo (
změnit barvu a přidat okno), udělá z průměrné hospody restauraci na úrovni.
Totálně jsme se zmrtvili obědovečeří. ( mami, tam si zajeďte...skvělý poměr ceny a chuti)
V sedm usli.