sobota 27. října 2018
Víte jak to je, když si něco přestavujete...
...a pak je všechno jinak?
Začalo to tím, že jsem si doma zapomněla peněženku. Víc než kdy jindy jsem byla vděčná Regio Jetu za kávu zdarma.
Děkuju Andrei za záchranu . Kromě peněz mi na Hlavák dovezla i kalendáře a přáníčka.
........
S letošním Design blokem se pojí spoustu zkušeností, které snad v budoucnu využiju.
Kdyby už nic, konečně jsem se po deseti letech dokopala k vytisknutí propagačních pohlednic.
Moc mě potěšily Vaše reakce na blog. Skvělé vidět čtenářky na živo.
Samotný Design blok hodnotit nechci.
Umím si představit kolik práce to muselo dát . Každý má různé očekávání. Jinak bude reagovat účastník, který je tam poprvé a jiný pravidelný.
Každopádně člověk natrefí na krásné věci.
Skoro vůbec jsem nefotila. Určitě budou fotky u jiných blogerek.
V čem je markatní rozdíl mezi Design blokem a Meat designem v Ostravě, je atmosféra.
V Praze jsou vystavující k sobě odtažití.
Na Meat designu vystavující jdou k jiným a seznamují se , pochválí, obhlídnou, pomůžou, navzájem si pohlídají stánek, jako by se sešlo vzálené příbuzensvo a je rádo, že se vidí.
Na expozici jsou vždycky majitelé a ne někdo cizí.
Díky By Bro a Evě jsem si ten den náramně užila.
Ve vlaku jsem četla skvělé poslední vydání Interview . Rozhovor s režisérem Radimem Špačkem nebo s pozitivní Cher. Článek s ekozemědělcem Tomášem Mitáčkem jsem původně chtěla přeskočit a nakonec mě nejvíce oslovil.
Zmiňoval tři skupiny lidí, kteří se rozhodují pro potraviny z ekolologického zemědělství.
Ti, co se bojí o své zdraví .
Ti, co to ctí, jako povinnost vůči planetě .
Gurmáni.
Celkově článek vyzněl optimisticky navzdory tomu, že se za posledních 50 let zdvojnásobil počet obyvatel. Víc hladových krků, ale rozloha půdy stejná.
..........
Jsem zpátky doma, usínáme v objetí, šťastní, že se máme.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
11 komentářů:
Naprosto soulasím s vašimi prvními dvěma řádkami.... Na Design bloku jsem byla v pátek i v sobotu, neviděla jsem vás ani Bro :-((,i spousta dalších expozic byla "osamělá", nebylo na koho se obrátit. A váš String ... šla jsem najisto, ale v té záplavě černé se opravdu špatně "hledal" a nezaujal, daleko lépe jsem si ho prohlédla o pár expozic vedle. Byla jsem na Design bloku poprvé a naposledy! Léta předtím jsem vždy litovala, že jsem se tam nedostala, už nelituji. Příště jen na méně bombasticky propagované akce. A malé povzdechnutí - ani plánek ke vstupence nebyl, nedal se ani koupit... a tak nezbylo než hledat vystavovatele na mapce na stěně v předsálí, otravné. Možná drobnost, ale pro mne důležitá. A taky jsem nefotila...
Přeji, aby se investice na propagaci Stringu přece jen vyplatila:-))
Hana
Á chybka se vloudila, samozřejmě Designblok!
Hana
Slibuju, že až já někdy bude sama vystavovat, budu tam od rána do večera. Taky jsem hrozně bloudila a nakonec jsem musela Ivaně zavolat, kde že to má. Bistro s jídlem taky zašité.
...Se máte, že se máte....Závidím, ale vím, že si zasloužíte spřízněnou duši Soni :).
Hezký zbytek víkendu.
Katka
Soni říká se, že lidé ze stejných míst mají k sobě tak nějak bliž. A pak, asi u nás byla lepší organizace? A nebo to fakt u nás bylo lépe zorganizováno. Zdraví Iwka
Děkuji, Katko:)
Byla jsem v pátek, v rychlosti, ale odhodlaná, že tentokrát se odvážím na víc než jen úsměv. Škoda. Seděl tam někdo jiný a koukal do mobilu. Obecně expozice časopisů působily odtažitě, nebudily touhu se zastavit, zajímat... Snad mi vyjde druhé kolo v pondělí, hlavně se chci dostat do paláce Colloredo-Mansfeld, jsem pamětník, před 20 lety firma, ve které jsem pracovala, v rámci DB pořádala nezapomenutelné večírky 😊
Na Meat design se těším půl roku dopředu 😉!
Nevím, co to s tím Designblokem je, na jednu stranu jde o prestižní akci, která má skvělý marketing a vystylované fotky, na druhou stranu tam pak člověk bloudí mezi nevzhledným uspořádáním podivných kójí. Bro jsem našla na první dobrou, ale nenašla jsem zase jiný... Jako občasná prodejkyně na podobných akcích můžu z vlastní zkušenosti říct, že koukání do mobilu není aktem nezájmu, ale zoufalství. Když mě prodejní akce nebavila, necítila jsem se tam dobře, neviděla jsem zájem ze strany lidí, vždycky jsem nakonec zalezla k mobilu a snažila se přežít. Neříkám, že to tak mají všichni. A Meat Design je uplně jiný a mám ho fakt ráda. Každý rok se na prodej tam těším víc a už v červnu vyhlížím open call. Je přátelský, přehledný, vzdušný a potvrzuju, že s většinou prodejců se dá kamarádit, haha.
Takže tak. :)
A mně připadalo - byla jsem na stanovišti na designbloku celou neděli a v pondělí do tří - že lidi se rádi zastavovali, bavili jsem se s nimi, bylo to fajn.
Některé stánky že neměly žádnou osobu, byly opuštěné - některé tak byly konstruované, třeba Botas nebo ta motorka čezeta (ty byly blízko nás). U nich se tomu divím, ale u designérů ne; zkuste být pět dní (!) do devíti do večera někde v umělým světle k dispozici (výstava dobrý, ale jídlo naprd a drahý) a třeba sám.
Naše organizace má zaměstanců hodně a šlo udělat, že tam byli vždycky dva lidi najednou, někdy tři, to je celkem pohoda. ASle sám tam tvrdnout tolik dní, to je pakárna.
A design našeho stánku mi připadal výbornej, tak se mi tam dobře bylo. Vypadali jsem sice jako sirkárna, ale to nevadí, to byl nápad pro tuto příležitost. (Pro mě lepší než to zkoušení svěracích kazajek někdy předloni.)Ceníme si toho, že nám už asi čtvrtý rok designblok dává prostor. Když design, tak ať slouží dobrý myšlence!
It's a nice read. It's a difficult feeling and people deal with feelings differently but how you expressed your inner thoughts is a work of perfection!
Okomentovat