Nalijme si čistého vína. Jsme pěkně rozpitý národ a ani já nezůstávám na suchu.
Téměř denně si dám 2 dl vína už několik let.
Některé mé známé zvládnou vypít za večer sedmičku vína.
Dnes slavíme narozeniny od Silvy. Pamatuju si jen jeden večírek, kdy někdo trhl partu a nepil.
Ano. Nepít v naší společnosti je dost těžké. Abstinent nastavuje zrcadlo, do kterého se nikdo nechce podívat.
Michaelu můžete sledovat na FB i Instagramu. Brzy jí vyjde kniha.
18 komentářů:
Soňo, hezky napsáno. Je pravda, že oslavi v se v naší vlasti bez alkoholu neobejdou.
Já nepiju - nepočítám do toho usrknití na Silvestra či na jiné oslavě. Prvně a naposled jsem se opila ve 23 letech u kamarádky na Silvestra. Alkohol mi nechutná a dokážu se bavit i bez něj. V rodině jsem černá ovce. S našima je to OK, ale v rodě mého muže je to nebo spíš bylo děs. U nás se moc nepije, ale rodina manžela tam to při oslavách teče - trvdý moc né, ale víno a pivo to jo. Pivo vlastně pořád a víno nejenom při oslavě, ale i při návštěvě či na chalupě při odpoledním či večerním posezení se nějaká ta sklenička vypije vždy. Při každé oslavě mi nabízeli sklenku, no tak si alespoň připij, jedna sklenička ti nic neudělé. Prostě né. Nepotřebuji pít alkohol, abych se bavila. Přijde mi to zbytečné vyhazování peněz a hlavně proč bych do sebe měla cpát zbytečné cukry. To si raději dám 4 kostičky čokolády.
Po těch cca 14 letech už to začínají přijíma, že jsem ta, co si s nimi nepřipije.
T.
No, v tom bude ten problém, že většině alkohol chutná. Takové točené pivo k masu... nebo večer siesta s vínem. Prostě všeho s mírou.
Ahoj Soňo,promiň že tykám, skoro mi je trapný vykat ( téma alkohol, každodenní návštěvy u tebe :D
Tenhle post je tak pravdivý.....Naše společnost je alkoholická a tečka. Ta menšina co nepijeme, já , paní T. a pár dalších to je hrstka mezi masou. U nás taky všichni lejou, naši to příjmuli, partner také,ale jakmile někam jdeme všichni se jen diví ty nepiješ...jako proč? Kojíš? Jseš těhotná.....dobře až dokojím, nevím co bude pádný argument, proč se neztřískat jak carský důstojník. Trošku mě to děsí a hlavně jsem se sebou spokojená, že nepiju a nekouřím, bojuju celý život se závislostí na cukru a alkohol do toho fakt míchat nechci!!!Teď řeším kolik cukru je ještě v pohodě a fakt to není lehký, protože nejlepší je prostě žádný cukr, ale on je vlastně ve všem, v pečivu, těstovinách, ovoci...
A jeětě doplňující otázka, považuješ ty dvě deci už za závislost, nebo není problém to odbourat?
Díky Pavla
Kojíš, jsi těhotná ...a možná pár lidí napadne, že vyléčený alkoholik. Já znám jen jednoho člověka, co vůbec nepije a to je zrovna třetí případ.Málokoho napadne, že prostě nepije jen tak. No a odpověď na velmi osobní otázku...2 dl je podle mě závislost, která neškodí. Když alkohol nemám, svět se nehroutí. Poslední dobou si skoro se stejnou chutí uvařím kvalitní zelený čaj. Škoda, že mi nechutná čokoláda. To bych si siestu udělala s ní.
Tak já nepiju a nikdy jsem nepila. U nás doma spousta kvalitního vína a otvíráme ho, jen když dělám boloňskou:-). Co mě ale nenechá v klidu, je čokoláda, dokud vím, že je někde zastrčená, tak na ni myslím, dokud ji nesním :-). Takže závislost.
Hana
Moje kamarádka má pořád někde zastrčený kyblík zmrzliny :))
Tak myslím si, že 2dcl denně kvalitního vína je spíše zdraví neškodné než škodlivé.Jako zdrav.sestra jsem viděla mnoho nepěkných konců alkoholiků a mám respekt k dávkám alkoholu.Bez alkoholu se dá žít.Třeba nechápu závislost na čokoládě,zmrzlině atp.jak tady píší, trochu si dám, ale nesnědla bych 4tabulky. Leze mi to krkem.
A hluboký obdiv ke všem abstinujícím alkoholikům!!!
Katka
My teď doma prubli suchý únor, a to teprve člověku dochází, jak byl na tu skleničku docela zvyklý.
Tak se hlásím jako další nepíč. A stále jsem ve společnosti ta divná já 😀.
Jarka
Taky nepiju, mám ráda čistou hlavu. Nemyslím si ale, že jsem proto lepší.
Taky nepiju, ani v mládí ne. Když jsem byla někde v hospodě se třídou, tak všichni pivo a já sodovku. Měla jsem z toho pak vlastně vybudovanou pózu, což pomáhalo mě i spolužákům. Všichni si na to zvykli a všichni mě respektovali jako já je. Jen se mi občas smáli, že jsem z těch bublinek nejopilejší a nejveselejší.... víc než oni... a bavili jsme se představami, co bych jako asi dělala, kdybych byla opravdu opilá :) Ani v dospělosti jsem s tím pak neměla problém, všichni to nějak brali. Ale asi opravdu záleží na prostředí, kde se člověk pohybuje. U nás doma se nikdy nepilo v rodině mého muže více (je z Valtic) ale podivili se poprvé a pak mě nechali být.
U nás v rodině se nikdy moc nepilo a já bývala vždy veselá i bez alkoholu. Postupně jsem se trochu pít naučila, ale nemám problém nepít. Moje tchyně je vyléčená alkoholička. Působí tak sebevědomě a vyrovnaně, nikdo by to do ní neřekl. Sklony k alkoholismu se dědí a vidím bohužel na svém muži, že poslední dva roky pije každý večer několik piv či láhev vína. Je mi z toho hodně zle. Prý se bez alkoholu nedovede uvolnit a zapomenout na práci. Od noveho roku jsem mu dala ultimatum a drzi se jen na birelu. Hned je mi kdyz rano nejsou u dveri prazdne flasky.
Dnes radeji anonymne.
Tak já tedy piju. Ne, každý den, ale občas si dám dobré víno, v zimě punč nebo grog, v létě nebo někdy po obědě pivo,když se něco slaví nebo se sejdeme s přáteli. Tak nějak přiměřeně. Poslední dobou,jak roky přibývají, mi to nedělá dobře na žaludek a taky z toho tloustnu, takže to hodně omezuji. Ale suchý únor rozhodně nemám:)
I.N.
Bydlím na Jižní Moravě a ve svým okolí neznám žádného abstinenta, v rodině máme jednoho a to je vyléčený alkoholik. Myslím, že se pije opravdu dost, pořád se mluví o kouření, o jeho dopadech na zdraví atd., ale alkohol naše společnost toleruje a nikdo ho moc neřeší, spíš je to tak, jak se píše výše, kdo nepije je divnej. Doma nepijeme skoro vůbec, občas pivo napůl po obědě, v létě vinný střik a chlapi pivo. Ale když jdeme na nějakou akci, zábavu, ples, narozeniny, tak to už je jiná, to se pije dost. A u nás v kanceláři jde část kolegyň hned ráno na "poradu" do kuchyňky na štampelku meruňky tzv. "na červa" a tak bych mohla pokračovat.... Já jsem teda závislá na kávě, to jsou moje chvilky uvolnění. Petra
Taky přidám, že jsem nikdy nepila alkohol a nepiji, ale zároveň ze života vím, že nejsem až tak sama. A tak to mám i s kávou. Nějak mi to nevoní. Ale kupodivu s vínem vařím. :-) Iveta
Děkuji za všechny vzkazy. A budu se asi opakovat, ale vždycky mě potěší, jak čtenáři tohoto blogu jsou schopni vyjádřit svůj názor aniž by někoho odsuzovali. Jsou to velmi kultivované a podnětné vzkazy.
Alkohol nepiju. Bojím se genetické zátěže a toho, že by o mě moje děti jednou měli stejný strach jako já mám už od malička o tatínka. Ale není to žádná sranda, zvlášť pro introverta...jednak není čím rozpustit ledy a jednak to člověka často ve společnosti staví proti jeho vůli do středu pozornosti..Ale stojí mi to za to.
V Deníku N vyšel dobrej rozhovor: https://denikn.cz/40385/alkohol-v-mnozstvi-vyssim-nez-nula-skodi-zdravi-jsou-jen-dve-zahadne-vyjimky-rozhovor-ktery-nechcete-cist-pred-silvestrem/
Alkohol nepijem, ale úplný abstinent nie som. Raz za mesiac si ochutnám drink.. Alkohol mi nechutí (tak, ako niekomu nechutí napr. kaviár), navyše, chce sa mi po ňom spať. Stačí mi deci vína a zatvárajú sa mi oči. Vačšinou sa okolie tvári divne a pýta sa na dovody, ale ja žiadne nemám. A v okolí mám dosť ľudí, ktorí si večer nalievajú ako samozrejmosť.
Ja mám teda ale závislosť na čokoláde.-)
Kata
Okomentovat